Startuje příjem žádostí do Covid – gastro, vláda rozdělí 2,5 miliardy korun

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo příjem žádostí do nového programu Covid – gastro uzavřené provozovny. O podporu 400 korun na zaměstnance za každý den uzavření kvůli vládním protiepidemickým opatřením mohou žádat podnikatelé, kterým klesly v posledním kvartálu loňského roku tržby v meziročním srovnání nejméně o třicet procent. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v pondělí zdůraznila, že je nutné do konce ledna kurzarbeit schválit, jinak hrozí skokový růst nezaměstnanosti.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/DPA Autor: Hauke-Christian Dittrich

Ministerstvo průmyslu a obchodu u programu k pondělním 13:00 evidovalo 1477 rozpracovaných žádostí. Podnikatelé jich zatím dokončili osmnáct, a to celkem za 953 320 korun.

Na podání žádosti mají čas do 1. března a na program vláda vyčlenila 2,5 miliardy korun. Pomoc se vztahuje na období od 9. října do 10. ledna. Každému provozu bude započítáno tolik dní, kolik mu bylo omezeno podnikání. V případě fitness center, posiloven nebo vnitřních bazénů, které musely zavřít už 9. října, se jedná o 79 dní. Stravovací zařízení musela provoz přes výdejní okna znovu zahájit od 14. října. Opatření vláda uvolnila mezi 3. a 17. prosincem.

Dotace bude přiznána na každého zaměstnance, spolupracující osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) i jednatele se smlouvou o výkonu funkce jednatele. Započítáni budou ti, kteří byli k loňskému 31. říjnu přihlášeni k platbě pojistného na České správě sociálního zabezpečení.

Pomoc bude proplácena na náklady a výdaje na provoz a udržení podnikání, tedy na osobní náklady, náklady na materiál, leasing, odpisy, daně a poplatky či splátky úvěrů vzniklé od 1. února loňského roku do letošního 10. ledna.

Žádosti bude MPO přijímat pouze elektronicky prostřednictvím svého on-line informačního systému. S proplácením bude moci resort začít po obdržení notifikace Evropské komise. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) očekává zájem o čerpání zhruba od stovky tisíc podnikatelů. 

Kurzarbeit je nutné ve sněmovně schválit do konce ledna

„Pokud do konce ledna neproběhne třetí čtení (schválení zákona), tak budeme mít obrovský problém. Na konci února končí Antivirus. Pokud bychom se neposunuli, budou desítky tisíc firem bez pomoci. Lidé budou přicházet o práci. Masově by rostla nezaměstnanost,“ varovala ministryně.

Podle ní by měla dolní komora jednat o pravidlech zkrácené práce se státní podporou tento týden, schvalovat by je pak mohla ten příští. Normu pak musí projednat i Senát a podepsat prezident. Příspěvky na mzdy z kurzarbeitového programu Antivirus mohou podniky čerpat do konce února.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení už loni od listopadu. Na nastavení se ale nedokázala dlouho shodnout. Termín se odsunul nejdřív na leden a pak na březen. Z dočasného programu Antivirus se příspěvky vyplácejí za dobu od loňského března. Podle evropských pravidel se může podpora poskytovat nejvýš rok.

Podle údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo práce, dostalo peníze na výplaty a náhrady mezd z Antiviru 66 700 firem. Rozdělily si celkem 25,8 milionu korun pro 926 200 zaměstnanců. Podle Maláčové tak dostala pomoc každá čtvrtá firma a nejčastěji stát přispěl pracovníkovi na dvě výplaty.

Situace na trhu práce se zhoršuje, uvedla ministryně 

Česko má dál nejnižší nezaměstnanost v EU. Podle ministryně se situace ale zhoršuje. V polovině ledna bylo bez práce asi 315 tisíc lidí, tedy 4,3 procenta. Maláčová podotkla, že krize dopadá obvykle nejvíc na pracovníky nad 50 let a rodiče malých dětí, kteří zůstávají bez místa. „Pokud nebude kurzarbeit, nejvíc to odnesou,“ řekla šéfka resortu práce.

Kurzarbeit upravuje novela o zaměstnanosti. Vládní předlohu kritizovali odboráři i podnikatelé. Opoziční i koaliční poslanci navrhli desítky změn. Ucelený návrh s úpravou původního vládního zákona připravilo i ministerstvo práce. Dolní komoře ho předložil poslanec ČSSD Roman Sklenák. Maláčová už několikrát zopakovala, že na této verzi je shoda odborů a zaměstnavatelů.

Sklenákův návrh počítá s příspěvkem od státu ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit mít, na jak dlouho a jaký může být výpadek práce. Firmy, které by vyplácely dividendy, by podporu nezískaly.

Na kurzarbeitu by firma mohla být nejvýš rok. Pracovník by doma mohl zůstat jeden den až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl chodit do kurzů od úřadu práce. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. Zdravotní pojištění by se mělo platit z celého běžného výdělku, nejen ze mzdy za odpracovanou dobu. Sociální odvody by pak firma měla hradit i z příspěvku od státu. S tím zaměstnavatelé nesouhlasí.