Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s klíčem, který navrhla Evropská komise pro rozdělení peněz určených na obnovu po koronavirové krizi. Zásadně odmítá například to, aby ve vzorci hrála velkou roli nezaměstnanost. Česko by mělo z mimořádného balíku peněz, který chystá Evropská komise na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, dostat 19,2 miliardy eur (519 miliard korun), tedy v přepočtu na obyvatele mírně nadprůměrnou částku. Vyplývá to z návrhu předběžného rozdělení přímých plateb a úvěrů v celkové hodnotě 750 miliard eur, o něž chce EK zvýšit příští víceletý rozpočet.
Babiš uvedl, že státy, kterým se daří držet i v krizi nízkou nezaměstnanost, by za to neměly být sankcionovány. Dodal také, že cílem obnovy by zároveň nemělo být nalít peníze do států, jejichž veřejné finance mají dlouhodobě velké problémy, které koronavirus ještě zesílil.
„Měla by především zajistit, že se jejich situace do budoucna zlepší. Ekonomiky států se zdravými financemi krizí rovněž utrpí a malé proexportní ekonomiky jako Česká republika obzvlášť. Je potřeba ekonomický růst a konkurenceschopnost podpořit v celé EU,“ uvedl Babiš. Domnívá se také, že by vzorec měl místo hrubého domácího produktu pracovat s hrubým národním důchodem. „Je mnohem spravedlivější měřit prosperitu státu bez dividend, které odtekly do zahraničí,“ vysvětlil.
Unijní plán obecně označil ve středu Babiš za příliš velké zadlužení. Zdůraznil, že bude žádat dosavadní vzorec rozdělování evropského rozpočtu, aby se nesnížil podíl peněz směřujících do slabších ekonomik mladších členských zemí.
Jak to vidí předsedkyně Evropské komise
Plán s názvem Příští generace EU představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová včera. Bruselský plán počítá se 750 miliardami eur, které si ze dvou třetin chce EU půjčit. Ručit budou státy společně. V rozhovoru pro Českou televizi předsedkyně komise uvedla, že peníze jsou připravené pro všechny státy, včetně Česka.
„Ano, je velice důležité, že samotný zdravotní aspekt nebude jediným kritériem pro získání grantů. Ale také ekonomický aspekt – a všechny státy byly zasaženy ekonomickou krizí,“ řekla. Českému premiérovi pak vzkazuje, že za minulý ekonomický úspěch Česko vděčí právě unijnímu trhu. „Úspěch, který jsme všichni v Evropské unii viděli, pochází z našeho hlavního zdroje prosperity a tím je společný trh,“ řekla Leyenová pro ČT.
Evropská komise si chce celou částku bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích. Pro Česko z ní má být vyhrazeno 19,2 miliardy eur. Přímé platby v rámci unijních fondů by dosáhly výše 8,6 miliardy. Tento podíl by měl Praze připadnout mimo jiné zvýšením příspěvku ve fondech kohezní politiky či rozvoje venkova. Vzrostl by i objem peněz vyhrazených ve fondu pro uhelné regiony. Zbylých 10,6 miliardy mají být výhodně úročené půjčky.
Částka vyhrazená pro Česko tvoří 2,56 procenta celkové sumy. Češi přitom tvoří 2,40 procenta obyvatel Unie. Vyčleněný podíl je tak v přepočtu na obyvatele mírně nadprůměrný.
Itálie a Španělsko, jejichž ekonomiky zasáhne podle odhadů EK koronavirový výpadek nejvýrazněji, mají dohromady získat 313 miliard eur - Řím 173 a Madrid 140. Třetím největším příjemcem se má stát Polsko s 63 miliardami.
Pro další visegrádské země se počítá s výrazně nižšími částkami: pro Maďarsko 15 miliard a pro Slovensko 13. Nejsilnější evropské ekonomiky Německo a Francie, jejichž vlády poskytly záchrannému plánu EK zásadní podporu, si mají rozdělit necelých 70 miliard: Paříž má dostat 39 miliard, Berlín o deset méně.
Pro využití peněz musí návrh jednomyslně schválit lídři jednotlivých zemí
Aby mohly členské země peníze skutečně využít, musí návrh jednomyslně schválit jejich lídři. Část politiků včetně českého premiéra se přitom ke společnému zadlužování staví kriticky. Diplomaté proto očekávají tvrdá a dlouhá jednání.
„Nyní lze očekávat boj ,spořivých‘ zemí v čele s Nizozemci za to, aby v něm byly spíš úvěry než dary. Itálie a Španělsko coby dvě země považované za nejpostiženější už se vyjádřily v tom smyslu, že jim Komisí navržené zastoupení darů a úvěrů vyhovuje,“ komentuje plán ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa.
Bez ohledu na formu pomoci, tedy jestli úvěry, nebo dary, půjde podle něho každopádně o vznik „mutualizovaných“, tedy společných dluhů. „A pokud třeba za deset let některý stát prohlásí, že v důsledku špatné domácí ekonomické situace není schopen nadále platit do rozpočtu EU to, co by měl, budou muset jiné státy své platby navýšit, aby měla EK na splátku dluhopisů nebo bude nutno o chybějící částku snížit jiné platby z rozpočtu Evropské komise,“ dodává Skořepa.
„Komise nebude sama, kde bude rozhodovat o grantech a půjčkách, ale ptát se budeme také členských států,“ řekla Leyenová.
