Američané oficiálně protestovali proti českým plánům na zavedení digitální daně, řekl Petříček

Nahrávám video
Události: Ministr Petříček o jednání s americkým velvyslancem Kingem
Zdroj: ČT24

Spojené státy podle slov šéfa diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) pro Českou televizi oficiálně protestovaly proti návrhu na zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké nadnárodní internetové firmy. Ministr zahraničí o problému nedávno jednal s americkým velvyslancem v Česku Stephenem Kingem.

Vláda obhajuje záměr tvrzením, že velké technologické firmy platí v Česku jen minimální daně. Někteří čeští vývozci i část opozice se ale obávají odvety ze strany USA, mimo jiné  vyšších cel na české výrobky.

„My jsme samozřejmě hovořili i s panem velvyslancem Kingem o tomto. Já rozumím tomu, že Spojené státy toto vnímají negativně, na druhou stranu my se snažíme vysvětlit, že tento krok je pouze dočasný do chvíle, než se najde právě to mezinárodní řešení,“ řekl Petříček. 

Dani by v Česku měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou americké společnosti Google, Facebook, Amazon či Apple.

Digitální daň by podle návrhu ministerstva financí zdaňovala vybrané internetové služby – umísťování cílené reklamy na webech, zpoplatněné služby na sociálních sítí nebo prodej dat o uživatelích. Zdaňovacím obdobím by byl kalendářní rok a daň by byla placena v měsíčních zálohách. Dani by podléhaly i některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Mezi ně patří například Airbnb nebo Uber. Daň se ale nebude vztahovat na e-shopy nebo na služby spojené s hraním počítačových her.

Do státního rozpočtu by podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale tento týden řekla, že země Evropské unie by měly více tlačit na celosvětovou dohodu o zdanění digitální ekonomiky v rámci OECD. Podle jejího chorvatského kolegy Zdravka Mariče, jehož země nyní Unii předsedá, očekávají evropské státy kompromisní návrh v OECD do konce letošního roku.

Francie se s USA dohodla

Podobnou daň jako Česko už dříve avizovala a loni také zavedla Francie. Po výměně několika ostrých poznámek mezi USA a Francií ale došlo k dohodě obou stran na právě probíhajícím davoském fóru. 

Dohoda předpokládá, že se bude v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jednat o zavedení daně s celosvětovou působností. 

„Dnes ráno jsme měli dlouhou debatu s americkým ministrem financí a s generálním tajemníkem OECD. S radostí vám oznamuji, že jsme dosáhli mezi Francií a Spojenými státy dohody, která poskytuje základ k práci na zdanění digitální ekonomiky v OECD,“ poznamenal ve čtvrtek francouzský ministr financí Bruno Le Maire. „Je to dobrá zpráva, protože se tím snižuje riziko amerických sankcí a otevírá možnost mezinárodního řešení digitální daně,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump se o záležitosti v neděli telefonicky bavil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Jejich reakce po rozhovoru byly pozitivní, uvedla agentura Reuters. To je v kontrastu s hrozbami, které Washington adresoval Paříži, když upozorňoval, že zavedení digitální daně ve Francii přiměje Spojené státy zavést cla na vybrané francouzské zboží, například na víno či luxusní zboží.

  • V Evropské unii zavedly digitální daň vedle Francie například Itálie a Rakousko. Plány na zavedení digitální daně už dříve oznámilo také například Španělsko či Británie, která by podle agentury Reuters chtěla zavést dvouprocentní digitální daň od letošního dubna, stejně jako Kanada. 
  • Ve Španělsku začátkem loňského roku schválila vláda podobný zákon jako ve Francii, jeho přijetí ale odložily dvoje předčasné volby, které se loni v zemi konaly. Zavedení digitální daně slíbila i vláda v Dánsku.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 44 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl ve středu v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Zmínil také zásoby uranu, které středoasijská země má, ale neuvedl, zda jednal i o dodávkách této komodity. Oba politici se shodli, že budou podporovat vzájemný obchod. V úterý o dodávkách ropy jednal se svým kazachstánským protějškem také ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Kazachstán byl loni třetím největším dodavatelem ropy do Česka.
před 1 hhodinou

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 18 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35
Načítání...