Schillerová zopakovala, že za nejčistší by považovala zavedení pouze jedné sazby ve výši 15 procent. Sociální demokraté ale upozorňují na rozpočtový dopad takového rozhodnutí. Ministryně a Hamáček se dohodli, že ze zrušení superhrubé mzdy mají profitovat hlavně lidé s nízkými a středními příjmy.
Schillerová minulý týden představila šest různých variant možného zrušení superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 do 19 procent. S premiérem se minulý týden dohodla, že zůstanou dvě sazby – není zatím jasné jaké. Návrh bude součástí rozhodování o státním rozpočtu na příští rok.
Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka. Za nejrozumnější Hamáček považuje daň z příjmu zaměstnanců ve výši 19 procent a zavedení progresivního zdanění.
Tisková konference po jednání o rozpočtu na rok 2021
„Jestli se to podaří nebo ne, uvidíme. Ale je vemi důležité, aby se kromě debaty o zrušení superhrubé mzdy k tomu jasně řeklo, jak bude vypadat návrh státního rozpočtu na příští rok, jak bude vypadat výhled na další tři roky a jak se s tím dokážeme jako Česká republika popasovat. Vytrhávat jednu věc, o které se hovoří několik týdnů, aniž bychom to dali do souvislosti s těmi dalšími věcmi, není odpovědné hospodaření a řízení tohoto státu, to mi chybí,“ řekl České televizi k rušení superhrubé mzdy předseda strany KDU-ČSL a místopředseda hospodářského výboru Marian Jurečka.
V neděli předseda ČSSD uvedl, že by patnáctiprocentní daň z příjmu znamenala propad příjmů 90 miliard korun. Schillerová už dříve řekla, že část by se vrátila do rozpočtu na dani z přidané hodnoty, protože by lidé s vyšší výplatou více utratili, takže by šlo o 76 miliard korun. Pokud by daň byla 19 procent, pak by výpadek na příjmech rozpočtu byl podle původního návrhu z roku 2018 kolem 27 miliard korun.
Po úterním jednání s Hamáčkem plánuje ministryně financí rozepsat návrhy výdajových stránek jednotlivých kapitol rozpočtu na příští tok. Na přelomu srpna a září pak podle nové ekonomické prognózy odhadne ministerstvo příjmy. Jednání s ministry o rozpočtu na příští rok začne Schillerová v první polovině září.
Člen rozpočtového výboru sněmovny Jiří Dolejš (KSČM) chápe, že ANO tlačí na 15 procent pro nízké a střední příjmové skupiny, označil to za „předvolební bonbónek“, ale připomněl, že neexistuje žádná dohoda vládních stran o kompenzaci. Tedy, když z rozpočtu vypadne několik desítek miliard korun, jakým způsobem je zase dodat, uvedl Dolejš.
Podle něho by bylo třeba najít jiný daňový zdroj, který by prostředky do rozpočtu pravidelně dodával. Nabízí se oblast korporátních daní, podle výše obratu či sektorová daň. Tu prosazuje ČSSD, ale striktně odmítá ANO.
„Je třeba otevřít otázku majetkových daní a strategickou věcí jsou pak daně ekologické,“ řekl poslanec. Vzhledem k načasování chystaných daňových změn i vzhledem k tomu, že podobně jako letos také v příštím roce se bude stát výrazně zadlužovat, by komunisté uvítali odložení konce superhrubé mzdy až na rok 2022. KSČM nechce dělat díru do rozpočtu a roztáčet spirálu dluhů. Dalším aspektem je pak daňová spravedlnost, kdy nechceme, aby se na snižování dluhů podíleli spíše ti chudší, dodal Dolejš.