Hanák: Vyzývám firmy, aby se nebály investovat. Kdo nebude, prohraje

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy vyzvali vládu, aby podpořila firemní a veřejné investice, stimulovala inovace a urychlila digitální transformaci firem a státu. Takzvané desatero opatření pro obnovu a posílení dlouhodobého růstu české ekonomiky také předali premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO), uvedl po jednání prezident svazu Jaroslav Hanák.

„Pro nás jsou nejklíčovější investice. Jestli nebude investovat stát ve veřejných investicích a nebudou investovat naše firmy, nezvládneme restart, nezvládneme dobu těžké digitalizace, nástupu nových technik, technologií a inovačních procesů. Vyzývám firmy, aby se nebály investovat. Kdo nebude, prohraje. Je to moje osobní přesvědčení, životní zkušenost…,“ zdůraznil Hanák.

S premiérem jednal také o stavebním zákonu, podpoře exportu či zajištění zdravotní bezpečnosti. „Byli jsme ujištěni, že je dostatek ochranných prostředků na dva měsíce,“ dodal Hanák. Uvedl také, že očekává, že někdy v polovině října bude vláda přijímat plán obnovy ekonomiky ve vazbě na evropské peníze.

27 minut
Jaroslav Hanák v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

S premiérem se svaz podle něj neshodl na otázce zaměstnávání zahraničních pracovníků a na otázce přijetí eura. „To je trvalý rozpor. Euro hájíme, protože pomáhá exportérům,“ doplnil.

V pořadu Interview ČT24 pak uvedl, že je velmi komplikované přesvědčit o výhodách eura. Připomněl rovněž, že když Česko vstoupilo v roce 2004 do EU, tak přijetí eura bylo jednou z podmínek, ke kterým jsme se zavázali. Domnívá se, že z dlouhodobého hlediska by to bylo výhodou být součástí eurozóny, silné Evropy a kvalitního vnitřního trhu. 

Hanák také věří, že se vládě podaří prodloužit program Antivirus, varianty A a B, aby platily i na podzim. Od příštího roku by je pak měla nahradit česká verze kurzarbeitu. To předpokládá i ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) 

Na konkrétní podobě kurzarbeitu zatím podle ní shoda není. Nastavení parametrů by mělo zhruba za tři týdny projednat předsednictvo tripartity. „Důležité je, že je všeobecná shoda na politické i odborné úrovni, že potřebujeme kurzarbeit,“ řekla ve středu ministryně.

Nejdůležitější bude teď podle Hanáka i podpora vědy, výzkumu a inovací. Průzkumy svazu průmyslu mezi firmami totiž naznačují, že podniky nebudou mít v nynější situaci tolik peněz na inovace a pokračování spolupráce s výzkumnými organizacemi jako před koronavirovou krizí.

„Proto je třeba, aby stát navýšil peníze na podporu výzkumu a vývoje z národních zdrojů. Minimálně program MPO TREND by měl dostat o jednu až dvě miliardy korun více a program Národní centra kompetence o jednu miliardu více. Bez inovací nemůže česká ekonomika prosperovat,“ poznamenal Hanák.

Svaz s ministerstvem financí připravil několik daňových opatření, která by měla firmy motivovat k obnově investiční aktivity. „Soukromé investice jsou základem dlouhodobého ekonomického růstu, a proto je velmi potřebné, aby stát vytvářel prostředí pro jejich realizaci. Například mimořádné zrychlené daňové odpisy majetku či zvýšení limitu, do něhož výdaje na pořízení majetku nebude třeba odepisovat,“ uvedla členka představenstva svazu Andrea Gontkovičová.

Kromě investic zdůraznil svaz také důležitost digitalizace. „Víme, že podnikatelská sféra je na tom v České republice velmi dobře, ale chceme zároveň podat pomocnou ruku i ostatním sektorům v oblasti veřejné správy, aby došlo k posunu i zde,“ vysvětlila Gontkovičová.

Viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková následně přirovnala význam digitalizace k dopravní infrastruktuře. „Covidová krize ukázala, že tak jako k rozvoji ekonomiky je zásadní rozvinutá, kvalitní a bezpečná dopravní infrastruktura, tak potřebujeme i stejně rozvinutou digitální infastrukturu. To znamená sítě, po kterých mohou běhat data, která jsou označována za pohonné hmoty nebo naftu 21. století,“ uvedla.

Podstatná je podle ní ale také vysoká schopnost vypočetní kapacity. „Aby se daly využívat nejnovější techologie. A neméně důležitá je i bezpečnost těchto sítí,“ dodala.

Vláda by podle svazu měla každopádně podporovat, například z operačních programů, investice do digitalizace a kybernetické bezpečnosti, které mohou zejména u menších a středních firem zvýšit budoucí odolnost vůči krizím a zlepšit jejich konkurenceschopnost. Zároveň musí stát zrychlit budování potřebné digitální infrastruktury a rozšířit nabídku svých digitálních služeb.

„Naše budoucnost leží v digitální transformaci. Je nutné položit základy ekonomiky založené na datech, ve které je kolem každého produktu ekosystém digitálních služeb. Nejen pro české podniky, ale především pro veřejnou správu je další podpora financování digitální infrastruktury jak ze státních, tak i soukromých zdrojů klíčová. Realita ukazuje, že pokud se rychle nezjednoduší proces zadávání veřejných zakázek, bude velmi těžké se v otázkách digitalizace státní správy pohnout z místa,“ upozornila viceprezidentka svazu.

Trh práce by měl být pružnější, upozorňuje svaz

Svaz průmyslu dlouhodobě upozorňuje vládu, že tuzemský trh práce by měl být pružnější. Stát by měl podporovat kratší pracovní úvazky či nové způsoby organizace práce, jako je například práce na dálku. Pro rychlejší odeznění krizí je nutné také snížit bariéry pro najímání domácích a zahraničních pracovníků a pro ukončování pracovního poměru.

„Na trhu práce zažíváme velký paradox, kdy na jedné straně kvůli nepříznivé demografii v některých oborech a oblastech chybí významné množství pracovní síly. Na druhé straně občasné krize jako například tato koronavirová budou způsobovat výpadky zakázek ve firmách,“ podotkl viceprezident svazu Jan Rafaj.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...