
Byznys ČT24: 125 let Škody Auto
Světové automobilky se už letos musí vypořádat s novými požadavky na snižování emisí. Začal totiž platit limit, podle něhož nesmějí mít emise vyšší než 95 gramů CO2 na ujetý kilometr (nyní je to v průměru 120 gramů), jinak jim hrozí sankce. Do roku 2030 pak musí ve své flotile vozů srazit emise o dalších 37,5 procenta. Automobilky se proto snaží své portfolio rozšířit o co nejvíce nízkoemisních modelů.
Škoda Auto na to reaguje sázkou na elektromobil Citigo-e iV (vyráběný v Bratislavě), z domácí produkce pak hybridním Superbem iV, v letošním roce pak nově i hybridem Octavia iV a koncem roku také výrobou elektromobilu Škoda Vision iV. „S tím chceme dodržet limity, ale bude to poměrně těsné,“ řekl Maier. Podle něj se bez elektrifikace žádnému výrobci nepodaří zmíněné limity v budoucnu splnit.
„V Mladé Boleslavi chceme dosáhnout toho, abychom do roku 2025 byli CO2 neutrální“.
Bernhard Maier
Disentní názor Vratislava Kulhánka
S výrazně odlišným názorem na elektromobily, než je hlavní proud, vystoupil bývalý předseda představenstva Škody Auto Vladimír Kulhánek. „Ve městech, pro kratší cesty, elektroauto rozhodně smysl má. Pro masové nasazení, a tím pádem i masovou výrobu si myslím, že je to velmi slepá ulička,“ řekl pro ČT. Negativně to vidí z hlediska dostatku energie pro dobíjení, dobíjení samotného, celkové ekologičnosti, ceny i z hlediska nechuti lidí měnit médium.
Domnívá se zároveň, že „za rohem“ už čeká vodíkový pohon, který téměř všechny negativní prvky současných elektroaut nahradí. O trendu elektromobility si tak myslí, že jsou to „trošičku zbytečně vyhozené peníze. Jak ve výrobě baterií, tak ve výrobě aut.“ Osobně by viděl přechodné období v hybridech a později v přechodu na vodík. „Co se bude dít s elektroauty, z toho mám docela dost hrůzu,“ dodal Kulhánek.

Elektroauto je slepá ulička, soudí Vratislav Kulhánek
„V budoucnu bude hrát (vodík) roli, když ho využijeme ze sta procent,“ řekl Maier. Domnívá se však, že pak bude hrát svou roli hlavně u lodí, nákladních automobilů a možná i u letadel. Ale v segmentech, kde působí Škoda Auto, se z důvodů vysokých nákladů zřejmě nebude příliš používat, myslí si šéf automobilky. „Minimálně ne v tomto desetiletí.“
Kde bude Škoda Auto vyrábět?
K různým spekulacím o převodu některých výrob z Česka do jiných zemí (například produkce Superbu či části modelu Fabia) se Maier nechtěl vyjadřovat. Řekl, že v této věci ještě nepadlo konečné rozhodnutí a minimálně jednou za rok se o tom diskutuje. „Chceme se podívat, kde je to pro nás nejvýhodnější,“ podotkl.
Připomněl, že automobilka v Česku vylepšila produkci spoustou moderních technologií, ale přesto je na hranici kapacity. „Jedeme na 119 procent,“ řekl s tím, že se sice vždy podaří najít cesty k větší efektivitě, ale „už nemáme potenciál na velký skok“. Maier to dal do souvislosti i se situací na pracovním trhu, kde je současná téměř plná zaměstnanost velkou výzvou nejen pro automobilový průmysl, ale i pro celou Českou republiku.
Automobilka zároveň již dříve uvedla, že celosvětově jí dodávky aut loni klesly o 0,9 procenta na 1,24 milionu vozů, důvodem byl zejména pokles na čínském a indickém trhu. Informovala o tom agentura ČTK.
Jaké hrozby visí nad automobilkou
Jako možné hrozby pro další vývoj vidí Maier různé obchodní války, brexit či nová cla. V Británii firma prodává více než 75 tisíc vozidel ročně (její pátý největší trh) a chce si své příznivce udržet. Letos ještě propad trhu nečeká, ale mohlo by k němu dojít v dalších letech, pokud se nepodaří uzavřít rozumné dohody mezi EU a Británií.
Firma také věří, že se jí podaří proniknout na další trhy. Orientačním cílem je být do roku 2025 na 120 trzích (dnes je to přes sto trhů). V poslední době se například stále více prosazuje v Singapuru či postupně ve Vietnamu („Tam ještě nejsme doma.“). Výhodu pro expanzi vidí Maier v tom, že s paletou SUV vozidel „máme širokou nabídku na dobývání trhů“.
Škoda Auto letos slaví 125 let. K mezníkům její historie patří zejména zahájení výroby jízdních kol Laurin & Klement (1895), později motocyklů, první automobil (1905), spojení se strojírenským podnikem Škoda Plzeň (1925), vznik Automobilových závodů, národní podnik (AZNP, 1945) a přechod pod německý koncern Volkswagen (privatizace v roce 1991, spojení završeno v roce 2000).