Nouzový stav a připravovaná opatření mají vždy ekonomické dopady. Podle Filipa Pertolda z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI nejde zatím o stejný lockdown jako na jaře, nicméně se diví, že omezení z hlediska provozu nebo hromadných akcí, koncertů přicházejí tak pozdě. Navíc musí přijít podle něho i opatření ve školství, která jsou však pro společnost „velmi drahá“, uvedl v pořadu Události, komentáře.
Zaměřené restrikce mají podle Pertolda výhodu, že vláda má možnost subjekty odškodňovat, pokud chce, kdežto podobný krok při „uzávěrách školství“ jde velmi obtížně. „Negativní dopady na studenty jsou dlouhodobé a obtížně vyčíslitelné,“ vysvětluje.
A zdaleka podle něho nejde jen o škody napáchané v morální, vzdělanostní či sociální oblasti, ale mohou být i čistě ekonomické. „Akorát se projeví v dlouhém období, když nastoupí na trh práce,“ konstatuje.
Nepopírá ovšem fakt, že kvůli koronaviru například řada žáků i učitelů objevila kouzlo internetu a on-line připojení, což může výuce do budoucna naopak prospět. Jeden z hlavních problémů české společnosti podle něho totiž je, že se v ní chudoba dědí. „A de facto tyto lockdowny nebo uzávěry školství, to tu dědičnost vlastně ještě zvyšuje,“ vysvětluje Pertold.
Zmíněné odškodňování je podle Pertolda obecně ale namístě, přestože to znamená, že se kvůli tomu zvedá dluh Česka. I když, jak upozorňuje, zatímco na jaře bylo rychlé uzavření ekonomiky na místě, nyní je otázkou, zda se na druhou vlnu pandemie nešlo lépe připravit.
„Na začátku tohoto roku bylo správné, že došlo k uzávěře ekonomiky tak rychlým způsobem. A bylo dobré se na to zadlužit. Je ale otázka, zda v současné chvíli muselo dojít k takovým uzávěrám, k jakým dochází, zda se vláda neměla na to připravit lépe v oblasti trasovacích, testovacích a dalších kapacit,“ konkretizoval.
Rozhodovali epidemiologové?
Souhlasí také s tím, že by nemusel být špatný odškodňovací zákon, tak jak o něm mluví TOP 09. Strana navrhuje do budoucna upravit odškodňování podnikatelů postižených vládními opatřeními proti koronaviru. Například pokud se vlivem opatření podnikatelům činnost zcela zastaví, stát by jim podle předlohy měl kompenzovat fixní náklady v plné výši, v případě omezení činnosti by se jednalo o náhradu ve výši poloviny fixních nákladů.
Někteří ekonomové ale zaujímají razantnější postoje, pokud jde o další zadlužování. Například ekonom, někdejší šéf Fondu národního majetku Roman Češka v Reflexu mluví o tom, že „dostali téměř neomezenou moc epidemiologičtí fachidioti, jimž chybí chápání širších souvislostí“, a že až nastane čas splácet a nebude z čeho, tak to vyřeší například výrazná inflace. Pertold takový postoj ale nesdílí.
„Myslím si, že v posledních dvou měsících vůbec epidemiologové neměli moc šanci mluvit do opatření, nebo velmi málo. Naopak zvítězila lobby co největšího rozvolňování, nenošení roušek a tak dále. A to nás teď bude stát velké peníze, protože jakmile epidemie uteče, není pod kontrolou, tak vláda už nemá jiné možnosti než jenom ty drahé,“ dodává Pertold.
