Vyšší odměny pro záchranáře než pro jiné zdravotníky kritizuje část opozice. Chybí i vyhláška pro vyplácení

3 minuty
Vyšší odměny pro záchranáře než pro jiné zdravotníky kritizuje část opozice
Zdroj: ČT24

Záchranáři by měli za mimořádné nasazení během koronavirové epidemie dostat podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) odměnu 120 tisíc korun. Jeho předchůdce Jan Blatný (za ANO) přitom chtěl, aby byl bonus stejný pro všechny zdravotníky, tedy 75 tisíc. S tím souhlasí i část opozice a kritizuje i to, že resort zdravotnictví ještě nevydal kompenzační vyhlášku, podle které se peníze navíc budou vyplácet.

Zdravotníci od podzimu prožívají možná nejnáročnější období svojí kariéry, a to jak ti v nemocnicích, tak ti v sanitkách. Odměny za mimořádné nasazení by ale měli dostat odlišné. Zatímco záchranáři by měli dosat 120 tisíc, ostatní zdravotníci o 45 tisíc méně.

„My jsme dávali za první vlnu zdravotníkům 75 tisíc a záchranářům 120 tisíc a já nevidím důvod, proč bychom měli dát záchranářům méně, když byla druhá vlna podstatně těžší,“ uvedl premiér a předseda hnutí Andrej Babiš (ANO).

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové je součástí odměny i to, že záchranáři nedostávají žádné zvláštní příplatky za péči o pacienty, kteří mají covid-19.

Peníze navíc za práci na odděleních pro nakažené ale svým zaměstnancům všechny nemocnice nevyplácely – i kvůli tomu část opozice s vyšší odměnou pro záchranáře nesouhlasí. Třeba podle TOP 09 by všichni zdravotníci měli dostat stejnou částku.

„To bychom si také mohli říct, že zaměstnanci sokolovské nemocnice, která v podstatě byla před kolapsem, byli v úplně šílené situaci měli by dostat třikrát vyšší odměny než zdravotníci v jiné nemocnici, kde covidoví pacienti téměř nebyli,“ zdůvodnil poslanec a člen výboru pro zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ministr zdravotnictví Arenberger uvedl, že v pátek o této situaci hovořil přímo s řediteli řízených nemocnic, „aby pro pracovníky, kteří třeba pracovali na covidových jednotkách, přemýšleli ještě o nějakých dodatečných odměnách z vlastních zdrojů.“

Hlavně rychle, zní ze sněmovny

Podle předsedy SPD Tomia Okamury klidně mohou vyplatit všem 75 tisíc, ale hlavně rychle. „Protože už všichni na to čekají půl roku,“ uvedl.

Peníze by všichni zdravotníci měli podle šéfa resortu každopádně dostat v květnu,  vyplácet je bude stát a pojišťovny – a to podle kompenzační vyhlášky. Jenže tu ministerstvo ještě nevydalo.

„Vůbec nechápu, jak to chtějí stihnout, protože bylo rozhodnuto, že se to bude dávat přes zdravotní pojišťovny, tak to vidím jako velký problém, zase se nesplní termín,“ uvedla poslankyně a členka Výboru pro zdravotnictví Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

„Samotnou částku soudit nechci, ale rychlost ano. Odměny měly být už dávno,“ doplnil poslanec a místopředseda Výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák (Piráti).

Arenberger chce kompenzační vyhlášku schválit v následujících týdnech. Úřady ale podle něj odměny v květnu vyplatit stihnou. Stát na ně vydá zhruba jedenáct miliard a podobnou částku zaplatí i pojišťovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Krátce se dostal i na nejnižší úroveň za poslední tři týdny.
08:11Aktualizovánopřed 2 mminutami

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
před 10 hhodinami

Outfity z Reeboku za pár korun zřejmě nebudou, firma ruší objednávky

Americká oděvní firma Reebok během víkendu na svém e-shopu omylem nabízela produkty za velmi nízké ceny. Lidé tak ve velkém nakupovali i desítky položek sportovního zboží za pár korun. Sortiment ale společnost velmi pravděpodobně nedodá, objednávky začala rušit.
10. 6. 2025

Špinavý byznys agentur práce je propojený, zjistili Reportéři ČT

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.
10. 6. 2025

Zadlužená VoZP jedná o sloučení s pojišťovnou ministerstva vnitra, píše Aktuálně.cz

Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) má nesplacené závazky za skoro miliardu korun, uvedl server Aktuálně.cz. Instituce se 700 tisíci klienty proto podala návrh na sloučení se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra, řekl portálu člen správní rady VoZP Zoltán Bubeník.
9. 6. 2025

Tempo růstu cen nemovitostí zrychlilo

V prvních třech měsících letošního roku zrychlilo tempo růstu cen u všech typů nemovitostí – pozemků, rodinných domů i bytů. Právě byty přitom zdražily nejvíce – skoro o čtyři procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Oproti loňsku jejich ceny stouply o deset procent. V Praze a Brně zároveň roste zájem o takzvané mikrobyty s výměrou kolem dvaceti metrů čtverečních. Vyplývá to z indexu bydlení ČSOB.
9. 6. 2025

Euro o hospodářském úspěchu země nerozhoduje, zaznělo v 90' ČT24

Bulharsko by se příští rok mohlo stát jednadvacátým členem eurozóny. V Česku většina lidí přijetí eura odmítá. Hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček a hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek mluvili v 90’ ČT24 mimo jiné o tom, že přijetí či nepřijetí eura nerozhoduje o hospodářském úspěchu země.
9. 6. 2025

Od těch z dovozu je odlišuje slupka. Rané brambory z tuzemska jsou opět k mání

Po roce jsou k dostání opět české rané brambory. V obchodech budou zhruba do konce června. Z celkových produkčních ploch tvoří asi pět procent. Na rozdíl od klasických brambor je ale může každý jasně rozeznat od těch z dovozu. U tuzemských raných brambor je totiž možné slupku jednoduše odloupnout prsty. Nemají ale tak dlouhou skladovatelnost. Ideální je spotřebovat je ihned po zakoupení. Česko je v produkci brambor soběstačné ze 75 procent. Největší bramborářskou oblastí je Vysočina, následuje Středočeský kraj.
9. 6. 2025
Načítání...