Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) proti stejnému loňskému období stoupla o 8,1 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento. Předchozí odhad z konce srpna uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu o 8,2 procenta, mezičtvrtletní výsledek zůstal beze změny. Přispělo k tomu uvolnění restrikcí proti covidu-19, které výrazně zasáhly ekonomiku loni.
„Příjmy i spotřeba obyvatelstva ve sledovaném období výrazně stouply. Jeho celkové reálné příjmy vzrostly proti předchozímu čtvrtletí o 3,9 procenta, což je nejvyšší mezičtvrtletní růst v historii měření,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Rozvolnění protiepidemických opatření pak podle něj vedlo k mezičtvrtletnímu růstu spotřebních výdajů na obyvatele o 4,8 procenta. V meziročním srovnání byly příjmy domácností na obyvatele vyšší o 6,4 procenta a reálná spotřeba domácností o 8,6 procenta vyšší.
Míra úspor domácností dosáhla ve sledovaném kvartále podle statistiků 21,3 procenta. „I přes vysoké tempo růstu spotřebních výdajů dosáhla míra úspor domácností vysokých hodnot,“ konstatoval Kermiet. Nicméně proti prvním třem měsícům roku byly úspory domácností nižší o 3,2 procentního bodu a proti loňskému druhému čtvrtletí o 2,1 bodu nižší.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činil ve druhém čtvrtletí 38 890 korun. Oproti předchozímu čtvrtletí tak reálně stoupl o 3,9 procenta a meziročně o 10,1 procenta.
Růst ekonomiky bude pokračovat, shodují se analytici
V prvním čtvrtletí letošního roku klesl HDP podle revidovaných dat meziročně o 2,5 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta.
„Ekonomická aktivita se dostala již téměř tam, kde se nacházela před vypuknutím pandemie, když ve druhém čtvrtletí dosahovala 95 procent své úrovně ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019. Za oživením ekonomiky stálo především rychlé rozvolnění protiepidemických restrikcí, které se projevilo ve výrazném mezičtvrtletním nárůstu spotřeby domácností,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Růst ekonomiky by měl podle něj pokračovat také ve zbytku roku, rizikem jsou však již delší dobu trvající problémy v průmyslu.
Za celý letošní rok lze podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče očekávat růst ekonomiky o zhruba 3,3 procenta. V příštím roce by pak měl růst zrychlit k pěti procentům. „Ekonomická aktivita by již neměla čelit omezením souvisejícím s pandemií a zesilovat by se měl také růst na straně poptávky, konkrétně u spotřeby domácností a investičních výdajů firem,“ uvedl.
Nezaměstnanost
V rámci Evropské unie si Česko udržuje nejnižší hladinu nezaměstnanosti i přes mírný růst. V srpnu bylo bez práce 2,9 procenta lidí. Eurostat používá údaje ČSÚ, které se liší od údajů Úřadu práce. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v srpnu klesla na 3,6 procenta z červencových 3,7 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Za Českem se podle Eurostatu drží Nizozemsko a Malta (3,2 procenta) nebo Polsko (3,4 procenta). Mezi země s nejnižší nezaměstnaností se řadí i Německo s hodnotou 3,6 procenta. Situace se dál zlepšovala i v zemích s dlouhodobě nejhoršími statistikami, což je Španělsko (14 procent) a Řecko (13,2 procenta).
