Krach ČSA by stát vyšel na 1,2 miliardy korun, hájí pomoc aerolinkám Hamáček

Nahrávám video

V případě, že by České aerolinie (ČSA) zkrachovaly, stát by na dávkách a podpoře vyplatil zhruba 1,2 miliardy korun. Před pondělním jednáním vlády, na němž se o situaci kolem ČSA nakonec nejednalo, to řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Přijde mu proto logická zvažovaná státní záruka pro leteckou společnost Smartwings. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v sobotu uvedl, že výše záruky by měla být mezi 500 a 900 miliony korun, sám by preferoval 800 milionů.

„Na začátku tady byly nápady, že stát celou společnost převezme nebo odkoupí, s tím jsme souhlasit nemohli. Teď se to dostalo do reálnější polohy. Pokud vím, v případě, že by ČSA zkrachovaly, tak by stát vyplatil v různých dávkách či podporách více než jednu miliardu korun, odhad je asi 1,2 miliardy. Pokud nechceme, abychom vyplatili 1,2 miliardy, musíme najít řešení,“ řekl Hamáček. Přijde mu logické snažit se o to, aby stát zaplatil co nejméně. U případné půjčky je podstatné, čím bude zaručena, dodal vicepremiér.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády oznámil, že se kabinet záležitostí nezabýval. „Pokud vím, pan Havlíček hledá řešení mimo sněmovnu a český rozpočet. U nějakých evropských bankovních institucí. Pan Havlíček o tom má diskutovat i s naším koaličním partnerem. Očekávám, že proběhne nějaké jednání.“

Nahrávám video

Úvěry mají firmě pomoci překonat dopady zastavení provozu v době pandemie koronaviru. Podmínkou je podle Havlíčka přejmenování firmy na ČSA a udržení 2500 zaměstnanců. Vlastníci společnosti, která ČSA ovládá, jsou do společnosti připraveni vložit 1,6 miliardy korun, řekl Havlíček po sobotním jednání s prezidentem Milošem Zemanem a jeho expertním týmem.

Na podmínkách pro poskytnutí záruky je podle Havlíčka shoda s vlastníky, patří k nim i klíčová role státu ve věřitelském výboru firmy a zastavení vyplácení dividendy majitelům společnosti na deset let. Tento týden chce Havlíček návrh představit ve sněmovně na podvýboru pro dopravu. Jednání se podle něj vedou také s věřitelskými bankami.

O pomoci pro Smartwings se mluví posledních několik týdnů. Zástupci vlády včetně premiéra Andreje Babiše (ANO) možnost podpory připustili, podle nich jde o strategický podnik. Státní záruku naopak nepodporuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), k jedné firmě podle ní není možné přistupovat jinak než k ostatním podnikům. Možnost podpory kritizují také někteří zástupci opozice.

Smartwings patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Téměř poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost Citic Europe.

Firma v minulosti uvedla, že nemá zájem o majetkový vstup státu do společnosti, ale potřebuje od státu půjčku nebo garanci za úvěr na 1,7 až dvě miliardy korun. V pátek nechala v několika českých denících zveřejnit inzerát, kterým upozorňovala na to, že na rozdíl od desítek jiných leteckých společností pomoc od státu nedostala. Do skupiny patří dopravci Smartwings a ČSA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
před 7 hhodinami

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.