Hospodářství je na mimotělním krevním oběhu, říká ekonomka Matesová

Ekonomika hoří, musíme začít hasit, říkají mnozí. Podle ekonomky a bývalé zástupkyně ČR ve Světové bance Jany Matesové spíše ale zamrzla a je na „mimotělním krevním oběhu“. Teď nutně potřebuje likviditu. „A to je ta krev v mimotělním oběhu, kterou tam dodáváme,“ upřesňuje. Na většinu trhů totiž dopadla karanténní opatření kvůli koronaviru. Pociťuje to například valná část prodejců aut, která měla od poloviny března zavřeno, počet registrací nových osobních aut v EU v březnu meziročně klesl o 55,1 procenta. V Česku se celkově zavedená omezení mohou dotýkat až třetiny českých firem a stejného podílu podnikatelů, ukázala analýza společnosti CRIF. 

Podle ekonomky Jany Matesové teď jde o to, aby klíčové podniky nezkrachovaly. „Velké, malé, ani ty nejmenší. A jediný, kdo může dodat likviditu, je stát, protože nikdo si nemůže tak dobře půjčovat jako on,“ vysvětluje.

Důležité podle ní je také to, aby se návrat k činnosti u všech firem odehrál brzy. Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli pandemii způsobené koronavirem očekává letos propad globální ekonomiky o tři procenta. „Ten odhad MMF je ale pro restrikce trvající do června, ne déle. A Němci odhadují, že aby ekonomika snadno překonala současnou fázi, musí restrikce skončit v květnu. Takže je důležité velice spěchat k návratu do normálního stavu,“ dodává.

Česká ekonomika byla podle ní v posledních pěti letech ve výborném stavu, je ale velice závislá na zbytku světa, je jednou z nejvíce otevřených ekonomik. „A protože ve světě už docházelo trošku k ochlazování, zpomalování růstu, předpokládal se tedy nejmenší růst od skončení krize let 2008–2009, což bylo znát už na českém průmyslu. Ten už loni trochu klesal, pak i letos v lednu, nicméně ještě v lednu i v únoru ministerstvo financí i ČNB odhadovaly pro letošní rok růst dvě procenta nebo i více,“ dodává.

Je potřeba si také uvědomit, že procházíme krizí, která tady ještě nikdy nebyla. „Nebylo tady nikdy to, že by se zastavily celé části ekonomik, úplně zmrazily. Takže nikdo nevíme, jaký bude další vývoj,“ míní.

Přesto se na tom všem dá podle Matesové najít i něco pozitivního. „Konečně snad dojde k velkému pokroku v digitalizaci státu, kdy za posledních 15–17 let se o tom spíš mluvilo, svět někam běžel a Česká republika se šourala v pozadí,“ zamýšlí se. Dále je to podle Matesové také příležitost pro modernizaci školství, a to směrem k projektovému vzdělávání, k většímu podílu vlastní práce a práce v menších skupinách.

„Také se odkryly obrovské problémy naší byrokracie, vidíte, jak tady začala iniciativa lidí vzkvétat, když jim stát nestál v cestě. Ta inovativnost tam byla ale jistě i předtím, jen neměla příležitost,“ míní.

Zároveň současný stav vnímá i jako příležitost pro dobudování kritické infrastruktury.  Dopravní, digitální i energetické. „Bude potřeba, aby stát hodně investoval, stavěl takzvané hladové zdi, ale ne bezúčelné, ale takové, které pomůžou budoucí ekonomice,“ doplňuje.

Prodej aut v EU v březnu klesl o 55 procent, nejvíce v Itálii

Počet registrací nových osobních aut v Evropské unii v březnu meziročně klesl na 567 308, uvedlo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Pokles se odehrál ve všech 27 zemích Evropské unie – vedle Itálie (o 85,4 procenta) nejvíce ve Francii (o 72,2 procenta) a ve Španělsku (69,3 procenta). V Německu byla situace příznivější, prodej nových aut se tam ale i přesto snížil o 37,7 procenta. A v České republice pak o 36,3 procenta, konkrétně u vozů Škoda prodej klesl o 38,8 procenta.

V prvním čtvrtletí klesla v EU poptávka po nových autech o 25,6 procenta. Propad vykázaly všechny velké unijní trhy, a to Itálie (o 35,1 procenta), Francie (o 34,1 procenta), Španělsko (o 31 procent) i Německo (o 20,3 procenta).

Jedničkou na evropském trhu zůstává německá automobilová skupina Volkswagen s podílem 29 procent. Odbyt aut z této skupiny, do které patří také automobilka Škoda Auto, klesl meziročně o 46,2 procenta. Odbyt skupiny PSA Group, která vyrábí například vozy Peugeot a Citroën, se snížil o 68,1 procenta, odbyt aut ze skupiny Renault pak o 64,7 procenta.

