Obce a kraje by měly dostat peníze od státu, míní Národní rozpočtová rada

Výpadky příjmů obcí a krajů způsobené mimo jiné vyplácením příspěvků osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) i společníkům malých firem by měly být kompenzovány převody peněz ze státního rozpočtu, a to bez vázání na konkrétní účely. Vyplývá to z vyjádření Národní rozpočtové rady (NRR) v její pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí. Rada v dokumentu uvedla, že v současné situaci je pomoc státu podnikatelům nutná, a to i za cenu velkého nárůstu deficitu veřejných rozpočtů.

Rada upozornila, že z hlediska efektivity opatření, která mají podpořit ekonomiku, se v řadě případů ukazuje nepružnost některých částí veřejné správy. To se podle rady mimo jiné projevuje nevhodně nastaveným systémem žádostí, ve kterých dělají žadatelé příliš často chyby. Vyřizování žádostí je tak pomalé.

Zástupci obcí a krajů kritizují, že vyplácení příspěvků připraví místní samosprávy o příjmy z daní, jejichž výnosy se rozdělují mezi státní rozpočet a právě obce a kraje. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Schillerová přemýšlí nad podporou těch nejmenších obcí

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvažuje o přímých kompenzacích výpadku příjmů jen pro nejmenší obce. „Přemýšlím o tom, ale spíše jen pro ty nejmenší obce. Ta velká města, která ty příjmy mají, by měla být solidární,“ uvedla. Zároveň chce v pondělí vládě představit dotační program za 3,1 miliardy korun pro obce do tří tisíc obyvatel, který by se týkal škol a školek.

Senát oproti tomu plánuje do konce června poslat sněmovně návrh zákona, podle kterého by stát měl obcím a krajům výpadek příjmů dorovnat. „Jde o výši příspěvku pro obce, jestli to má být 1000 korun na obyvatele, nebo 1100 korun,“ uvedl předseda senátního výboru pro veřejnou správu Zbyněk Linhart (za STAN). V případě krajů by pak šlo o 400 korun na obyvatele.

O podobě návrhu bude Senát rozhodovat 24. června, v případě vyššího příspěvku by stát podle Linharta nejen řešil výpadek v příjmech obcí, ale také podpořil místní ekonomiky prostřednictvím obcí podle vzoru Německa nebo Rakouska.

Vláda obcím slibuje peníze na investice

Ministryně financí také uvedla, že ministerstvo podpoří rozpočty krajů a obcí dotacemi na investice. Podle Jana Pavla z Národní rozpočtové rady by ale nešlo o vhodné řešení. „Obce by měly dostat ty peníze, které by standardně měly mít. Nemělo by se jednat o nějaké žádosti na specifické investiční akce,“ uvedl. 

Podle výpočtů ministerstva financí vyplácení příspěvků bude mít na státní rozpočet dopad 26,1 miliardy korun, na daňové příjmy obcí 9,9 miliardy a krajů 3,5 miliardy korun. Dohromady jde o téměř čtyřicet miliard. Podle Schillerové je tak možné, že kvůli dotacím pro obce, odpuštění sociálních odvodů a podpůrným programům bude sněmovnu znovu žádat o zvýšení schodku. Letos by tak mohl dosáhnout až výše 500 miliard.

Také premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden řekl, že vláda bohatě vrátí obcím na dotacích peníze, o které kvůli kompenzačním bonusům přijdou. Babiše vyzvaly v otevřeném dopisu k osobní schůzce Sdružení místních samospráv, Svaz měst a obcí a Spolek pro obnovu venkova. Chtějí ho informovat o společné pozici samospráv, než ji představí veřejně či na jednání v Senátu příští týden. Premiér by podle nich měl na schůzku přizvat i zástupce Asociace krajů.

Babiš ale napsal agentuře ČTK, že dopis nemá. „Asi pokračují jen v PR a své kampani do krajských voleb. Pokud by chtěli seriózně jednat, tak by se chovali jinak. Na výzvy přes média nereaguji,“ uvedl premiér.

NRR: Snižování příjmů rozpočtů krajů a obcí může mít fatální důsledky

Rada upozornila, že sektor místních samospráv byl v rámci veřejných financí dosud velmi stabilní. Snižování příjmů rozpočtů krajů a obcí může mít podle rady velmi nepříznivé dopady na jejich investiční aktivitu. Investice samospráv v posledních letech tvořily podle rady skoro polovinu veškerých veřejných investic. 

„Pokud by byl výpadek řešen dotačními programy vázanými na konkrétní akce, výsledkem by byl nárůst administrativních nákladů a časové prodlevy, což by mohlo přispět k procyklickému chování veřejných investic, a tedy i k prohloubení hospodářského propadu. Kromě toho by došlo také k omezení fiskální autonomie místních samospráv,“ upozornila rada.

Podle Národní rozpočtové rady by měla být určena maximální hodnota pro zpětné uplatnění daňové ztráty, protože toto opatření může také případně snížit příjmy samospráv. „Pokud by k zastropování nedošlo, reálně hrozí, že podniky vlastněné zahraničními subjekty budou mít tendenci v rámci daňové optimalizace přesouvat do České republiky daňové ztráty,“ uvedla.

Uplatnění daňové ztráty zpětně schválila v rámci protikrizového daňového balíčku sněmovna 29. května. Přistoupila přitom na poslanecký pozměňovací návrh, který omezuje její celkovou výši na třicet milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték v dubnu klesl meziměsíčně o dvě procenta

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypotéky za 32,2 miliardy korun, což je proti březnu pokles o téměř dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o čtyři procenta na 26 miliard korun. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,68 procenta na 4,65 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včeraAktualizovánovčera v 10:45

Bydlení v EU za dekádu zdražilo o desítky procent. Nejvíce si připlatí Maďaři

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.
15. 5. 2025

Auta je nesmí prorazit. V Liberty se opět rozjela výroba svodidel

Výroba svodidel se v huti Liberty po delší pauze znovu rozjela jako jedna z prvních. Svodidla je nutné nejprve vyválcovat, poté vytvarovat a nakonec pozinkovat. Pracovníci přitom nevyrábějí jen je samotná, ale vytvářejí také matematické modely, které jim pomáhají zjistit dopady srážky vozidel s těmito ochrannými prvky na silnicích. Vozidlo totiž nesmí prorazit žádný podélný prvek ani se dostat za svodidlo, vysvětlil konstruktér Radim Žídek, který jako jeden z mála v huti zůstal pracovat.
15. 5. 2025

Na den reaktorovým fyzikem. Vysoké školy se v dětech snaží vzbudit zájem o jádro

Zejména kvůli plánované výstavbě jaderných bloků v Dukovanech a vývoji malých modulárních reaktorů bude Česko potřebovat další odborníky v jaderné energetice, kterých je už nyní nedostatek. Na situaci se snaží reagovat vysoké technické školy a nabízejí například nové studijní obory. Umožňují také středoškolákům vyzkoušet si v předstihu, zda by je práce v tomto sektoru zajímala.
14. 5. 2025

Evropská banka pro obnovu a rozvoj zhoršila výhled růstu české ekonomiky

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta, uvedla banka v aktualizovaném výhledu. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
13. 5. 2025Aktualizováno13. 5. 2025

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

Kondice důchodového systému se oproti loňsku lepší

Systém penzí byl další měsíc v lepší kondici než loni. V březnu skončil ve zhruba dvanáctimiliardovém mínusu, což je proti loňsku poloviční deficit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by příjmy a výdaje důchodového účtu mohly být vyrovnané už příští rok.
12. 5. 2025
Načítání...