Od března přerušilo podnikání téměř šestnáct tisíc lidí

Od vypuknutí koronavirové krize v Česku přerušilo podnikání 15 838 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), což je o 26 procent meziročně víc a o 46 procent víc než v roce 2018. Dramatická situace nastala v březnu, kdy byznys zavřelo více než deset tisíc živnostníků, v dubnu se situace stabilizovala. Data zveřejnila poradenská společnost Bisnode. A vláda posunula přípravu rozpočtu na příští rok,  konečný návrh bude předložen ke schválení koncem září a sněmovně do konce října. Kabinet také schválil změnu, kterou upravuje definici rodinné firmy přijatou loni v květnu.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Ondřej Deml

„Největší vlna se trhem převalila v březnu, kdy podnikání pozastavilo 10 033 OSVČ, což je meziročně o 47 procent víc. V dubnu se situace zklidnila, činnost přerušilo 5805 živnostníků, tedy zhruba stejný počet jako v roce 2019,“ uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová. Ve druhém a třetím dubnovém týdnu podnikání přerušilo podle ní dokonce méně OSVČ než v roce 2019 a 2018.

Nejvíce přerušených živností bylo ve stravování (984 OSVČ), což ve srovnání s loňským rokem představuje 19procentní nárůst. Následují zprostředkovatelé velkoobchodu s 908 přerušenými živnostmi, meziročně to je o 1144 procent více. Další v řadě jsou kadeřnice a kosmetičky, kdy podnikání pozastavilo 816 z nich, tedy o 76 procent více než v roce 2019 a o 119 procent více než v roce 2018.

V dubnu začalo v Česku podnikat 3,5 tisíce osob

V dubnu začalo v Česku i přes ztížené podmínky podnikat 3564 fyzických osob, tedy o 246 méně než v březnu, ukazují zase analýzy dat portálu společnosti CRIF. Podnikání ukončilo 878 živnostníků, což je nejmenší počet od začátku roku 2010. Dalších 5198 lidí podnikání přerušilo. Počet živnostníků s přerušenou živností se proti březnu snížil o 5417 a byl nejnižší od začátku roku. 

„Na dubnových statistikách je překvapivý hlavně poměrně vysoký počet lidí, kteří se za těchto okolností rozhodli začít podnikat. Jejich počet je pouze o třetinu nižší než v únoru. I když jde o významný propad, v kontextu ukončených nebo přerušených živností je poměrně nízký,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Počet přerušených živností se proti březnu propadl o polovinu, proti únoru o 43 procent.

Nejvíce se však snížil počet lidí s ukončenou živností. Meziměsíčně klesl o 1607, což je propad o dvě třetiny. Proti únoru se jejich počet snížil dokonce o 75 procent. „Na nízký počet živnostníků s přerušenou nebo ukončenou živností měla vliv především deklarovaná vládní pomoc živnostníkům, která je v zásadě plošná a jejíž administrace je proti pomoci firemnímu sektoru mnohem jednodušší. Lidé spíše vyčkávali a rozhodnutí, zda pokračovat v podnikání či nikoli, odložili na pozdější dobu,“ uvedla Kameníčková.

Vliv nouzového stavu na ochotu lidí podnikat lze vidět také v souhrnných statistikách za první čtyři měsíce roku. Počet lidí, kteří s podnikáním od začátku roku začali, se proti prvním čtyřem měsícům loňského roku snížil o 16 procent. Zatímco letos začalo v tomto období podnikat 19 577 lidí, loni šlo o 23 348 fyzických osob. Počet ukončených živností meziročně klesl o třetinu, ze 17 378 na 11 434. Počet přerušených živností se naopak zvýšil, a to o devět procent na 45 749.

„Nárůst počtu lidí s přerušenou živností může naznačovat, že vyhlášení nouzového stavu bylo pro některé živnostníky skutečně tak výrazným zásahem do podnikání, že se rozhodli svoji živnost pro jistotu přerušit. Dělo se tak především v druhé polovině března, kdy ještě nebylo jisté, jestli živnostníci získají od státu nějakou podporu a jakou bude mít případně podobu,“ upozornila Kameníčková.

V prvních čtyřech měsících letošního roku se nově zaregistrovaní podnikatelé podíleli na celkovém počtu podnikatelů v České republice necelými dvěma procenty, 4,4 procenta živnostníků přerušilo svoji činnost, 1,1 procenta zaniklo. 

