Centrální banka v nové prognóze zlepšila odhad pro letošek. Naopak příští rok vidí hůře než dříve

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka nelze vyloučit, že sazby se nebudou zvyšovat celý příští rok. ČNB také představila svou novou makroekonomickou prognózu. Nově tak letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta (v srpnu odhadovala minus 8,2 procenta) a příští rok s růstem o 1,7 procenta (dříve 3,5 procenta).

Naposledy sazby rada změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Základní úroková sazba na 0,25 procenta byla naposledy od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

„ČNB tak prozatím nepovažuje za nutné navzdory druhé vlně pandemie a novým ekonomickým restrikcím měnovou politiku dále uvolňovat, zejména z titulu přetrvávajících inflačních tlaků. Ačkoli bankovní rada v posledních týdnech spíše naznačovala pravděpodobnou dlouhodobější stabilitu sazeb, tržní sazby mají částečně zaceněno v následujících dvou čtvrtletích ještě snížení hlavní sazby ČNB směrem k nule,“ komentoval rozhodnutí hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.

Nejistota dopadá i na sazby

Většina bankovní rady ČNB se domnívá, že zvyšování úrokových sazeb k normálu bude vyžadovat více času, než předpokládá nová prognóza centrální banky, uvedl Rusnok. Prognóza počítá nejprve se stabilitou tržních úrokových sazeb následovanou jejich postupným růstem příští rok. Podle guvernéra nelze vyloučit, že sazby se nebudou zvyšovat celý příští rok.

Podle něj to souvisí s nejistotami a riziky, která ohledně nově odhadovaného vývoje ekonomiky považuje centrální banka za výrazná. Patří mezi ně další možné zhoršení průběhu druhé vlny pandemie, vývoj rozpočtové politiky v příštím roce, vnitropolitický vývoj v USA, odchod Velké Británie z EU bez dohody nebo nejistota ohledně skladby nabídkových a poptávkových faktorů, které stojí v pozadí pozorovaného i do budoucna očekávaného domácího a zahraničního cenového vývoje. „Ve světle těchto významných nejistot považuje bankovní rada za pravděpodobné ponechání úrokových sazeb na nízké úrovni po delší dobu, než předpokládá základní scénář prognózy,“ uvedl Rusnok.

Základní scénář nové prognózy podle guvernéra mimo jiné počítá s citelným odezníváním druhé vlny tak, že do poloviny příštího roku by se situace měla vrátit na úroveň, kterou ekonomika zažila letos v létě. „A v tomto kontextu vyznívá v prognóze i reakce měnové politiky,“ vysvětlil.

ČNB nově letos čeká lepší vývoj ekonomiky, příští rok ale horší

Česká národní banka zveřejnila zároveň svou novou makroekonomickou prognózu. Nově letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok zároveň uvedl, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem v příštím roce. „Tato trajektorie je však silně podmíněna naplněním předpokladů týkajících se vývoje epidemické situace a opatření proti šíření nákazy,“ zdůraznil. 

V dříve platné – srpnové – prognóze čekala letos pokles ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok růst o 3,5 procenta. V polovině října guvernér ale řekl, že letošní pokles ekonomiky bude zřejmě kvůli nejnovějším opatřením proti šíření koronaviru větší.

Celková inflace by podle ČNB měla činit ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku 2,2 procenta, tedy stejně jako v předchozí prognóze. V prvním čtvrtletí roku 2022 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta, zatímco v předchozích odhadech ČNB počítala s inflací 2,2 procenta.

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá se slabším kurzem koruny. Nově čeká letos i příští rok průměrný kurz 26,60 korun za euro. V srpnu odhadovala letošní kurz na 26,50 koruny za euro a příští rok 26,40 korun za euro. V roce 2022 ČNB očekává, že kurz koruny posílí na průměrných 25,90 koruny za euro.

Většina rady ČNB se domnívá, že normalizace sazeb bude proti prognóze vyžadovat delší čas. Nelze tak vyloučit sazby bez změny celý rok 2021, uvedl Rusnok.

Ministerstvo financí svou predikci přesunulo až na leden

Na rozdíl od ČNB přesunulo ministerstvo financí svou makroekonomickou predikci z listopadu na leden. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze. Ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl tento postoj koncem října kritizoval, odklad považuje za nezodpovědný. V té zářijové prognóze pak očekávalo pro letošní rok minus 6,6 procenta.

Česká bankovní asociace (ČBA) pak ve své poslední prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by ekonomika měla růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie. Informovala o tom koncem října.

V červencové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos klesne v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.

Asociace zároveň konstatovala, že na úroveň výkonu před krizí se česká ekonomika dostane pravděpodobně až v roce 2023. Loni ekonomika stoupla o 2,5 procenta.

Evropská komise pak ve svém nejnovějším odhadu čeká letos v případě českého hospodářství letos kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru propad o 6,9 procenta, což je ale zlepšení proti dřívějším odhadům.

Naopak ale ve své makroekonomické prognóze zhoršila vyhlídky oživení tuzemské ekonomiky na příští rok, kdy by se hrubý domácí produkt (HDP) měl zvýšit o 3,1 procenta. To je o 1,4 procentního bodu méně, než předpovídala v létě.

Pomalejší proces hospodářského zotavení souvisí se současnou druhou vlnou pandemie, kvůli níž česká vláda stejně jako na jaře přistoupila k výraznému omezení ekonomických aktivit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Siho a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit. AP informovala také o tom, že Trump plánuje s Putinem jednat v Číně samostatně, Kreml to popřel.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Video„Jsme jako pštros, který strčí hlavu do písku,“ říká analytik o revoluci v energetice

V turecké Antalyi vrcholí klimatická konference COP31. Bez oficiální účasti Bílého domu, zato s devadesáti tisíci delegáty a nečekaným spojencem zelené transformace: geopolitikou. Jak válka v Íránu a blokáda Hormuzského průlivu urychlily elektrifikaci Asie? Proč emise stagnují, i když světová ekonomika roste? A chová se Česko v energetice jako pštros, nebo jako puberťák? Moderátorka Daniela Škopková probírá reálný stav klimatu i budoucnost Škodovky se zakladatelem projektu Fakta o klimatu Ondrášem Přibylou.
před 19 hhodinami

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Německo sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na paliva

Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Při nočním jednání se na tom dohodly strany německé vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. Obě opatření mají být dočasná. Snížení daně z elektřiny, které prosazoval kancléř Friedrich Merz, má platit zatím rok, nejvyšší povolené ceny pohonných hmot bude vláda určovat prozatím tři měsíce.
včera v 09:20‌‌

Z Deutsche Bank unikly miliony interních dokumentů odhalujících její selhání, píše FT

Z největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů interních dokumentů, které odhalují její nekalé praktiky, systémová selhání, neschopnost, nedodržené sliby ohledně reforem i tajemství některých jejích klientů z řad miliardářů a oligarchů. Informuje o tom list Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. Akcie společnosti Deutsche Bank na informace reagovaly výrazným poklesem, před polednem ztrácely zhruba šest procent. Únik dokumentů z Deutsche Bank podle jejího šéfa Christiana Sewinga nenarušil systémy banky.
17. 11. 2026Aktualizováno17. 11. 2026‌‌

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
16. 11. 2026‌‌

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.