Lidé s nižšími příjmy by mohli platit daň ve výši patnáct procent, shodují se ANO a ČSSD

Po dosavadním jednání o výši daně z příjmu zaměstnanců po zrušení superhrubé mzdy počítá ANO a ČSSD s dvojí sazbou. Zaměstnanci s nižšími příjmy by měli mít příjem zdaněn 15 procenty, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po úterním jednání s předsedou koaliční ČSSD Janem Hamáčkem. O výši daně pro vysokopříjmové skupiny či zrušení takzvané solidární daně budou lídři ANO a ČSSD ještě jednat, podle Schillerové se do debaty zapojí i premiér Andrej Babiš (ANO). Superhrubou mzdu chce zrušit k 1. lednu příštího roku.

Schillerová zopakovala, že za nejčistší by považovala zavedení pouze jedné sazby ve výši 15 procent. Sociální demokraté ale upozorňují na rozpočtový dopad takového rozhodnutí. Ministryně a Hamáček se dohodli, že ze zrušení superhrubé mzdy mají profitovat hlavně lidé s nízkými a středními příjmy.

Schillerová minulý týden představila šest různých variant možného zrušení superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 do 19 procent. S premiérem se minulý týden dohodla, že zůstanou dvě sazby – není zatím jasné jaké. Návrh bude součástí rozhodování o státním rozpočtu na příští rok.

Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka. Za nejrozumnější Hamáček považuje daň z příjmu zaměstnanců ve výši 19 procent a zavedení progresivního zdanění.

5 minut
Tisková konference po jednání o rozpočtu na rok 2021
Zdroj: ČT24

„Jestli se to podaří nebo ne, uvidíme. Ale je vemi důležité, aby se kromě debaty o zrušení superhrubé mzdy k tomu jasně řeklo, jak bude vypadat návrh státního rozpočtu na příští rok, jak bude vypadat výhled na další tři roky a jak se s tím dokážeme jako Česká republika popasovat. Vytrhávat jednu věc, o které se hovoří několik týdnů, aniž bychom to dali do souvislosti s těmi dalšími věcmi, není odpovědné hospodaření a řízení tohoto státu, to mi chybí,“ řekl České televizi k rušení superhrubé mzdy předseda strany KDU-ČSL a místopředseda hospodářského výboru Marian Jurečka.

V neděli předseda ČSSD uvedl, že by patnáctiprocentní daň z příjmu znamenala propad příjmů 90 miliard korun. Schillerová už dříve řekla, že část by se vrátila do rozpočtu na dani z přidané hodnoty, protože by lidé s vyšší výplatou více utratili, takže by šlo o 76 miliard korun. Pokud by daň byla 19 procent, pak by výpadek na příjmech rozpočtu byl podle původního návrhu z roku 2018 kolem 27 miliard korun.

Po úterním jednání s Hamáčkem plánuje ministryně financí rozepsat návrhy výdajových stránek jednotlivých kapitol rozpočtu na příští tok. Na přelomu srpna a září pak podle nové ekonomické prognózy odhadne ministerstvo příjmy. Jednání s ministry o rozpočtu na příští rok začne Schillerová v první polovině září.

Člen rozpočtového výboru sněmovny Jiří Dolejš (KSČM) chápe, že ANO tlačí na 15 procent pro nízké a střední příjmové skupiny, označil to za „předvolební bonbónek“, ale připomněl, že neexistuje žádná dohoda vládních stran o kompenzaci. Tedy, když z rozpočtu vypadne několik desítek miliard korun, jakým způsobem je zase dodat, uvedl Dolejš.

Podle něho by bylo třeba najít jiný daňový zdroj, který by prostředky do rozpočtu pravidelně dodával. Nabízí se oblast korporátních daní, podle výše obratu či sektorová daň. Tu prosazuje ČSSD, ale striktně odmítá ANO.

