Na důchodech stát vyplatí příští rok opět rekordní sumu, OECD systém kritizuje

3 minuty
Na důchodech stát vyplatí příští rok opět rekordní sumu, OECD systém kritizuje
Zdroj: ČT24

Na důchodech stát vyplatí příští rok opět rekordní sumu; v rozpočtu počítá s 537 miliardami korun. Finančně tak systém přestává být udržitelný. OECD proto Česku doporučuje pokračovat ve zvyšování věku odchodu do důchodu a kritizuje i přísné podmínky pro získání dávky.

Ne všichni, kdo si o starobní důchod požádají, ho také dostanou. Vloni si o něj například požádala jedna žadatelka, která by podle věku na penzi mít nárok měla, jenže jí nesedí odpracované roky. Nezapočítali do nich totiž pěstounskou péči, tedy dva roky a tři měsíce.

V osmdesátých letech po dohodě s úřady zůstala doma s dítětem, o které pečovala. Od patnácti přitom pracovala jako dělnice, v posledních letech je v invalidním důchodu. V jednašedesáti už pracovat nemůže. „Já už nejsem schopná těch 35 let oddělat,“ říká žadatelka.

Podobné příběhy řeší i kancelář ombudsmana. Na důchod každý rok nedosáhne asi pět tisíc žadatelů a přibývá jich. „Kromě výše důchodu je největším problémem doba, která je potřeba, aby lidé platili důchodové zabezpečení. To může způsobit, že řada starších lidí bude na stáří bez finančních prostředků,“ konstatuje ombudsman Stanislav Křeček.

Důchodový věk není jediná podmínka, kterou musí Češi pro odchod do důchodu splnit. Musí také odpracovat třicet let, případně třicet pět, včetně náhradních dob. Sem se počítá třeba péče o děti. Například studium se ale bere v potaz jen pokud uchazeč studoval před rokem 2010. A jen v omezené míře se započítává i registrace na úřadu práce. Český penzijní systém tak kritizuje OECD.

„Česká populace rychle stárne, náklady s tím spojené tlačí na veřejné rozpočty ve střednědobém horizontu, a to samozřejmě vyžaduje reformu důchodového systému,“ konstatuje její generální tajemník Ángel Gurría.

„Jdeme svou vlastní cestou. Důchodová reforma, o které se tady mluví třicet let, je stále na stole, ale ještě ji nikdo nevyřešil,“ říká k tomu premiér Andrej Babiš (ANO).

Maláčová návrh zákona s reformou důchodů předloží v prosinci

Jen oproti letošku plánuje stát vyplatit na důchodech v roce 2021 asi o třicet miliard korun víc. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce reformní úpravu důchodového systému předložit ještě během prosince.

Vycházet by měl z takzvané technické varianty změn penzí s rozdělením nynějšího systému na dva pilíře. Peníze na reformní změny by Česko mohlo získat z fondu obnovy z EU, přiblížily po jednání důchodové komise v posledním listopadovém týdnu Maláčová a šéfka komise Danuše Nerudová. 

Podle předsedkyně komise vychází chystaná norma z jedné ze tří dříve představených variant, a to z varianty technické. Ta počítá s rozdělením nynějšího veřejného systému na dva pilíře. Z nultého pilíře by se vyplácel základní solidární důchod (dříve byl vypočítán zhruba na 10 500 korun, nyní se stanoví na 30 procent průměrné mzdy), ten by se mohl platit z daní. Z prvního pilíře by se pak vyplácela zásluhová část, která by se podle plánu i nadále hradila z odvodů.

  • Všechny varianty pracují se stejnou architekturou: rozdělením na dva piliře. Z nultého pilíře by se vyplácel základní solidární důchod z daní. Z prvního pilíře by se platila zásluhová penze podle odpracovaných let a výše odvodů z výdělků s případným oceněním péče o dítě nebo práce i po dosažení důchodového věku.
  • První, úsporná varianta by znamenala pouze překlopit současný důchodový systém a neproběhla by diskuse o změnách příjmů celkového systému. Nepředpokládá změny daňového systému. Náklady na důchodový systém by klesly, ale za cenu nižších penzí.
  • Technická varianta předpokládá, že by se celý důchodový systém technicky překlopil do nové architektury, tedy nultého a prvního pilíře. A předpokládá, že v časovém horizontu pěti let od překlopení systému by musely začít práce na změně důchodového systému.
  • Řada seniorů by si tím měla polepšit. Systém částečně oceňuje péči o děti. Není ale výhodný pro zaměstnance s dlouhými kariérami, což bývají zpravidla muži.
  • Varianta spravedlivá předpokládá, že se nejen systém překlopí do nové architektury, ale paralelně začnou práce na změně daňového systému. Tato varianta zavádí například bonus za rok práce nad 41 odpracovaných let ve výši 240 korun nebo bonus za vychované dítě ve výši 500 korun.
  • Podle úsporné varianty by měli mít všichni senioři jistých necelých osm tisíc korun, v dalších dvou variantách by dosáhli na deset a půl tisíce korun.
  • Zdroj: ČT24

Podle Nerudové by po přijetí technické varianty bylo zhruba pět let na to, aby se provedly daňové změny a část penze se začala financovat z daní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 mminutou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...