 

Vláda posunula přípravu rozpočtu na příští rok

Přípravu státního rozpočtu na příští rok vláda v pondělí upravila. Přijala návrh zákona, podle kterého konečný návrh o státním rozpočtu na rok 2021 bude vládě ke schválení předložen koncem září a sněmovně do konce října, informovalo ministerstvo financí. Podle dosavadních rozpočtových pravidel by vláda měla finální verzi návrhu rozpočtu dostat do konce srpna a sněmovna do konce září.

„Úprava rozpočtového procesu na rok 2021 proto počítá s tím, že intenzivní příprava konkrétní podoby zákona o státním rozpočtu bude zahájena poté, co ministerstvo financí 10. srpna zaktualizuje makroekonomickou predikci a predikci příjmů. Pro řádný průběh následujících kroků a zajištění dostatečného prostoru pro jednotlivé kapitoly bude harmonogram prací posunut o jeden měsíc,“ uvedlo ministerstvo.

Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun. Prezident Zeman v pondělí řekl, že deficit 300 miliard korun kvůli pandemii koronaviru může při rozumném hospodaření stačit a nebude ho nutné znovu zvyšovat. Původní plány před propuknutím pandemie počítaly se schodkem rozpočtu 40 miliard korun.

Trvale uzavřených hospod bude nakonec zřejmě mnohem méně, ukázal průzkum

Trvale uzavřených restaurací a hospod v Česku bude vinou koronavirové pandemie a souvisejících opatření zřejmě nakonec mnohem méně, než se čekalo, vyhodnotil aktuální průzkum Prazdroje. Pokračování podnikání podle něj plánuje 97,5 procenta hospod. Ještě počátkem dubna to přitom podle průzkumu pivovaru vypadalo, že se jich už neotevře více než desetina, Dataservis predikoval až čtvrtinu provozů. Naprostá většina hospod, které ještě před měsícem nechtěly znovu otevřít, změnila svůj postoj.

Data získal pivovar z více než 16 tisíc hospod, tedy z 80 procent všech, s nimiž spolupracuje a které představují většinu tuzemského trhu. Z více než dvaceti tisíc partnerských provozoven tak trvale uzavřených zůstane zhruba jen pět set, řekl obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.

„Původní pesimistická nálada se s dnešním otevřením zahrádek a blížícím se otevřením celých hospod (stanoveným na 25. května) proměňuje. Je jasné, že hospodští jsou v tíživé situaci a řada z nich má vážné finanční problémy. Většina těch, kteří původně chtěli řemeslo pověsit na hřebík, se ale rozhodla pokračovat,“ uvedl Mráz.

Prazdroj i další pivovary v Česku se snažily a dále snaží po celou dobu krize hospodám pomáhat, zmírnit negativní dopady koronavirové krize a připravit je na restart jejich podnikání. Prazdroj jim například pomáhal se získáváním úvěrů z vládních programů Covid, podílel se na projektu Zachraňte hospodu a každé znovuotevírané hospodě teď dává jeden sud piva zdarma. Provozovny také vybavuje dezinfekčními prostředky. 

Vláda změnila definici rodinné firmy 

Mezi rodinné firmy budou patřit i ty, které vlastní jeden člen rodiny, jenž je zároveň jediným statutárním zástupcem, a další členové rodiny jsou ve firmě zaměstnáni. Vláda v pondělí schválila změnu, kterou upravuje definici rodinné firmy přijatou loni v květnu. Podle ministerstva průmyslu a obchodu přibývá žádostí takových firem do Registru rodinných podniků ČR. Dosud ale nesplňovaly stanovenou definici. 

Rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost. „Platilo to, že za rodinnou firmu se považuje tehdy, pokud je nadpoloviční počet společníků tvořen členy jedné rodiny, nebo je alespoň jeden člen rodiny členem jejího statutárního orgánu, případně ve které členové jedné rodiny vykonávají přímo nebo nepřímo většinu hlasovacích práv,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

V registru je podle předkládací zprávy k úpravě definice přihlášeno 150 rodinných firem, zhruba u 50 je registrace odložena z důvodu, že nesplňovaly danou definici. Ustanovení definice se podle Havlíčka projevilo ve spuštění programů na podporu rodinného podnikání i ve smyslu úvěrování. Českomoravská záruční a rozvojová banka podle něj od března připravila sadu programů pro rodinné firmy.