Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka nelze vyloučit, že sazby se nebudou zvyšovat celý příští rok. ČNB také představila svou novou makroekonomickou prognózu. Nově tak letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta (v srpnu odhadovala minus 8,2 procenta) a příští rok s růstem o 1,7 procenta (dříve 3,5 procenta).
Centrální banka v nové prognóze zlepšila odhad pro letošek. Naopak příští rok vidí hůře než dříve
Naposledy sazby rada změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Základní úroková sazba na 0,25 procenta byla naposledy od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
„ČNB tak prozatím nepovažuje za nutné navzdory druhé vlně pandemie a novým ekonomickým restrikcím měnovou politiku dále uvolňovat, zejména z titulu přetrvávajících inflačních tlaků. Ačkoli bankovní rada v posledních týdnech spíše naznačovala pravděpodobnou dlouhodobější stabilitu sazeb, tržní sazby mají částečně zaceněno v následujících dvou čtvrtletích ještě snížení hlavní sazby ČNB směrem k nule,“ komentoval rozhodnutí hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.
Nejistota dopadá i na sazby
Většina bankovní rady ČNB se domnívá, že zvyšování úrokových sazeb k normálu bude vyžadovat více času, než předpokládá nová prognóza centrální banky, uvedl Rusnok. Prognóza počítá nejprve se stabilitou tržních úrokových sazeb následovanou jejich postupným růstem příští rok. Podle guvernéra nelze vyloučit, že sazby se nebudou zvyšovat celý příští rok.
Podle něj to souvisí s nejistotami a riziky, která ohledně nově odhadovaného vývoje ekonomiky považuje centrální banka za výrazná. Patří mezi ně další možné zhoršení průběhu druhé vlny pandemie, vývoj rozpočtové politiky v příštím roce, vnitropolitický vývoj v USA, odchod Velké Británie z EU bez dohody nebo nejistota ohledně skladby nabídkových a poptávkových faktorů, které stojí v pozadí pozorovaného i do budoucna očekávaného domácího a zahraničního cenového vývoje. „Ve světle těchto významných nejistot považuje bankovní rada za pravděpodobné ponechání úrokových sazeb na nízké úrovni po delší dobu, než předpokládá základní scénář prognózy,“ uvedl Rusnok.
Základní scénář nové prognózy podle guvernéra mimo jiné počítá s citelným odezníváním druhé vlny tak, že do poloviny příštího roku by se situace měla vrátit na úroveň, kterou ekonomika zažila letos v létě. „A v tomto kontextu vyznívá v prognóze i reakce měnové politiky,“ vysvětlil.
ČNB nově letos čeká lepší vývoj ekonomiky, příští rok ale horší
Česká národní banka zveřejnila zároveň svou novou makroekonomickou prognózu. Nově letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok zároveň uvedl, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem v příštím roce. „Tato trajektorie je však silně podmíněna naplněním předpokladů týkajících se vývoje epidemické situace a opatření proti šíření nákazy,“ zdůraznil.
V dříve platné – srpnové – prognóze čekala letos pokles ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok růst o 3,5 procenta. V polovině října guvernér ale řekl, že letošní pokles ekonomiky bude zřejmě kvůli nejnovějším opatřením proti šíření koronaviru větší.
Celková inflace by podle ČNB měla činit ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku 2,2 procenta, tedy stejně jako v předchozí prognóze. V prvním čtvrtletí roku 2022 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta, zatímco v předchozích odhadech ČNB počítala s inflací 2,2 procenta.
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá se slabším kurzem koruny. Nově čeká letos i příští rok průměrný kurz 26,60 korun za euro. V srpnu odhadovala letošní kurz na 26,50 koruny za euro a příští rok 26,40 korun za euro. V roce 2022 ČNB očekává, že kurz koruny posílí na průměrných 25,90 koruny za euro.
Většina rady ČNB se domnívá, že normalizace sazeb bude proti prognóze vyžadovat delší čas. Nelze tak vyloučit sazby bez změny celý rok 2021, uvedl Rusnok.
Ministerstvo financí svou predikci přesunulo až na leden
Na rozdíl od ČNB přesunulo ministerstvo financí svou makroekonomickou predikci z listopadu na leden. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze. Ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl tento postoj koncem října kritizoval, odklad považuje za nezodpovědný. V té zářijové prognóze pak očekávalo pro letošní rok minus 6,6 procenta.
Česká bankovní asociace (ČBA) pak ve své poslední prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by ekonomika měla růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie. Informovala o tom koncem října.
V červencové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos klesne v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.
Asociace zároveň konstatovala, že na úroveň výkonu před krizí se česká ekonomika dostane pravděpodobně až v roce 2023. Loni ekonomika stoupla o 2,5 procenta.
Evropská komise pak ve svém nejnovějším odhadu čeká letos v případě českého hospodářství letos kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru propad o 6,9 procenta, což je ale zlepšení proti dřívějším odhadům.
Naopak ale ve své makroekonomické prognóze zhoršila vyhlídky oživení tuzemské ekonomiky na příští rok, kdy by se hrubý domácí produkt (HDP) měl zvýšit o 3,1 procenta. To je o 1,4 procentního bodu méně, než předpovídala v létě.
Pomalejší proces hospodářského zotavení souvisí se současnou druhou vlnou pandemie, kvůli níž česká vláda stejně jako na jaře přistoupila k výraznému omezení ekonomických aktivit.