„Je třeba otevřít otázku majetkových daní a strategickou věcí jsou pak daně ekologické,“ řekl poslanec. Vzhledem k načasování chystaných daňových změn i vzhledem k tomu, že podobně jako letos také v příštím roce se bude stát výrazně zadlužovat, by komunisté uvítali odložení konce superhrubé mzdy až na rok 2022. KSČM nechce dělat díru do rozpočtu a roztáčet spirálu dluhů. Dalším aspektem je pak daňová spravedlnost, kdy nechceme, aby se na snižování dluhů podíleli spíše ti chudší, dodal Dolejš. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Benzin i nafta výrazně zlevnily

Pohonné hmoty v tuzemsku v předvelikonočním období výrazně zlevnily. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 59 haléřů na 34,32 koruny za litr. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl roku. O 76 haléřů na litru zlevnila za poslední týden nafta. Za litr dieselu teď řidiči dají průměrně 33,24 koruny, což je nejnižší cena od předloňského července, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny dlouhodobě sleduje.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Poslanci schválili zákon o podpoře bydlení

Sněmovna v závěrečném kole schválila vládní předlohu o podpoře bydlení. Opoziční ANO už předem avizovalo, že ji nepodpoří, zákon kritizuje i hnutí SPD. Poslanci se opět nedostali k dokončení závěrečného schvalování školské novely, neprojednali ani sociální novelu. Na programu schůze měli také uzákonění pravidel pro lobbování, které podpořili.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Umělá inteligence může pomoct EU s produktivitou, ale nerovnoměrně, tvrdí analýza

Pracovní trh v zemích Evropské unie je stále více připraven na nástup umělé inteligence (AI), která může pomoci kompenzovat pokles produktivity a stárnutí populace, uvedli v analýze ekonomové nizozemské banky ING. Může mít podle nich ale negativní dopady v jižních zemích eurozóny.
16. 4. 2025

Rezervy plynu se začínají plnit, koncem března zbývala jen čtvrtina

Tuzemské zásobníky plynu se zase začínají plnit. Nejméně suroviny v nich bylo koncem března, zbývala sotva čtvrtina rezerv. Teď už distributoři nečekají, že by do nich před začátkem nové topné sezony museli sahat. Ačkoliv v posledních měsících plyn zlevňoval, analytici očekávají, že v budoucnu budou ceny stagnovat, a doporučují fixaci.
16. 4. 2025

Američané se zásobili před cly, čínská ekonomika díky tomu vzrostla

Hrubý domácí produkt (HDP) Číny podle Pekingu v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl. Ve srovnání s předchozím kvartálem o 1,2 procenta, meziročně pak o 5,4 procenta. Data jsou ovlivněná tím, že se čínští exportéři připravovali na nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa a na zavedení amerických cel, upozornila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
16. 4. 2025

Úspěch země závisí na tom, jak se změní EU, řekl Fiala

Úspěch Česka závisí na tom, jak se změní celá Evropa, sdělil na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Za hlavní problém pro konkurenceschopnost EU vnímá zejména nadměrnou regulaci. Podle ekonoma Václava Vislouse (Piráti) vzniká nadměrná byrokracie spíše implementací unijních pravidel na národní úrovni. Tuzemský byznys podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje potřebuje vidět skutečné změny jako třeba dokončení jednotného evropského trhu.
15. 4. 2025Aktualizováno15. 4. 2025

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
15. 4. 2025

Čekání na hranicích kvůli opatřením proti slintavce připravuje dopravce o peníze, ale chápou to

Na hraničním přechodu ve Starém Hrozenkově na Uherskohradišťsku by měla od večera začít v souvislosti s rizikem zavlečení slintavky a kulhavky projíždět nákladní auta dvěma novými vanami s dezinfekcí. Nad jednou z nich bude i dezinfekční rám. Díky tomu by se měly zkrátit kolony, v nichž auta tráví i několik hodin. Opatření sice dopravce zdržují a každá hodina čekání kamionu je stojí asi dva tisíce korun, uvedl mluvčí Česmad Bohemia Martin Felix, ale chápou je.
14. 4. 2025
Načítání...