Akcie rostly na všech trzích, pomohla jim dohoda o podpoře americké ekonomiky

Akcie ve středu většinou opět posilovaly, podpořila je dohoda politiků ve Spojených státech ohledně stimulačních opatření, která mají zmírnit hospodářské dopady koronaviru. Například hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 zpevnil o 8,04 procenta a obchodování zakončil na 19 546,63 bodu. Zaznamenal tak nejprudší procentní nárůst od října 2008. Rostly evropské trhy, na vzestupu byly také americké akciové indexy, které však ke konci obchodování zisky zmenšovaly.

Celoevropský index Stoxx 600 uzavřel silnější o tři procenta, britský FTSE 100 o 4,4 procenta, podobně jako francouzský CAC 40. Z propadu do mínusu, který přivodily špatné zprávy z německé ekonomiky (podnikatelská nálada v Německu je nejhorší od roku 2009) se nakonec vzpamatoval i DAX a vzrostl o 1,7 procenta. 

Americké akciové indexy v závěru obchodování své zisky zmenšily o několik procentních bodů. Dow Jones, který obsahuje třicítku předních akcií, nakonec vzrostl o 2,39 procenta, rozsáhlejší S&P 500 o 1,15 %. Technologický Nasdaq dokonce skončil ve ztrátě (-0,45 %).  

Index pražské burzy PX stoupl ve středu o 1,62 procenta na 807 bodů. 

Růstu japonských akcií pomohla zpráva o odkladu olympiády

K růstu japonských akcií podle agentury Kjódó přispěla zpráva o odkladu olympijských her v Tokiu na příští rok, která rozptýlila obavy z jejich zrušení.

Index jihokorejských akcií KOSPI vzrostl o 5,89 procenta na 1704,76 bodu. Index šanghajské burzy Shanghai Composite si kolem 8:00 SEČ připisoval zhruba 2,2 procenta.

Asijské burzy těžily rovněž z úterního prudkého růstu akcií v USA. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, se v úterý zvýšil o 11,37 procenta na 20 704,91 bodu. Zaznamenal tak nejprudší nárůst od roku 1933.  

„Akcie po celém světě teď žene vzhůru zejména balík rozpočtových opatření na podporu ekonomiky za takřka dva biliony dolarů. Na něm se v noci na středu středoevropského času dohodla americká administrativa v čele s ministrem financí Stevenem Mnuchinem s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem. Odsouhlasení balíku oběma komorami amerického Kongresu by tak nyní mělo být víceméně formalitou,“ komentuje aktuální situaci analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Balíček cílí zejména na malé a střední podniky, ale podle analytika Cyrrus Tomáše Pfeilera bude jedním z klíčových bodů i poskytnutí přímých plateb americkým domácnostem.

„Nejčastěji se hovoří o částce 3000 dolarů na čtyřčlennou rodinu. Toto opatření pomůže zabránit ochromení soukromé spotřeby, která představuje páteř americké ekonomiky,“ říká. A mělo by platit podle něho i to, že velké firmy, které obdrží jakoukoliv formu pomoci, nesmí provádět zpětné odkupy akcií.

Zmíněný americký balík rozpočtových opatření by měl tak obsahovat miliardy na pomoc firmám a podnikům, ale i městům a jednotlivým státům USA, ale i podpůrné finanční prostředky pro většinu řadových Američanů či výhodné půjčky a záchranné peníze pro malé a střední podniky, které jim mají pomoci udržet zaměstnanost. Součástí balíku by měla být tak rozšířená podpora v nezaměstnanosti nebo daňové odklady a řada dalších opaření. 

Za pozitivní zprávu lze považovat podle Pfeilera i určitou změnu rétoriky představitelů americké vlády. „Rozvíjí se debaty o smysluplnosti rozsáhlých karantén. Připouští se přitom i varianta, že by Spojené státy mohly v horizontu následujících dvou týdnů plošné karantény v určité míře uvolnit. Trump se totiž obává zhoubných dopadů na ekonomiku. Ta by měla zejména ve druhém kvartále citelně propadnout,“ konstatuje Pfeiler.

Podle něho se nyní začíná v některých amerických státech, například v New Yorku, stále častěji skloňovat tak zvaný korejský scénář. Tato varianta znamená plošné testování a následnou izolaci nemocných. „Výhodou je, že zbytek populace funguje v de facto běžném režimu a nedochází tak k celkové paralýze hospodářství,“ vysvětluje Pfeiler. 

Cena palladia je na vzestupu

Cena palladia ve středu prudce rostla a je na nejlepší cestě vykázat nejvyšší růst od roku 1997. Důvodem jsou obavy o dodávky z Jihoafrické republiky, největšího producenta palladia, po zavedení omezení v zemi kvůli koronaviru. Během dne cena palladia vzrostla až o 25 procent, později část zisků smazala a nyní se pohybuje kolem 2305 USD (58.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Proti předchozímu dni je tak vyšší o 19 procent, napsala agentura Reuters.

„Palladium prudce stoupá kvůli zvýšeným obavám o dodávky. (Omezení pohybu v JAR) ještě zhorší situaci s již tak napjatými dodávkami,“ uvedl analytik makléřské firmy OANDA Edward Moya.

Cena palladia stoupla předchozí den kvůli obavám z uzavření dolů o deset procent, přestože JAR uvedla, že bude pokračovat v těžbě i po omezení pohybu. Palladium je důležitým kovem v automobilových katalyzátorech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...