Američané oficiálně protestovali proti českým plánům na zavedení digitální daně, řekl Petříček

Nahrávám video
Události: Ministr Petříček o jednání s americkým velvyslancem Kingem
Zdroj: ČT24

Spojené státy podle slov šéfa diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) pro Českou televizi oficiálně protestovaly proti návrhu na zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké nadnárodní internetové firmy. Ministr zahraničí o problému nedávno jednal s americkým velvyslancem v Česku Stephenem Kingem.

Vláda obhajuje záměr tvrzením, že velké technologické firmy platí v Česku jen minimální daně. Někteří čeští vývozci i část opozice se ale obávají odvety ze strany USA, mimo jiné  vyšších cel na české výrobky.

„My jsme samozřejmě hovořili i s panem velvyslancem Kingem o tomto. Já rozumím tomu, že Spojené státy toto vnímají negativně, na druhou stranu my se snažíme vysvětlit, že tento krok je pouze dočasný do chvíle, než se najde právě to mezinárodní řešení,“ řekl Petříček. 

Dani by v Česku měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou americké společnosti Google, Facebook, Amazon či Apple.

Digitální daň by podle návrhu ministerstva financí zdaňovala vybrané internetové služby – umísťování cílené reklamy na webech, zpoplatněné služby na sociálních sítí nebo prodej dat o uživatelích. Zdaňovacím obdobím by byl kalendářní rok a daň by byla placena v měsíčních zálohách. Dani by podléhaly i některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Mezi ně patří například Airbnb nebo Uber. Daň se ale nebude vztahovat na e-shopy nebo na služby spojené s hraním počítačových her.

Do státního rozpočtu by podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale tento týden řekla, že země Evropské unie by měly více tlačit na celosvětovou dohodu o zdanění digitální ekonomiky v rámci OECD. Podle jejího chorvatského kolegy Zdravka Mariče, jehož země nyní Unii předsedá, očekávají evropské státy kompromisní návrh v OECD do konce letošního roku.

Francie se s USA dohodla

Podobnou daň jako Česko už dříve avizovala a loni také zavedla Francie. Po výměně několika ostrých poznámek mezi USA a Francií ale došlo k dohodě obou stran na právě probíhajícím davoském fóru. 

Dohoda předpokládá, že se bude v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jednat o zavedení daně s celosvětovou působností. 

„Dnes ráno jsme měli dlouhou debatu s americkým ministrem financí a s generálním tajemníkem OECD. S radostí vám oznamuji, že jsme dosáhli mezi Francií a Spojenými státy dohody, která poskytuje základ k práci na zdanění digitální ekonomiky v OECD,“ poznamenal ve čtvrtek francouzský ministr financí Bruno Le Maire. „Je to dobrá zpráva, protože se tím snižuje riziko amerických sankcí a otevírá možnost mezinárodního řešení digitální daně,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump se o záležitosti v neděli telefonicky bavil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Jejich reakce po rozhovoru byly pozitivní, uvedla agentura Reuters. To je v kontrastu s hrozbami, které Washington adresoval Paříži, když upozorňoval, že zavedení digitální daně ve Francii přiměje Spojené státy zavést cla na vybrané francouzské zboží, například na víno či luxusní zboží.

  • V Evropské unii zavedly digitální daň vedle Francie například Itálie a Rakousko. Plány na zavedení digitální daně už dříve oznámilo také například Španělsko či Británie, která by podle agentury Reuters chtěla zavést dvouprocentní digitální daň od letošního dubna, stejně jako Kanada. 
  • Ve Španělsku začátkem loňského roku schválila vláda podobný zákon jako ve Francii, jeho přijetí ale odložily dvoje předčasné volby, které se loni v zemi konaly. Zavedení digitální daně slíbila i vláda v Dánsku.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo průmyslu oznámí kroky k dalšímu provozu stávajících bloků v Dukovanech

Ministerstvo průmyslu a obchodu představí informace k dalšímu provozu stávajících jaderných bloků v Dukovanech. Bloky zprovozněné v 80. letech minulého století mají nyní povolení k provozu do roku 2035, podle úřadu je však možné je provozovat mnohem déle. Měly by se stát doplňkem nových bloků.
před 3 hhodinami

Průměrná sazba hypoték je podle Hypoindexu nejvýše od roku 2024

Průměrná sazba hypoték počátkem dubna výrazně meziměsíčně stoupla o 0,29 bodu na 5,18 procenta, reagovala na dopady konfliktu na Blízkém východě. Je tak nejvýše od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro osmdesát procent hodnoty nemovitosti.
před 9 hhodinami

Ministerstvo financí pro čtvrtek mírně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vládní opatření proti cenám paliv jsou drahá a neefektivní, myslí si Kalousek

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.
před 12 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Systém důchodového pojištění by letos podle ministerstva měl skončit v plusu

Systém penzí ke konci února vykázal schodek necelých šesti miliard korun, což je nejnižší deficit za posledních pět let. Ministerstvo práce a sociálních věcí po mnoha ztrátových letech očekává, že na konci letošního roku by měl systém skončit v plusu. Na příčinách příznivého trendu se ale zástupci nové a minulé vlády neshodnou.
7. 4. 2026

Ministerstvo určilo maximální ceny paliv

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Lidé za benzin zaplatí maximálně 43,15 koruny za litr s DPH, v případě nafty určil resort maximální cenu 49,59 koruny za litr s DPH. Jde o součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Unie nezávislých petrolejářů ovšem tvrdí, že cenový strop byl vypočítán špatně.
7. 4. 2026Aktualizováno7. 4. 2026

Ceny ropy se s blížícím se Trumpovým ultimátem pro Írán během dne zvyšovaly

Ceny ropy v úterý pokračovaly v růstu. Trh sleduje, jak se blíží termín stanovený prezidentem USA Donaldem Trumpem, aby Írán znovu otevřel Hormuzský průliv. Washington varoval, že pokud Teherán do stanovené lhůty nepřistoupí na dohodu, může čelit útokům na důležitou infrastrukturu včetně mostů a elektráren. Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.
7. 4. 2026Aktualizováno7. 4. 2026
Načítání...