Senát schválil zpřesnění ochrany proti dvojímu zdanění i bankovní novelu

Firmy a další daňoví poplatníci získají nové nástroje na ochranu proti dvojímu zdanění. Přinést jim je má nový zákon o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů, který ve středu schválil Senát. Zákon přejímá evropskou směrnici o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii, takzvanou směrnici DRM. Senát schválil také bankovní novelu, podle níž mají být klienti bank lépe informování o případných přeměnách bankovních ústavů, například o jejich změně na pobočky zahraniční banky. Obě předlohy dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Zákon o spolupráci při řešení daňových sporů míří na neshody při výkladu a provádění smluv o zamezení dvojímu zdanění mezi příslušnými úřady členských států EU, které se odehrávají formou arbitrážního řízení. Dvojí zdanění již nyní upravují specializované mezinárodní smlouvy a smlouvy o zamezení dvojímu zdanění jednoho příjmu.

Vedle těchto smluv je mezi členskými státy Evropské unie uzavřena takzvaná Arbitrážní konvence neboli Úmluva o zamezení dvojímu zdanění. Při využívání těchto smluv ale může vzniknout spor o jejich výklad.

Úřady budou mít maximálně tři roky na dohodu

Nynější smlouvy o zamezení dvojímu zdanění umožňují to, aby se firma nebo jiný poplatník mohli obrátit na příslušné orgány. Ty se pokusí spornou otázku odstranit, a to buď samy, nebo se svými partnery v dotčených státech. V tuzemsku jde o ministerstvo financí nebo o Generální finanční ředitelství. Ty můžou ve spolupráci s partnerským úřadem určit, jak se smlouva proti dvojímu zdanění použije.

Nově budou mít tyto úřady nejvýše tříletou lhůtu pro dohodu. Nově bude mít poplatník právo požadovat k posouzení případu ustanovení panelu s nezávislými odborníky, pokud se úřady na řešení nedohodnou. Bude se také moci obrátit na soud.

Bankovní novela má zlepšit informovanost klientů

Klienti bank mají být lépe informováni o případných přeměnách svých bankovních ústavů, například o jejich změně na pobočky zahraniční banky. Počítá s tím schválená bankovní novela. Norma také řeší problémy spojené s odnímáním bankovní licence a snížit má i administrativní zátěž firem na finančním trhu.

  • Norma vyjasňuje režim bankovního tajemství ve vztahu k záležitostem, které se netýkají klientů. Pracovníkům bank a družstevních záložen návrh ukládá mlčenlivost ohledně údajů poskytnutých v rámci vyžadování zpráv zpravodajskými službami, a to i vůči klientovi banky. 
  • Nově se také zavádí možnost financování provozních nákladů Garančního systému finančního trhu souvisejících se správou Fondu pojištění vkladů výběrem mimořádných provozních příspěvků od subjektů na trhu.

Sněmovna ve vládní předloze upravila pravidla pro likvidaci bank a záložen. Zpřesnila ustanovení, že práce likvidátora banky nebo záložny se hradí z majetku banky, a pokud majetek nestačí, uhradí jeho práci stát. Státu pak vznikne za likvidovanou bankou pohledávka. Na návrh výboru se také rozšiřuje okruh osob, kterým banka může poskytnout informace kryté bankovním tajemstvím. Nově by k nim mohlo mít přístup ministerstvo financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování.

Novela kromě jiného zakotvuje práva vkladatelů vybrat nebo převést své nepojištěné pohledávky z vkladů, a to bezúplatně a bez sankce, v případě, kdy se v důsledku fúze nebo rozdělení banky mění příslušný orgán dohledu nad bankou. Zároveň novela ruší ustanovení týkající se povinnosti bank předkládat České národní bance výpis všech akcionářů a správců z emise akcií banky před konáním valné hromady. 

Senátoři schválili také změny daňových předpisů související s EU

Senát beze změny schválil také vládní předlohu, která upravuje některé daňové zákony v souvislosti se změnou daňových předpisů Evropské unie. Zavádí například opatření proti daňovým únikům. Změny se týkají zákona o dani z příjmu, zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o spotřebních daních nebo zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Také tento návrh nyní dostane k podpisu prezident.

Zpřesňuje se i zákon o zvláštních řízeních soudních tak, aby jeho obecná ustanovení bylo možné použít i na řízení podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Ministerstvo financí uvádí v důvodové zprávě, že zařadilo změny daňových zákonů do jedné předlohy kvůli větší přehlednosti pro ty, kterých se změny dotknou. Změny tak nebudou rozděleny do dílčích novel jednotlivých zákonů.

Návrh zákona o daních z příjmů sjednotí terminologii, která se týká mezinárodních smluv. Doplní převod směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem. Předloha také upravuje omezení uznatelnosti výpůjčních výdajů u společníků osobních společností.

Které daňové informace budou sdíleny automaticky

V zákonu o dani z přidané hodnoty se v důsledku povinného zavedení evropské směrnice má zlepšit současný systém DPH ve vnitrounijní úpravě například zavedením dodatečných podmínek pro osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu. Slaďují se i pravidla uplatňování DPH u přeshraničních dodání zboží v řetězci s jedinou přepravou.

Předloha zavádí i nový okruh automaticky vyměňovaných daňových informací. Týká se to takzvaných oznamovaných přeshraničních uspořádání, což jsou doporučení, návody, stanoviska a podobné dokumenty, které mají přeshraniční dopad.

Naplňují zákonem vymezené znaky nasvědčující, že by mohlo docházet k vyhýbání se daňovým povinnostem, popsala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že finanční úřady nebudou k oznamovatelům uspořádání přistupovat jako k někomu, kdo se snaží vyhýbat daňovým povinnostem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Během pár týdnů se vyrovnaný rozpočet nedá sestavit, říká Ševčík

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Ševčík (za SPD) mluvil ve středečním Interview ČT24 zejména o rozpočtu na rok letošní a příští. Prozradil, kterým resortům by peníze přidal, kterým naopak sebral. Opakovaně kritizoval končící vládu. Zároveň ale připustil, že vyrovnaný rozpočet se „během pár týdnů“ sestavit nedá. Také sdělil, kdy chce prý šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámit, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Průměrná mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.
včera v 10:40

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...