Do jedné kapsy lidem dáváte, z druhé berete, kritizuje Kovářová ODS za daňový balíček

20 minut
Události, komentáře: Diskuze zákonodárců o daňovém balíčku
Zdroj: ČT24

Je obrovskou chybou, že se na daňových změnách nedohodly koaliční strany, míní místopředseda ČSSD Roman Onderka. Sociální demokraté jsou podle něj připraveni ke kompromisu, pokud řešení pomůže lidem s nízkými příjmy. To považuje za důležité i členka sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN) a zdůrazňuje nutnost kompenzovat výpadky příjmů samospráv. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v Událostech, komentářích odmítl, že změny, pro které občanští demokraté hlasovali, v důsledku škodí. S penězi si podle něj nejlépe poradí občané.

Onderka uznává, že sociální demokraté se na chaosu kolem daňového balíčku podílí v tom smyslu, že se úprava nedokázala dohodnout ve vládní koalici. „To považuji za obrovskou chybu, ale spíše ji připisuji našemu koaličnímu partnerovi, hnutí ANO,“ zdůrazňuje a dodává, že partneři se zkrátka někdy neshodnou.

Podle Kovářové prezident svým úmyslem vetovat daňové změny dává signál senátorům, jak by o balíčku měli hlasovat. „Nemohu mluvit za senátory, víme, že horní komora vždy má svůj specifický názor. Tuším, že senátoři, pokud nezamítnou tento návrh, budou chtít snížení dopadu do státního rozpočtu a rozpočtu krajů a obcí,“ odhaduje členka poslaneckého rozpočtového výboru.

Právě dopady změn na rozpočty samospráv poslankyně STAN ostře kritizuje: „Vy dáte občanům do jedné kapsy peníze, ale z druhé kapsy je seberete. Kraje avizují, že při miliardových výpadcích budou zdražovat jízdné, obce zvyšovat poplatky,“ řekla v Událostech, komentářích směrem k Stanjurovi z ODS, která úpravu v dolní komoře podpořila.

Stanjura ovšem trvá na tom, že občanští demokraté jsou rozpočtově zodpovědní, a zdůrazňuje, že 80 miliard, které by ve státní kase mohly chybět, dostanou občané. „Hnutí STAN se rozhodlo, že nechce zvýšit příjmy občanů a domácností. Já věřím, že si s penězi nejlépe poradí občané, potom firmy, potom obce a kraje a až potom stát,“ tvrdí místopředseda ODS. Je prý potřeba se zastat střední třídy, která „nejvíce platí daně“.

Musíme pomoci lidem s nízkými příjmy, shodují se Onderka s Kovářovou

„Daňoví poplatníci platí daně jako diví, je nejvyšší čas, abychom jim v ekonomicky těžkých měsících pomohli,“ uvádí Stanjura, podle nějž se nejsilnější senátorský klub ODS snaží dohodnout s druhým nejsilnějším – klubem lidovců. „Naším cílem je prosadit dobré řešení v Senátu tak, aby mělo šanci v Poslanecké sněmovně. Jsem optimista, věřím, že dohodu do příští středy najdeme,“ doplňuje s tím, že ODS v Senátu chce docílit kompenzací pro obce a kraje.

V horní komoře parlamentu o podpoře daňových změn vyjednává také ČSSD, říká Onderka. Šéf sociálních demokratů Jan Hamáček podle něj jednal se všemi kluby. „Snažil se jim dát kompromisní návrh při zachování daňového zatížení 19 a 23 procent, ale s tím, že by zde byly zapracovány návrhy, které by se týkaly posílení rozpočtu, to znamená určitých kompenzací pro kraje a obce. A samozřejmě takový návrh, který by zároveň umožnil, aby se nenavýšily daně živnostníkům,“ nastiňuje místopředseda poslaneckého rozpočtového výboru.

Koaliční strana je podle svého místopředsedy ochotna učinit kompromis, pokud přinese nižší daně pro nízkopříjmové skupiny.

Takovou nutnost zdůrazňuje také Kovářová, podle které takového cíle zrušení superhrubé mzdy nedosáhne. „Ti, pro které to bude méně výhodné, peníze utratí. Ti vysokopříjmoví je budou šetřit,“ vysvětluje. Poukazuje například na zrušení daně z nabytí nemovitosti, které povede k tomu, že lidé s vyššími příjmy budou ukládat úspory do nemovitostí, čímž dál zvýší jejich ceny.

„Mysleme na střední třídu, to jsou lidé, kteří berou od 30 do 60 tisíc, to je skoro 90 procent zaměstnanců. Těm musíme pomoci a je to naprosto správně,“ je přesvědčen Stanjura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
před 1 hhodinou

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
včera v 09:03

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
včera v 06:30

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
1. 1. 2026

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025
Načítání...