Výdaje státu na platy rostou, ale kvalita služeb ne, vadí Stanjurovi. Podle Schillerové už k plošnému přidávání nedojde

17 minut
Alena Schillerová (ANO) a Zbyněk Stanjura (ODS) o rozpočtu pro rok 2020
Zdroj: ČT24

Výdaje na platy státních zaměstnanců vzrostly za posledních pět let o více než šedesát procent, ale fungování státu se o tolik nezlepšilo. Těmito slovy kritizuje plánované výdaje státu pro příští rok Zbyněk Stanjura (ODS) ze sněmovního rozpočtového výboru. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale přibylo zejména učitelů, vojáků a policistů; kritiku rozpočtu pro rok 2020 od pravicové opozice proto odmítá. Schillerová a Stanjura byli hosty pořadu Události, komentáře.

Návrh státního rozpočtu, který v pondělí podpořil vládní kabinet, počítá pro příští rok s navýšením platů všech zaměstnanců veřejné správy o 1500 korun; kromě toho porostou v řádu jednotek procent také platy pedagogických i nepedagogických pracovníků ve školství. Poroste ale také počet lidí, jejichž plat je součástí rozpočtu státu. Právě to na záměru vlády v pondělí kritizoval prezident Miloš Zeman. 

Ministryně financí ale s výhradami nesouhlasí. „Nárůst počtu státních zaměstnanců se týká pouze pedagogů, nepedagogů – ať mi někdo  řekne, jestli nepotřebujeme učitele. A pak se týká pracovníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. V ostatních oblastech počet úředníků snižujeme oproti loňskému roku ke třem tisícům,“ prohlásila Schillerová.

Podle Stanjury je ale třeba šířeji porovnávat počet státních zaměstnanců a výdaje na jejich platy. „V roce 2015 to bylo 139 miliard korun, pro příští rok to bude 225 miliard. To je nárůst o 61 procent. A každý občan se může zeptat sám sebe,  jestli se za tu doby zlepšily služby státu o 61 procent. Jsem přesvědčený, že ne,“ zhodnotil člen sněmovního rozpočtového výboru Stanjura. 

Už se to nedá opakovat, hájí přidávání státním zaměstnancům Schillerová

Podle Stanjury není správné, že průměrná mzda je nižší než průměrný plat ve státní sféře. „Ti, kteří produkují hodnoty, vydělávají méně. To není zdravé pro českou ekonomiku. Podnikatelé na to poukazují: jsou to oni, kdo odvádí daně. Přitom nemají na platy, jaké dává stát,“ kritizoval Stanjura.

Šéfka státní kasy ovšem zvyšování platů pro příští rok brání s tím, že jde o mimořádný krok: „To, co uděláme pro rok 2020, už se nedá opakovat. Pomůžeme tím nízkopříjmovým zaměstnancům. Loni jsme přidávali procentuálně, ale v různých kategoriích různě, takže třeba zaměstnanci u soudů měli 15 procent a ostatní 7 procent.“

Podle ní odhady ukazují, že by i průměrná mzda v příštím roce měla růst o 5,7 procenta; stát bude přidávat svým zaměstnancům v průměru o 5,6 procenta. Přidávání ze státního rozpočtu je proto podle ní v pořádku.

Rozpočet 2020
Zdroj: ČT24

Nárůst výdajů na platy zaměstnanců bude znamenat pro rozpočet zhruba dvě miliardy korun navíc. Ve veřejném sektoru pracovalo na konci loňska 640 700 lidí – učitelů, hasičů, zdravotníků, úředníků, policistů a dalších profesí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Proti roku 2017 se zvedl o 10,8 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
před 1 hhodinou

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
09:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 11 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 22 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...