Organizace zaměstnavatelů a odbory vyzvaly sněmovnu, aby se urychleně dohodla na kurzarbeitu a schválila ho. Pokud by se zákon do konce roku nestihl přijmout, žádají podnikatelé a odboráři vládu o prodloužení programu Antivirus. Uvedli to šéfové Svazu průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Českomoravské konfederace odborových svazů, Hospodářské komory a Asociace malých a středních podniků. Kurzarbeit upravuje novela o zaměstnanosti. Sněmovna ji začala projednávat začátkem října.
Podnikatelé a odbory vyzvali sněmovnu ke schválení kurzarbeitu
„Jsem zklamán z toho, jak postupovala vláda a co se teď děje v Poslanecké sněmovně. Ministerstvo práce připravilo docela solidní návrh, který byl vyjednáván týdny, bohužel předvolební kampaně a píárové akce jednotlivých představitelů stran nedovolily udělat společný vládní návrh. Vláda kurzarbeit zpackala. Vyzýváme poslance, aby se zachovali racionálně,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla nařízená omezení a koronavirová krize, má skončit na konci roku. Navázat na něj má kurzarbeit. Ten představuje zkrácenou práci. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas.
Podle plánu se mělo opatření zavést od listopadu. Koalice se na kurzarbeitu ale nedokázala týdny shodnout. Výsledek kritizují vedle zaměstnavatelů i odbory. Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že se model nepovedl. Poslanci navrhli do novely už desítky úprav. Ministerstvo práce slibovalo zhruba do poloviny listopadu ucelený návrh změn, zatím ho ale nepředložilo.
Podle Hanáka krize ukázala, že se firmy neobejdou bez pomoci státu, který si platí z daní. Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner poznamenal, že zvlášť malé a střední podniky a jejich pracovníci budou potřebovat podporu i v dalších měsících. „Doufáme, že to poslanci pochopí. Žádáme, aby se urychleně dohodli na návrhu a přijali ho,“ uvedl Wiesner.
Podle vládní novely by kurzarbeit zaváděla jen vláda. Mohla by ho využít po přírodní pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by od státu za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že podle nového návrhu by příspěvek měl činit 70 procent hrubého do 1,5násobku průměrné mzdy. Výpadek práce by se posuzoval u celé firmy, ne u jednotlivých zaměstnanců. Zaměstnavatelé také požadují, aby se odvody platily jen z vyplaceného výdělku a ne i ze státního příspěvku. Podle podnikatelů by měly být i jasné parametry, za kterých by se kurzarbeit spouštěl.
Podle zástupců zaměstnavatelů je ucelený návrh hotový a vznikl po jednání s vedením poslaneckých klubů. Předák odborové konfederace Josef Středula podotkl, že je na něm shoda „asi 90 procent“. Zatím ale projednávání zákona sněmovna v programu nemá. Aby začal od ledna platit, musí ho schválit i Senát a podepsat prezident.
Vláda by měla kvůli nedostatku času aktivně usilovat o zrychlené přijetí, míní odborář. „Jestliže zákon neprojde, měla by vláda jednoznačně deklarovat ochotu prodloužit Antivirus do doby přijetí kurzarbeitu,“ řekl Středula.
