Američané oficiálně protestovali proti českým plánům na zavedení digitální daně, řekl Petříček

Nahrávám video

Spojené státy podle slov šéfa diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) pro Českou televizi oficiálně protestovaly proti návrhu na zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké nadnárodní internetové firmy. Ministr zahraničí o problému nedávno jednal s americkým velvyslancem v Česku Stephenem Kingem.

Vláda obhajuje záměr tvrzením, že velké technologické firmy platí v Česku jen minimální daně. Někteří čeští vývozci i část opozice se ale obávají odvety ze strany USA, mimo jiné  vyšších cel na české výrobky.

„My jsme samozřejmě hovořili i s panem velvyslancem Kingem o tomto. Já rozumím tomu, že Spojené státy toto vnímají negativně, na druhou stranu my se snažíme vysvětlit, že tento krok je pouze dočasný do chvíle, než se najde právě to mezinárodní řešení,“ řekl Petříček. 

Dani by v Česku měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou americké společnosti Google, Facebook, Amazon či Apple.

Digitální daň by podle návrhu ministerstva financí zdaňovala vybrané internetové služby – umísťování cílené reklamy na webech, zpoplatněné služby na sociálních sítí nebo prodej dat o uživatelích. Zdaňovacím obdobím by byl kalendářní rok a daň by byla placena v měsíčních zálohách. Dani by podléhaly i některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Mezi ně patří například Airbnb nebo Uber. Daň se ale nebude vztahovat na e-shopy nebo na služby spojené s hraním počítačových her.

Do státního rozpočtu by podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale tento týden řekla, že země Evropské unie by měly více tlačit na celosvětovou dohodu o zdanění digitální ekonomiky v rámci OECD. Podle jejího chorvatského kolegy Zdravka Mariče, jehož země nyní Unii předsedá, očekávají evropské státy kompromisní návrh v OECD do konce letošního roku.

Francie se s USA dohodla

Podobnou daň jako Česko už dříve avizovala a loni také zavedla Francie. Po výměně několika ostrých poznámek mezi USA a Francií ale došlo k dohodě obou stran na právě probíhajícím davoském fóru. 

Dohoda předpokládá, že se bude v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jednat o zavedení daně s celosvětovou působností. 

„Dnes ráno jsme měli dlouhou debatu s americkým ministrem financí a s generálním tajemníkem OECD. S radostí vám oznamuji, že jsme dosáhli mezi Francií a Spojenými státy dohody, která poskytuje základ k práci na zdanění digitální ekonomiky v OECD,“ poznamenal ve čtvrtek francouzský ministr financí Bruno Le Maire. „Je to dobrá zpráva, protože se tím snižuje riziko amerických sankcí a otevírá možnost mezinárodního řešení digitální daně,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump se o záležitosti v neděli telefonicky bavil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Jejich reakce po rozhovoru byly pozitivní, uvedla agentura Reuters. To je v kontrastu s hrozbami, které Washington adresoval Paříži, když upozorňoval, že zavedení digitální daně ve Francii přiměje Spojené státy zavést cla na vybrané francouzské zboží, například na víno či luxusní zboží.

  • V Evropské unii zavedly digitální daň vedle Francie například Itálie a Rakousko. Plány na zavedení digitální daně už dříve oznámilo také například Španělsko či Británie, která by podle agentury Reuters chtěla zavést dvouprocentní digitální daň od letošního dubna, stejně jako Kanada. 
  • Ve Španělsku začátkem loňského roku schválila vláda podobný zákon jako ve Francii, jeho přijetí ale odložily dvoje předčasné volby, které se loni v zemi konaly. Zavedení digitální daně slíbila i vláda v Dánsku.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 8 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...