Senát schválil zpřesnění ochrany proti dvojímu zdanění i bankovní novelu

Firmy a další daňoví poplatníci získají nové nástroje na ochranu proti dvojímu zdanění. Přinést jim je má nový zákon o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů, který ve středu schválil Senát. Zákon přejímá evropskou směrnici o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii, takzvanou směrnici DRM. Senát schválil také bankovní novelu, podle níž mají být klienti bank lépe informování o případných přeměnách bankovních ústavů, například o jejich změně na pobočky zahraniční banky. Obě předlohy dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Zákon o spolupráci při řešení daňových sporů míří na neshody při výkladu a provádění smluv o zamezení dvojímu zdanění mezi příslušnými úřady členských států EU, které se odehrávají formou arbitrážního řízení. Dvojí zdanění již nyní upravují specializované mezinárodní smlouvy a smlouvy o zamezení dvojímu zdanění jednoho příjmu.

Vedle těchto smluv je mezi členskými státy Evropské unie uzavřena takzvaná Arbitrážní konvence neboli Úmluva o zamezení dvojímu zdanění. Při využívání těchto smluv ale může vzniknout spor o jejich výklad.

Úřady budou mít maximálně tři roky na dohodu

Nynější smlouvy o zamezení dvojímu zdanění umožňují to, aby se firma nebo jiný poplatník mohli obrátit na příslušné orgány. Ty se pokusí spornou otázku odstranit, a to buď samy, nebo se svými partnery v dotčených státech. V tuzemsku jde o ministerstvo financí nebo o Generální finanční ředitelství. Ty můžou ve spolupráci s partnerským úřadem určit, jak se smlouva proti dvojímu zdanění použije.

Nově budou mít tyto úřady nejvýše tříletou lhůtu pro dohodu. Nově bude mít poplatník právo požadovat k posouzení případu ustanovení panelu s nezávislými odborníky, pokud se úřady na řešení nedohodnou. Bude se také moci obrátit na soud.

Bankovní novela má zlepšit informovanost klientů

Klienti bank mají být lépe informováni o případných přeměnách svých bankovních ústavů, například o jejich změně na pobočky zahraniční banky. Počítá s tím schválená bankovní novela. Norma také řeší problémy spojené s odnímáním bankovní licence a snížit má i administrativní zátěž firem na finančním trhu.

  • Norma vyjasňuje režim bankovního tajemství ve vztahu k záležitostem, které se netýkají klientů. Pracovníkům bank a družstevních záložen návrh ukládá mlčenlivost ohledně údajů poskytnutých v rámci vyžadování zpráv zpravodajskými službami, a to i vůči klientovi banky. 
  • Nově se také zavádí možnost financování provozních nákladů Garančního systému finančního trhu souvisejících se správou Fondu pojištění vkladů výběrem mimořádných provozních příspěvků od subjektů na trhu.

Sněmovna ve vládní předloze upravila pravidla pro likvidaci bank a záložen. Zpřesnila ustanovení, že práce likvidátora banky nebo záložny se hradí z majetku banky, a pokud majetek nestačí, uhradí jeho práci stát. Státu pak vznikne za likvidovanou bankou pohledávka. Na návrh výboru se také rozšiřuje okruh osob, kterým banka může poskytnout informace kryté bankovním tajemstvím. Nově by k nim mohlo mít přístup ministerstvo financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování.

Novela kromě jiného zakotvuje práva vkladatelů vybrat nebo převést své nepojištěné pohledávky z vkladů, a to bezúplatně a bez sankce, v případě, kdy se v důsledku fúze nebo rozdělení banky mění příslušný orgán dohledu nad bankou. Zároveň novela ruší ustanovení týkající se povinnosti bank předkládat České národní bance výpis všech akcionářů a správců z emise akcií banky před konáním valné hromady. 

Senátoři schválili také změny daňových předpisů související s EU

Senát beze změny schválil také vládní předlohu, která upravuje některé daňové zákony v souvislosti se změnou daňových předpisů Evropské unie. Zavádí například opatření proti daňovým únikům. Změny se týkají zákona o dani z příjmu, zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o spotřebních daních nebo zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Také tento návrh nyní dostane k podpisu prezident.

Zpřesňuje se i zákon o zvláštních řízeních soudních tak, aby jeho obecná ustanovení bylo možné použít i na řízení podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Ministerstvo financí uvádí v důvodové zprávě, že zařadilo změny daňových zákonů do jedné předlohy kvůli větší přehlednosti pro ty, kterých se změny dotknou. Změny tak nebudou rozděleny do dílčích novel jednotlivých zákonů.

Návrh zákona o daních z příjmů sjednotí terminologii, která se týká mezinárodních smluv. Doplní převod směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem. Předloha také upravuje omezení uznatelnosti výpůjčních výdajů u společníků osobních společností.

Které daňové informace budou sdíleny automaticky

V zákonu o dani z přidané hodnoty se v důsledku povinného zavedení evropské směrnice má zlepšit současný systém DPH ve vnitrounijní úpravě například zavedením dodatečných podmínek pro osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu. Slaďují se i pravidla uplatňování DPH u přeshraničních dodání zboží v řetězci s jedinou přepravou.

Předloha zavádí i nový okruh automaticky vyměňovaných daňových informací. Týká se to takzvaných oznamovaných přeshraničních uspořádání, což jsou doporučení, návody, stanoviska a podobné dokumenty, které mají přeshraniční dopad.

Naplňují zákonem vymezené znaky nasvědčující, že by mohlo docházet k vyhýbání se daňovým povinnostem, popsala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že finanční úřady nebudou k oznamovatelům uspořádání přistupovat jako k někomu, kdo se snaží vyhýbat daňovým povinnostem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...