Obilovin i brambor sklidili zemědělci víc než loni, cenové tlaky u potravin podle analytiků poleví

Obilí se letos v Česku sklidilo o 9,8 procenta více než loni, zemědělci ho svezli z polí 7,638 milionu tun. Vyplývá to z odhadu, který podle stavu k 15. září zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Více se urodilo také brambor, a to o 3,5 procenta. Meziročně výrazně více bude i máku. Naopak úroda řepky klesne o 17,4 procenta a méně bude i cukrovky, slunečnice či hrachu. Letošní objem sklizně by ale v souhrnu neměl způsobit žádné zásadnější cenové tlaky jako sklizeň loňská, míní analytici.

Letošní sklizeň obilovin podle tajemníka Agrární komory ČR Jana Doležala nakonec zachránil srážkově nadprůměrný květen. Množství sklizených obilovin bude tak letos podle statistiků odpovídat desetiletému průměru. „Vliv sucha a tepla je sice patrný, což se projevilo například v nižší objemové hmotnosti zrna, ale plodiny měly přece jen více vegetační vláhy než v loňském roce,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Úrodu pšenice statistici očekávají o desetinu vyšší než loni, ječmene bude o 7,4 procenta více. Odhad sklizně kukuřice na zrno je hlavně díky významnému nárůstu hektarového výnosu meziročně o 11,3 procenta vyšší. Skoro o třetinu více bude žita a o 14 procent stoupne sklizeň tritikále, což je kříženec žita a pšenice. Mírný meziroční pokles statistici odhadují u ovsa.

„Hlavní příčinou zlepšení je vyšší hektarový výnos obilovin. Úroda je tak sice pod pětiletým průměrem, ale je srovnatelná s desetiletým průměrem,“ konstatuje hlavní analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Problematičtější jsou stále brambory

Předpokládaná sklizeň brambor 604 tisíc tun je sice vyšší než loni, zaostává ale za průměrem sklizní za posledních pět i deset let. Stejně jako v loňském roce zemědělci letos osázeli bramborami 23 tisíc hektarů. U brambor se dlouhodobě nedaří navyšovat plochy, jejich zásoby tak nemusí stačit, problémy se sklizní mají i v Polsku a v Německu.

„Pěstitelé také vzhledem k omezením vyplývajícím z ochrany vodních zdrojů nebo protierozní ochrany půdy mají problém najít pro brambory vhodná pole. Konečný výsledek sklizně tak do značné míry závisí na vývoji počasí,“ uvedl Doležal. „Celkové zásoby brambor nemusí být ani v tomto roce dostatečné i s ohledem na první zprávy o problémech v Polsku a v některých částech Německa, kde se také čekala vyšší sklizeň,“ dodal.

Podle analytiků brambory tak sice proti loňsku zlevní, na původní ceny se však nevrátí.„Cenové tlaky v oblasti brambor pro konečného spotřebitele polevují už teď a polevovat ještě budou,“ říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Téměř o pětinu stoupla předpokládaná úroda kukuřice na zeleno a siláž. Očekávaná produkce máku se ve srovnání s loňskou velmi slabou úrodou výrazně zvýšila na 24 tisíc tun, tedy o 77 procent.

Naopak nižší sklizeň statistici očekávají u řepky. Oproti loňsku jí bude o 17,4 procenta méně. Důvodem je nižší hektarový výnos i menší osevní plocha. „Odhad sklizně je především kvůli slabšímu výnosu nižší než pětiletý i desetiletý průměr,“ konstatuje ČSÚ.

Cukrovky letos zemědělci podle odhadů sklidí 3,499 milionu tun, meziročně o šest procent méně. Příčinou je zmenšení plochy, na které zemědělci cukrovou řepu pěstují. „Osevní plocha cukrovky se ve srovnání s rokem 2017, kdy byl po 49 letech ukončen systém produkčních kvót na cukr, zmenšila o 7000 hektarů,“ doplnili statistici.

O více než 38 procent méně se letos urodí slunečnice. Sklizeň hrachu bude o 4,6 procenta nižší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 35 mminutami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 15 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...