Minimální mzdu chce Maláčová zvednout o více než tisíc korun, hnutí ANO takový růst odmítá

5 minut
Události ČT: Koaliční přetahovaná o minimální mzdu
Zdroj: ČT24

Ministry ANO a ČSSD čeká další dohadování, tentokrát kvůli růstu minimální mzdy. Šéfka resortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) má v úmyslu prosadit její růst o více než tisíc korun měsíčně. Konkrétní návrh zveřejní během září. Hnutí ANO s tím ale nesouhlasí a za přijatelné považuje zvýšení o sedm set. Odbory požadují růst dokonce o 1650 korun až na celkových 15 tisíc.

Na podzim česká vláda rozhodne o tom, jak se od ledna zvýší minimální mzda. Svůj návrh projedná i se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Jako v minulých letech se přitom požadavky na růst minimální mzdy liší.

„Konkrétní částku nebudu prozrazovat, určitě by to mělo být víc než tisíc korun,“ prohlásila Maláčová. Lidé, kteří pracují, by podle ní měli mít i přes minimální mzdu zajištěn důstojný život.

Jenže podle hnutí ANO si zpomalující ekonomika už nemůže tak výrazné navýšení dovolit. Babišovo hnutí podporuje nižší návrh zástupců firem. „Minimální mzda by v tak složité ekonomické situaci měla růst maximálně do pěti procent,“ prohlásil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. A pět procent znamená maximálně 700 korun měsíčně.

„Jestli se pohybují okolo 700 korun, tak si dovedu představit, že je to nějaký maximální strop,“ poznamenal ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Sedm set korun je v době hospodářského růstu strašně málo.
Jana Maláčová
ministryně práce a sociálních věcí

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navíc podotýká, že se necitlivé navýšení minimální mzdy může dotknout těch nejzranitelnějších, tedy malých a středních podnikatelů se zaměstnanci do 10 lidí.

Ještě radikálnější nárůst ale požadují odbory, podle nichž by měla vláda zvýšit minimální mzdu dokonce o více než dvanáct procent. „Stávající úroveň české minimální mzdy je extrémně nízká, dokonce v poměru k průměrné mzdě je nejnižší v Evropě podle dat Eurostatu,“ upozornil šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Od roku 2014 vzrostla měsíční minimální mzda skoro o pět tisíc na současných 13 350 korun. Nejrychleji ho přitom kabinet zvyšoval v posledních třech letech, každý rok o více než tisícovku.

Růst minimální mzdy
Zdroj: ČT24

KSČM podporuje vyšší růst, pravicová opozice je pro mírnější variantu

Plán ministryně práce podporuje KSČM, která vládu toleruje. Zvýšení o méně než tisíc korun by považovala za nedostatečné. „Jestliže se bavíme o tom, že se má zvyšovat minimální mzda, tak bychom měli hledat kompromis ve společnosti,“ uvedla předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

Naopak pravicová opozice požaduje, aby vláda vyšla vstříc návrhu firem. Podle místopředsedy poslaneckého klubu ODS Jana Skopečka bude jakékoli větší zvýšení odstraňovat z trhu práce lidi, kteří se ocitnou ve frontě na úřadu práce.

„TOP 09 je spíše na straně zaměstnavatelů, a tedy toho střízlivějšího přidávání minimální mzdy,“ řekla 1. místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Podle Pirátů by zase bylo záhodno stanovit pravidelný valorizační mechanismus. „Stejně jako je třeba u důchodů,“ přiblížil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

O zvýšení minimální mzdy by měla vláda s odbory a zaměstnavateli jednat už 9. září na zasedání tripartity.

  • V Česku ji pobírá zhruba 150 tisíc lidí, zaměstnavatelé ji vyplácejí hlavně za nekvalifikovanou práci.
  • Její nynější výše 13 350 korun tvoří zhruba 41 procent průměrné mzdy, která je podle statistického úřadu necelých 32,5 tisíce hrubého.
  • Na Slovensku činí minimální mzda v přepočtu 13 476 korun, v Polsku 13 311. Naopak v Německu je výrazně vyšší, přesahuje 40 tisíc korun.
  • S minimální mzdou, která by se měla od ledna 2020 zvednout na 14 600 korun, se zvyšuje i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce. Vyplácí se v osmi stupních. Od ledna 2020 by se měla zvednout z nynějších 13 350 až 26 700 korun na 14 600 až 29 200 korun.
  • Zdroj: ČT24, ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 11 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
20. 12. 2025

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025
Načítání...