V celé Evropské unii i eurozóně v březnu také výrazně zpomalil růst spotřebitelských cen. Meziroční inflace v zemích platících eurem činila 0,7 procenta a byla polovinu procentního bodu pod únorovou úrovní, potvrdila  konečná zpráva evropského statistického úřadu Eurostat. V celé sedmadvacítce pak vzrostly ceny o 1,2 procenta, což je o čtyři desetiny bodu méně než v únoru.

Po mírném růstu z minulých měsíců tak inflace v době šíření koronaviru a jeho dopadů na evropskou ekonomiku opět klesla, navzdory snaze Evropské centrální banky (ECB). Na zmírnění inflace se v březnu podepsaly především levnější energie. Nejvíce naopak vzrostly ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků.

ECB dlouhodobě usiluje o to, aby se v rámci podpory růstu ekonomiky přiblížila inflace dvěma procentům. Na této úrovni byl růst cen naposledy předloni. Banka v reakci na očekávané výrazné zpomalení ekonomiky v březnu zrušila limit pro nákup dluhopisů z jednotlivých zemí eurozóny, čímž si připravila cestu k potenciálně neomezenému tištění peněz na boj s koronavirem.

ECB rovněž ponechává depozitní úrokovou sazbu na historicky nejnižší hladině minus 0,5 procenta. 

Mezi unijními zeměmi měly podle Eurostatu v březnu nejnižší inflaci Itálie, Španělsko, Portugalsko a Kypr, kde činila 0,1 procenta. Nejvíce naproti tomu vzrostly meziročně ceny v Maďarsku a Polsku, a to o 3,9 procenta, a pak v České republice, kde to bylo o 3,6 procenta. Ve srovnání s únorem se inflace snížila ve 26 zemích, vzrostla pouze na Maltě.

Finanční správa má už téměř 197 tisíc žádostí o příspěvek OSVČ. Bonus bude pokračovat

Finanční správa přijala 196 517 žádostí o jednorázový příspěvek pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem, informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že správa zpracovala z celkového počtu tři čtvrtiny žádostí. 

OSVČ mohou o příspěvek žádat od konce minulého týdne. Za období od 12. března do 30. dubna činí maximální příspěvek 25 tisíc korun, tedy 500 korun denně. Průměrná částka na jednu žádost podle Schillerové nyní je 24 833 korun. Ministerstvo financí odhaduje, že o příspěvek by mohlo požádat až 700 tisíc OSVČ.

Schillerová také potvrdila, že i po třicátém dubnu bude podpora pokračovat až do 8. června, tedy do uvolnění opatření. „V pondělí předložím další zákon na kompenzační bonus, opět na 500 korun denně,“ uvedla ministryně s tím, že podnikatelé si ale budou muset podávat nové čestné prohlášení. 

Opatření proti koronaviru ovlivňují až třetinu českých firem a stejný počet podnikatelů

Vládní opatření proti šíření koronaviru se přímo dotkla 90–127 tisíc firem a 145–299 tisíc podnikatelů, tedy živnostníků a svobodných povolání. Opatření se tak mohou dotýkat až třetiny firem a stejného podílu podnikatelů. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF. Nejhůře postižený je Karlovarský kraj, kde se opatření mohla dotknout až 44 procent firem a 42 procent podnikatelů.

„V Karlovarském kraji podniká hodně lidí a firem v ubytování a stravování, ať už jde o restaurace, stánky či mobilní zařízení. Je tam také nadprůměrný počet cestovních agentur zaměřených na turisty a řada malých prodejen, u kterých omezení pohybu dopadá jak na jejich provozovatele, tak na majitele pronajímaných prostor,“ uvedl Jan Cikler, vedoucí datového oddělení aplikace Cribis, která patří CRIF.

Jak ukázal průzkum, nejvíce zasažené jsou především právě nejmenší firmy s ročním obratem do jednoho milionu korun, a to především v oborech, kde je dopad vládních omezení zřejmý na první pohled. „Jde například o maloobchodní prodejce, podnikatele v ubytování a stravování, provozovatele sportovních aktivit, malé pronajímatele komerčních nemovitostí a řadu dalších oborů,“ dodal Cikler.

Naopak v odvětvích, kde není dopad těchto opatření plošný a není okamžitě viditelný, například ve stavebnictví či ve výrobě strojů a zařízení, mají podle něj větší zastoupení firmy s vyšším obratem. Mezi podnikateli se tyto rozdíly stírají a zasažení jsou tak v podobné míře velcí i malí podnikatelé, dodal.