Odbory požadují pro příští rok růst minimální mzdy na 16 tisíc korun

Odbory požadují pro příští rok navýšení minimální mzdy na 16 tisíc korun, tedy o 1400 korun. Zrušení superhrubé mzdy navrhují odložit kvůli výpadku rozpočtu, místo toho navrhují zvýšení daňového odpočtu. Po pondělním jednání předsedů a předsedkyň svazů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) to novinářům řekl šéf centrály Josef Středula.

Ministerstvo práce navrhuje, aby od roku 2022 nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska. Návrh pro příští rok zatím Maláčová nezveřejnila. Zaměstnavatelé zdůrazňují, že kvůli koronavirové krizi není možné navyšovat výdělky jako v minulých letech. S minimální mzdou roste i zaručená mzda. O přidání bude jednat tripartita.

Ministerstvo práce v podkladech pro vládu uvedlo, že pokud by se postupovalo podle jím navrhovaného vzorce už v příštím roce, minimální mzda by od ledna stoupla z nynějších 14 600 na 17 100 korun. 

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Maláčová už dřív uvedla, že by díky vzorci byl růst minimální mzdy předvídatelný. Po jasném výpočtu dlouhodobě volají i zaměstnavatelé. Shoda na nastavení ale není. Zatímco podle odborů je polovina předloňského výdělku málo, podle zaměstnavatelů je poměr naopak vysoký. Někteří podnikatelé uvádějí, že pokud musí podle nařízení přidávat lidem s nízkou kvalifikací, nezbývá jim pak na navýšení výdělků schopných zaměstnanců.

„Český poměr průměrné mzdy k minimální mzdě je nejhorší ze zemí, které mají státem stanovenou minimální mzdu. Umíme si představit částku mezi 48 a 50 procenty, ale průměrné mzdy v minulém roce, ne předminulém,“ uvedl Středula.

Maláčová navrhovala stanovit vždy od ledna minimální mzdu jako polovinu předloňské průměrné mzdy už před dvěma roky. Záměr neuspěl. Shoda na něm nebyla, z novely zákoníku práce tak vzorec vypadl. Kabinet ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slíbil, že závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy připraví.

Podle Středuly se ale do sněmovních voleb v příštím roce „nedá domnívat, že by ke shodě mezi zaměstnanci a zaměstnavateli došlo“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
25. 4. 2025

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
25. 4. 2025

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
24. 4. 2025

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Antimonopolní úřad definitivně zamítl rozklad EDF proti tendru na Dukovany

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech, informoval předseda ÚOHS Petr Mlsna. KHNP i ČEZ rozhodnutí uvítaly. EDF nechtěla rozhodnutí komentovat.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Německá vláda snížila odhad letošního růstu hospodářství, počítá se stagnací

Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německého hospodářství. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Minimální mzda by mohla vzrůst o osmnáct set korun

Minimální mzda by mohla příští rok vzrůst o 1800 korun měsíčně na 22 600 hrubého. Podle nové prognózy ministerstva financí to spočítala ČT. Vláda loni schválila zákon, podle něhož má nejnižší možný výdělek do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent toho průměrného. ODS a TOP 09 to vnímají jako jeden z největších koaličních kompromisů, který musely udělat.
23. 4. 2025

Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci

Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.
23. 4. 2025Aktualizováno23. 4. 2025
Načítání...