Akcie rostly na všech trzích, pomohla jim dohoda o podpoře americké ekonomiky

Akcie ve středu většinou opět posilovaly, podpořila je dohoda politiků ve Spojených státech ohledně stimulačních opatření, která mají zmírnit hospodářské dopady koronaviru. Například hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 zpevnil o 8,04 procenta a obchodování zakončil na 19 546,63 bodu. Zaznamenal tak nejprudší procentní nárůst od října 2008. Rostly evropské trhy, na vzestupu byly také americké akciové indexy, které však ke konci obchodování zisky zmenšovaly.

Celoevropský index Stoxx 600 uzavřel silnější o tři procenta, britský FTSE 100 o 4,4 procenta, podobně jako francouzský CAC 40. Z propadu do mínusu, který přivodily špatné zprávy z německé ekonomiky (podnikatelská nálada v Německu je nejhorší od roku 2009) se nakonec vzpamatoval i DAX a vzrostl o 1,7 procenta. 

Americké akciové indexy v závěru obchodování své zisky zmenšily o několik procentních bodů. Dow Jones, který obsahuje třicítku předních akcií, nakonec vzrostl o 2,39 procenta, rozsáhlejší S&P 500 o 1,15 %. Technologický Nasdaq dokonce skončil ve ztrátě (-0,45 %).  

Index pražské burzy PX stoupl ve středu o 1,62 procenta na 807 bodů. 

Růstu japonských akcií pomohla zpráva o odkladu olympiády

K růstu japonských akcií podle agentury Kjódó přispěla zpráva o odkladu olympijských her v Tokiu na příští rok, která rozptýlila obavy z jejich zrušení.

Index jihokorejských akcií KOSPI vzrostl o 5,89 procenta na 1704,76 bodu. Index šanghajské burzy Shanghai Composite si kolem 8:00 SEČ připisoval zhruba 2,2 procenta.

Asijské burzy těžily rovněž z úterního prudkého růstu akcií v USA. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, se v úterý zvýšil o 11,37 procenta na 20 704,91 bodu. Zaznamenal tak nejprudší nárůst od roku 1933.  

„Akcie po celém světě teď žene vzhůru zejména balík rozpočtových opatření na podporu ekonomiky za takřka dva biliony dolarů. Na něm se v noci na středu středoevropského času dohodla americká administrativa v čele s ministrem financí Stevenem Mnuchinem s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem. Odsouhlasení balíku oběma komorami amerického Kongresu by tak nyní mělo být víceméně formalitou,“ komentuje aktuální situaci analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Balíček cílí zejména na malé a střední podniky, ale podle analytika Cyrrus Tomáše Pfeilera bude jedním z klíčových bodů i poskytnutí přímých plateb americkým domácnostem.

„Nejčastěji se hovoří o částce 3000 dolarů na čtyřčlennou rodinu. Toto opatření pomůže zabránit ochromení soukromé spotřeby, která představuje páteř americké ekonomiky,“ říká. A mělo by platit podle něho i to, že velké firmy, které obdrží jakoukoliv formu pomoci, nesmí provádět zpětné odkupy akcií.

Zmíněný americký balík rozpočtových opatření by měl tak obsahovat miliardy na pomoc firmám a podnikům, ale i městům a jednotlivým státům USA, ale i podpůrné finanční prostředky pro většinu řadových Američanů či výhodné půjčky a záchranné peníze pro malé a střední podniky, které jim mají pomoci udržet zaměstnanost. Součástí balíku by měla být tak rozšířená podpora v nezaměstnanosti nebo daňové odklady a řada dalších opaření. 

Za pozitivní zprávu lze považovat podle Pfeilera i určitou změnu rétoriky představitelů americké vlády. „Rozvíjí se debaty o smysluplnosti rozsáhlých karantén. Připouští se přitom i varianta, že by Spojené státy mohly v horizontu následujících dvou týdnů plošné karantény v určité míře uvolnit. Trump se totiž obává zhoubných dopadů na ekonomiku. Ta by měla zejména ve druhém kvartále citelně propadnout,“ konstatuje Pfeiler.

Podle něho se nyní začíná v některých amerických státech, například v New Yorku, stále častěji skloňovat tak zvaný korejský scénář. Tato varianta znamená plošné testování a následnou izolaci nemocných. „Výhodou je, že zbytek populace funguje v de facto běžném režimu a nedochází tak k celkové paralýze hospodářství,“ vysvětluje Pfeiler. 

Cena palladia je na vzestupu

Cena palladia ve středu prudce rostla a je na nejlepší cestě vykázat nejvyšší růst od roku 1997. Důvodem jsou obavy o dodávky z Jihoafrické republiky, největšího producenta palladia, po zavedení omezení v zemi kvůli koronaviru. Během dne cena palladia vzrostla až o 25 procent, později část zisků smazala a nyní se pohybuje kolem 2305 USD (58.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Proti předchozímu dni je tak vyšší o 19 procent, napsala agentura Reuters.

„Palladium prudce stoupá kvůli zvýšeným obavám o dodávky. (Omezení pohybu v JAR) ještě zhorší situaci s již tak napjatými dodávkami,“ uvedl analytik makléřské firmy OANDA Edward Moya.

Cena palladia stoupla předchozí den kvůli obavám z uzavření dolů o deset procent, přestože JAR uvedla, že bude pokračovat v těžbě i po omezení pohybu. Palladium je důležitým kovem v automobilových katalyzátorech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...