Domácnosti ve světě loni zbohatly o deset procent, české o devět, ukazuje studie

Hrubé bohatství domácností v 57 zemích, které sleduje studie Allianz, vzrostlo loni průměrně o 9,7 procenta, nejvíce od roku 2005. Také českým domácnostem se dařilo. Hrubé bohatství jim stouplo v průměru o devět procent, což je proti desetiletému průměru 5,9 procenta značný nárůst. Vyplývá to ze studie Allianz Global Wealth Report 2020, která detailně analyzuje úspory a dluhy v desítkách zemí světa.

Češi se za loňský rok umístili v objemu čistých finančních aktiv na osobu na 26. příčce, tedy o jeden stupeň níže než loni. V žebříčku hrubých finančních aktiv Česko zůstalo stejně jako loni na 28. místě.

Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy.

Průměrné bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 17 497 eur, tedy zhruba 472 tisíc korun. Předloni to bylo 16 785 eur, tedy asi o 38 tisíc korun méně. Rychlost růstu čistého bohatství domácností v Česku loni dosáhla 10,1 procenta (předloni 4,1 procenta), hrubý majetek vzrostl o devět procent.

Vyrostl hlavně sektor cenných papírů (o 12,8 procenta), finance na bankovních účtech a v pojištění rostly pozvolněji (5,8 a 5,6 procenta). Více než polovina úspor českých domácností (50,5 procenta) leží v bankách, asi třetina (32,6 procenta) je v cenných papírech.

Česko zůstává nejbohatší zemí bývalého východního bloku

Češi zůstávají nejbohatší z obyvatel bývalého východního bloku, jsou v průměru dvaapůlkrát bohatší než Slováci, kde průměrné bohatství na obyvatele loni činilo 6778 eur (183 tisíc korun).

Nejlépe ze zemí sousedících s Českem je na tom Rakousko, průměrný Rakušan vlastní hodnotu odpovídající 59 256 eurům (zhruba 1,6 milionu korun), průměrný Němec o něco méně (57 097 eur neboli 1,54 milionu korun). Poláci jsou asi o 54 tisíc korun na osobu bohatší než Slováci.

Z hlediska celosvětových trendů studie upozorňuje na opětovné rozšiřování finanční mezery mezi bohatými a chudými zeměmi i jednotlivci. V roce 2000 bylo čisté finanční bohatství na osobu v pokročilých ekonomikách 87krát vyšší než v rozvojových trzích. Do roku 2016 se toto číslo zmenšilo na 19, ale od té doby opět stouplo na 22 v roce 2019.

Čisté bohatství v průměru na obyvatele v roce 2019 (v EUR)
Zdroj: Allianz

Mezera mezi bohatými a chudými se začala rozšiřovat už před covidem

Asi 84 procent čistého finančního bohatství na světě patří podle studie desetině nejbohatších lidí. Téměř polovinu z tohoto majetku vlastní jedno procento z nich.

„Je poměrně varovné, že mezera mezi bohatými a chudými zeměmi se začala znovu rozšiřovat dokonce ještě předtím, než svět zasáhl covid-19,“ uvedla spoluautorka studie Patricia Pelayo Romerová. Spolu s tím se loni podstatně snížil celkový počet příslušníků střední třídy, z více než jedné miliardy lidí v roce 2018 na 800 milionů o rok později. Přesto se od roku 2000 střední třída zvětšila zhruba o polovinu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánovčera v 13:06

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026
Načítání...