Předběžný odhad statistiků z počátku února s poklesem o 5,6 procenta za celý loňský rok počítal. Meziroční propad v posledním čtvrtletí odhadovali na pět procent a mezikvartální nárůst na 0,3 procenta.
„Výkon české ekonomiky v minulém roce klesl o 5,6 procenta, nejvíce v novodobé historii. Nejvýrazněji k poklesu, o 2,2 procentního bodu, přispěl vývoj ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a dále průmysl o 2,1 procentního bodu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Naopak výdaje vládních institucí loni vzrostly, a to o 2,9 procenta. Zásluhu na tom měly především rychle rostoucí kolektivní spotřební výdaje.
HDP představuje celkovou peněžní hodnotu všech výrobků a služeb vytvořených na určitém území za dané období. Naposledy zaznamenala česká ekonomika pokles v roce 2012. O rok později stagnovala a v letech 2014 až 2019 pokaždé rostla.
Vývoj ekonomiky bude záviset i na očkování, připomínají analytici
Nejnovější údaje o vývoji ekonomiky podle analytiků ukazují, že vývoj ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byl díky průmyslu nad očekávaní dobrý a ukázal poměrně dobrou odolnost české ekonomiky. To ji ale nezachránilo před celoročním rekordním propadem. Z něj se bude česká ekonomika dostávat zhruba dva roky, upozornili někteří z nich.
„Ačkoli byl zpřesněný růst ekonomiky lepší, než očekával trh i odhad ČNB, bylo to zejména z titulu vývoje zahraničního obchodu, který přispěl k růstu 3,7 procentního bodu,“ zhodnotil vývoj hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Naopak spotřeba domácností zesílila propad na 8,3 procenta meziročně, investice pak na dvanáct procent, dodal.
Poslední nepříznivý pandemický vývoj sice tak podle něho naznačuje, že se ekonomika může v prvním čtvrtletí letošního roku opět mírně propadnout, nelze však vyloučit ani obdobně pozitivní efekt čistého exportu jako na konci minulého roku. „To bude záviset na tom, do jaké míry ovlivní tuzemské vývozce výpadky v subdodavatelském řetězci a do jaké míry bude omezen jejich provoz následkem třetí vlny pandemie,“ uvedl.
Nadále však ekonomové ING Bank předpokládají, že navzdory současnému nepříznivému pandemickému vývoji se začne tuzemská ekonomika zotavovat od konce druhého čtvrtletí. „Růst za celý letošní rok by se měl pohybovat kolem tří procent,“ dodal Seidler.
V samotném čtvrtém čtvrtletí byl výkon ekonomiky také podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera nad očekávání dobrý, a to hlavně díky velmi dobrým výsledkům průmyslu. „Další vývoj ekonomiky bude záviset především na tom, jak se podaří zvládnout očkování. Pro celý rok 2021 očekáváme růst českého HDP o 2,6 procenta s tím, že rizika tohoto odhadu jsou ve světle posledního vývoje pandemie vychýlena ve směru nižšího růstu. Největším rizikem je případné úplné uzavření průmyslových odvětví,“ uvedl.
Rovněž analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že základním předpokladem udržitelného hospodářského oživení v dalších čtvrtletích letošního roku zůstává jednoznačně očkování populace a zvládnutí pandemie.
„Čtvrté čtvrtletí bylo ekonomicky nejméně postiženým od začátku pandemie. Revize čtvrtého čtvrtletí byla ovšem příliš malá na to, aby pohnula s celoročním výsledkem,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek. Ten očekává kvůli restrikcím v prvním čtvrtletí mezičtvrtletní propad ekonomiky, což i přes odhadované oživení od dubna podle něj činí z očekávaného celoročního růstu ekonomiky o dvě procenta těžko dosažitelný cíl.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče by se letos měla ekonomika vrátit k růstu zhruba tři procenta. „Stávající dění na poli pandemie a přitvrzování souvisejících omezení je ale připomínkou, že nejistoty zůstávají i nadále výrazné a viditelnější oživení české ekonomiky se dostaví nejdříve ve druhém čtvrtletí letošního roku,“ uvedl.
