Americké sankce kvůli plynovodu Nord Stream 2 jsou názorným příkladem nečestné konkurence. Podle agentury TASS to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zdůraznil také, že projekt bude dokončen. Proti sankcím se bouří i Berlín. Německá kancléřka Angela Merkelová chce s Washingtonem rázně jednat. Projekt za osm miliard eur má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Putinův mluvčí kritizuje sankce kvůli Nord Streamu 2. Merkelová chce s USA rázně jednat
Po Sněmovně reprezentantů schválil v úterý sankce proti firmám v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2 i Senát amerického Kongresu. Restrikce jsou namířené proti provozovatelům plavidel, která pracují při pokládání potrubí pro plynovod v Baltském moři. Jejich zavedení ale podle všeho projekt nezastaví zcela, spíš ho jen zdrží.
Aby sankce vstoupily v platnost, musí je ještě podepsat prezident Donald Trump. Ten už ujistil, že tak učiní, jakmile příslušný „zákon na ochranu evropské bezpečnosti“ dostane na stůl.
Události: Diplomatická roztržka kvůli plynovodu (zdroj: ČT24)
Spojené státy argumentují tím, že plynovod bude pro Německo znamenat závislost na Rusku. Ve zmíněném zákonu se uvádí, že vztahy s Evropou a Berlínem mají rozhodující význam pro národní bezpečnost Spojených států a že má být uděláno vše proti tomu, aby byly tyto vztahy oslabovány.
„Takové akce (sankce připravované Washingtonem) jsou bezprostředním porušením mezinárodního práva. Jsou názorným příkladem nečestné konkurence, šíření umělé dominance (USA) na evropských trzích a vnucování dražší a nekonkurenceschopné produkce – dražšího zemního plynu – evropským spotřebitelům,“ citoval TASS vyjádření Peskova.
Sankce se nelíbí ani Berlínu, připomněl Peskov
Podle mluvčího šéfa Kremlu Vladimira Putina „se takové jednání Spojených států nelíbí ani Moskvě, ani evropským metropolím; nelíbí se Berlínu ani Paříži“.
„Jsme proti extrateritoriálním sankcím, a to nikoli teprve od včerejšího (úterního) usnesení,“ zdůraznila Merkelová, podle níž Německo zastává stejný postoj, i pokud jde o americké sankce vůči Íránu. „Nevidím jinou možnost než vést rozhovory, ale velmi rozhodné rozhovory, že tuto praxi neschvalujeme,“ řekla kancléřka.
Zároveň poznamenala, že je důležité, aby se do konce roku podařilo vyjednat novou dohodu o transportu ruského plynu přes Ukrajinu. Podle ní by nebylo dobré, kdyby americké sankce měly negativní dopad na vyjednávání, které bude ve čtvrtek pokračovat v Berlíně.
Peskov je přesvědčený, že americké sankce vybudování plynovodu Nord Stream 2 nezastaví. „Vycházíme z toho, že tento projekt bude dokončen,“ zdůraznil. Místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak letos v listopadu uvedl, že plynovod by měl začít fungovat v polovině roku 2020.
Gazprom, Nord Stream
Česku už plynovod nevadí
Odmítavý postoj původně zastávalo také Česko, které ho ale opustilo. Česko bude k Nord Stream 2 připojeno plynovodem EUGAL, který je prakticky hotový.
EUGAL kopíruje trasu stávajícího plynovodu OPAL, který vede přes Meklenbursko-Přední Pomořansko, Braniborsko a Sasko a v Krušných horách se napojuje na český plynovod Gazela. Délka produktovodu, který je již z velké části hotov, je 485 kilometrů.
Společnost Gascade, která za novým plynovodem stojí, oznámila, že nadále očekává zprovoznění EUGALu k 1. lednu 2020. Očekává se, že novým potrubím na německo-české hranice každoročně dorazí 35,4 miliardy metrů krychlových plynu.
Pro a proti plynovodu
„(Plynová) nezávislost je naprosto falešným argumentem. Mohlo to být správně před 15 nebo 20 lety. Od té doby se ale Němci a Evropané naučili rychle si pomáhat ohledně plynu, pokud by Rusko plynovod doopravdy uzavřelo“, řekl ředitel rusko-německé obchodní komory Matthias Schepp. Dodal, že Rusko to ale nezajímá, protože je velmi pravděpodobné, že je mnohem závislejší na devizových příjmech za plyn, než je Německo závislé na ruském plynu.
Naopak ekonomka Cladia Kemfertová se domnívá, že Nord Stream 2 je zbytečný a drahý. „V budoucnosti budeme v Evropě potřebovat méně zemního plynu. I kvůli naplňování Pařížské klimatické dohody. Plynovod jako takový je navíc velmi drahý projekt, který bude muset být zřejmě dotován,“ domnívá se. A dodává, že „z hospodářských důvodů ho nejenže nepotřebujeme, ale dokonce by mohl být škodlivý. Potřebujeme se přeorientovat na obnovitelné zdroje a zemní plyn je tuto transformaci blokuje.“