Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy může pokračovat. Gazprom oznámil dohodu Moskvy a Kyjeva

Moskva a Kyjev podepsaly protokol o pokračování tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu, oznámila to v pátek večer ruská plynárenská společnost Gazprom. Rusko a Ukrajina se podle firmy rovněž dohodly, že urovnají nároky, které vůči sobě vznesly v souvislosti se spory kolem plynu.

Podle agentury RIA bude nová smlouva o tranzitu platit pět let. Platnost současné desetileté tranzitní dohody mezi Ruskem a Ukrajinou vyprší na konci roku.

Ukrajina je dosud klíčovou cestou pro přepravu ruského plynu k evropským zákazníkům. Spory kolem plynu jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po ruské anexi Krymu a vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.

Podrobnosti zatím nebyly zveřejněny

„Ruská a ukrajinská strana podepsaly protokol dohod o pokračování tranzitu plynu přes ukrajinské území a o urovnání vzájemných nároků,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí Gazpromu. Odmítl však poskytnout další podrobnosti. Kancelář ukrajinského prezidenta podpis potvrdila. Podrobnosti by podle ní měly být zveřejněny v sobotu.

Ruský vicepremiér Dmitrij Kozak podle agentury RIA uvedl, že dohoda o tranzitu plynu pokryje pětileté období a že podpis konečného dokumentu se očekává ještě letos.

Podle zdrojů Reuters v rámci snahy o vyřešení právních sporů kolem plynu Rusko nabídlo, že Ukrajině zaplatí zhruba tři miliardy dolarů (téměř 69 miliard korun), zatímco Kyjev signalizoval, že by mohl ukončit právní spor, ve kterém po Gazpromu požaduje 12 miliard dolarů (téměř 276 miliard korun).

Kartami zamíchá Nord Stream 2

Pro Kyjev je tranzit ruského plynu důležitý, protože z něj finančně profituje. Ukrajina – i další země jako Polsko či USA – se proto tvrdě staví proti zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který spojí Rusko a Německo po dně Baltského moře a vyhne se tak tradičním tranzitním zemím.

Dohoda o pokračování tranzitu by měla zabránit opakování situace z roku 2009, kdy se kvůli sporům Moskvy a Kyjeva část východní Evropy potýkala s nedostatkem zemního plynu.

Loni Gazprom dodal do Evropy více než 200 miliard metrů krychlových plynu, z toho 87 miliard metrů krychlových bylo dopraveno přes Ukrajinu. Pro Kyjev tranzit představuje významné příjmy, přes Ukrajinu putuje plyn i do České republiky.

Plynovody Nord Stream a Bratrství (Družba)
Zdroj: ČT24
Gazprom, Nord Stream
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 40 mminutami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 7 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...