Do jedné kapsy lidem dáváte, z druhé berete, kritizuje Kovářová ODS za daňový balíček

20 minut
Události, komentáře: Diskuze zákonodárců o daňovém balíčku
Zdroj: ČT24

Je obrovskou chybou, že se na daňových změnách nedohodly koaliční strany, míní místopředseda ČSSD Roman Onderka. Sociální demokraté jsou podle něj připraveni ke kompromisu, pokud řešení pomůže lidem s nízkými příjmy. To považuje za důležité i členka sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN) a zdůrazňuje nutnost kompenzovat výpadky příjmů samospráv. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v Událostech, komentářích odmítl, že změny, pro které občanští demokraté hlasovali, v důsledku škodí. S penězi si podle něj nejlépe poradí občané.

Onderka uznává, že sociální demokraté se na chaosu kolem daňového balíčku podílí v tom smyslu, že se úprava nedokázala dohodnout ve vládní koalici. „To považuji za obrovskou chybu, ale spíše ji připisuji našemu koaličnímu partnerovi, hnutí ANO,“ zdůrazňuje a dodává, že partneři se zkrátka někdy neshodnou.

Podle Kovářové prezident svým úmyslem vetovat daňové změny dává signál senátorům, jak by o balíčku měli hlasovat. „Nemohu mluvit za senátory, víme, že horní komora vždy má svůj specifický názor. Tuším, že senátoři, pokud nezamítnou tento návrh, budou chtít snížení dopadu do státního rozpočtu a rozpočtu krajů a obcí,“ odhaduje členka poslaneckého rozpočtového výboru.

Právě dopady změn na rozpočty samospráv poslankyně STAN ostře kritizuje: „Vy dáte občanům do jedné kapsy peníze, ale z druhé kapsy je seberete. Kraje avizují, že při miliardových výpadcích budou zdražovat jízdné, obce zvyšovat poplatky,“ řekla v Událostech, komentářích směrem k Stanjurovi z ODS, která úpravu v dolní komoře podpořila.

Stanjura ovšem trvá na tom, že občanští demokraté jsou rozpočtově zodpovědní, a zdůrazňuje, že 80 miliard, které by ve státní kase mohly chybět, dostanou občané. „Hnutí STAN se rozhodlo, že nechce zvýšit příjmy občanů a domácností. Já věřím, že si s penězi nejlépe poradí občané, potom firmy, potom obce a kraje a až potom stát,“ tvrdí místopředseda ODS. Je prý potřeba se zastat střední třídy, která „nejvíce platí daně“.

Musíme pomoci lidem s nízkými příjmy, shodují se Onderka s Kovářovou

„Daňoví poplatníci platí daně jako diví, je nejvyšší čas, abychom jim v ekonomicky těžkých měsících pomohli,“ uvádí Stanjura, podle nějž se nejsilnější senátorský klub ODS snaží dohodnout s druhým nejsilnějším – klubem lidovců. „Naším cílem je prosadit dobré řešení v Senátu tak, aby mělo šanci v Poslanecké sněmovně. Jsem optimista, věřím, že dohodu do příští středy najdeme,“ doplňuje s tím, že ODS v Senátu chce docílit kompenzací pro obce a kraje.

V horní komoře parlamentu o podpoře daňových změn vyjednává také ČSSD, říká Onderka. Šéf sociálních demokratů Jan Hamáček podle něj jednal se všemi kluby. „Snažil se jim dát kompromisní návrh při zachování daňového zatížení 19 a 23 procent, ale s tím, že by zde byly zapracovány návrhy, které by se týkaly posílení rozpočtu, to znamená určitých kompenzací pro kraje a obce. A samozřejmě takový návrh, který by zároveň umožnil, aby se nenavýšily daně živnostníkům,“ nastiňuje místopředseda poslaneckého rozpočtového výboru.

Koaliční strana je podle svého místopředsedy ochotna učinit kompromis, pokud přinese nižší daně pro nízkopříjmové skupiny.

Takovou nutnost zdůrazňuje také Kovářová, podle které takového cíle zrušení superhrubé mzdy nedosáhne. „Ti, pro které to bude méně výhodné, peníze utratí. Ti vysokopříjmoví je budou šetřit,“ vysvětluje. Poukazuje například na zrušení daně z nabytí nemovitosti, které povede k tomu, že lidé s vyššími příjmy budou ukládat úspory do nemovitostí, čímž dál zvýší jejich ceny.

„Mysleme na střední třídu, to jsou lidé, kteří berou od 30 do 60 tisíc, to je skoro 90 procent zaměstnanců. Těm musíme pomoci a je to naprosto správně,“ je přesvědčen Stanjura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
před 16 hhodinami

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
před 22 hhodinami

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
2. 1. 2026

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
2. 1. 2026
Načítání...