EU a Čína podepsaly dohodu o ochraně místních produktů. Probraly i chystanou investiční dohodu

Evropská unie a Čína podepsaly v pondělí dohodu, která zajišťuje ochranu stovky potravinářských a zemědělských produktů typických pro jednotlivé země. Mezi geograficky chráněnými názvy budou například parmská šunka, irská whiskey nebo řecký sýr feta. Z Česka jsou na seznamu českobudějovické pivo a žatecký chmel. Lídři EU pak po videokonferenci s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem uvedli, že chtějí investiční dohodu s Čínou, musí ale být férová.

Dohoda byla předjednaná loni v listopadu. Čína byla v loňském roce po Británii a Spojených státech třetím největším příjemcem exportu potravinářského a zemědělského zboží z 27 unijních zemí. Z Evropy se do nejlidnatější země světa vyvezly produkty za 14,5 miliardy eur (téměř 390 miliard korun).

Německá kancléřka Angela Merkelová k dohodě řekla, že je to dobrá zpráva pro vinaře u řeky Mosely či pro bavorské pivo. Dodala, že další regionální značky na seznam brzy jistě přibudou. 

V pondělí podepsaná smlouva zajistí, že pro stovku evropských produktů budou smět prodejci na čínském trhu používat chráněné regionální názvy jen tehdy, když budou pocházet od originálního výrobce z konkrétní země.

Seznam obsahuje většinou místní značky vín či dalších alkoholických nápojů, velké zastoupení mají produkty z Francie, Itálie nebo Španělska. Objevují se na něm i sýry či ryby. Mezi stovkou čínských produktů jsou především čaje, ovoce a zelenina či houby. 

Jak zajistit férovější obchodní vztahy

Obchodní vztahy Evropské unie s Čínou mohou být motorem zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19, musí však být férovější a vyváženější. Po videokonferenci to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Jednání bylo náhražkou za summit zrušený kvůli koronavirové nákaze.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové musí Čína přestat klást evropským firmám překážky v přístupu na svůj trh. O nezbytné vyváženosti vztahů hovořila také německá kancléřka. 

Obě strany původně chtěly letos uzavřít významnou investiční dohodu, o níž jednají již šestým rokem. I kvůli pandemii se však vyjednávání dále protáhla a ani pondělí jejich rozuzlení nepřiblížilo. Podle Merkelové je dohodu stále možné uzavřít ještě v letošním roce. „Politická vůle je na obou stranách,“ řekla. Zda se tak skutečně stane, ale zaručit odmítla.

Lídři unijních institucí dávají najevo, že podpis investiční dohody připadá v úvahu jen tehdy, pokud Čína změní svůj přístup například v otázce státní podpory svých firem. „Peking nás musí přesvědčit, že stojí za to, investiční dohodu uzavřít,“ poznamenala šéfka unijní exekutivy.

Přes určitá sblížení podle ní zůstávají stále nevyřešené dvě zásadní otázky. Jednou z nich je přístup unijních firem na čínský trh, druhou pak ekologická udržitelnost investic. Evropské firmy čelí „příliš mnoha překážkám“, což by Unie chtěla změnit zvláště v klíčových odvětvích nových technologií či dopravy, prohlásila Ursula von der Leyenová.

Unie chce dále tlačit na Peking kvůli Hongkongu a právům menšin

Evropská unie je nadále znepokojena přístupem Číny k právům menšin a uplatňováním kontroverzního bezpečnostního zákona, který omezuje autonomii Hongkongu, řekl po pondělním jednání Michel. Merkelová, jejíž země v současnosti EU předsedá, dodala, že dialog o lidských právech s Pekingem bude pokračovat.

Vůdci unijních institucí dali podle Michela čínskému prezidentovi – hlavě stále vlivnější globální mocnosti – najevo, že nehodlají pomíjet otázky Hongkongu či práv menšinových Ujgurů či Tibeťanů. Čína musí respektovat autonomii Hongkongu a zajistit dodržování práv jeho obyvatel, konstatoval Michel. 

Většina zemí s ohledem na význam Číny jako druhého největšího obchodního partnera EU a významnou zemi pro evropské investice upřednostňuje mírnější přístup než například Spojené státy, které sankce použít neváhají. 

Podle Michela vyzvali představitelé EU Čínu, aby vpustila mezinárodní pozorovatele do Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde Peking podle řady médií svévolně zadržuje více než milion členů této muslimské menšiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 10 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...