Minimální mzdu chce Maláčová zvednout o více než tisíc korun, hnutí ANO takový růst odmítá

Nahrávám video
Události ČT: Koaliční přetahovaná o minimální mzdu
Zdroj: ČT24

Ministry ANO a ČSSD čeká další dohadování, tentokrát kvůli růstu minimální mzdy. Šéfka resortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) má v úmyslu prosadit její růst o více než tisíc korun měsíčně. Konkrétní návrh zveřejní během září. Hnutí ANO s tím ale nesouhlasí a za přijatelné považuje zvýšení o sedm set. Odbory požadují růst dokonce o 1650 korun až na celkových 15 tisíc.

Na podzim česká vláda rozhodne o tom, jak se od ledna zvýší minimální mzda. Svůj návrh projedná i se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Jako v minulých letech se přitom požadavky na růst minimální mzdy liší.

„Konkrétní částku nebudu prozrazovat, určitě by to mělo být víc než tisíc korun,“ prohlásila Maláčová. Lidé, kteří pracují, by podle ní měli mít i přes minimální mzdu zajištěn důstojný život.

Jenže podle hnutí ANO si zpomalující ekonomika už nemůže tak výrazné navýšení dovolit. Babišovo hnutí podporuje nižší návrh zástupců firem. „Minimální mzda by v tak složité ekonomické situaci měla růst maximálně do pěti procent,“ prohlásil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. A pět procent znamená maximálně 700 korun měsíčně.

„Jestli se pohybují okolo 700 korun, tak si dovedu představit, že je to nějaký maximální strop,“ poznamenal ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Sedm set korun je v době hospodářského růstu strašně málo.
Jana Maláčová
ministryně práce a sociálních věcí

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navíc podotýká, že se necitlivé navýšení minimální mzdy může dotknout těch nejzranitelnějších, tedy malých a středních podnikatelů se zaměstnanci do 10 lidí.

Ještě radikálnější nárůst ale požadují odbory, podle nichž by měla vláda zvýšit minimální mzdu dokonce o více než dvanáct procent. „Stávající úroveň české minimální mzdy je extrémně nízká, dokonce v poměru k průměrné mzdě je nejnižší v Evropě podle dat Eurostatu,“ upozornil šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Od roku 2014 vzrostla měsíční minimální mzda skoro o pět tisíc na současných 13 350 korun. Nejrychleji ho přitom kabinet zvyšoval v posledních třech letech, každý rok o více než tisícovku.

Růst minimální mzdy
Zdroj: ČT24

KSČM podporuje vyšší růst, pravicová opozice je pro mírnější variantu

Plán ministryně práce podporuje KSČM, která vládu toleruje. Zvýšení o méně než tisíc korun by považovala za nedostatečné. „Jestliže se bavíme o tom, že se má zvyšovat minimální mzda, tak bychom měli hledat kompromis ve společnosti,“ uvedla předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

Naopak pravicová opozice požaduje, aby vláda vyšla vstříc návrhu firem. Podle místopředsedy poslaneckého klubu ODS Jana Skopečka bude jakékoli větší zvýšení odstraňovat z trhu práce lidi, kteří se ocitnou ve frontě na úřadu práce.

„TOP 09 je spíše na straně zaměstnavatelů, a tedy toho střízlivějšího přidávání minimální mzdy,“ řekla 1. místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Podle Pirátů by zase bylo záhodno stanovit pravidelný valorizační mechanismus. „Stejně jako je třeba u důchodů,“ přiblížil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

O zvýšení minimální mzdy by měla vláda s odbory a zaměstnavateli jednat už 9. září na zasedání tripartity.

  • V Česku ji pobírá zhruba 150 tisíc lidí, zaměstnavatelé ji vyplácejí hlavně za nekvalifikovanou práci.
  • Její nynější výše 13 350 korun tvoří zhruba 41 procent průměrné mzdy, která je podle statistického úřadu necelých 32,5 tisíce hrubého.
  • Na Slovensku činí minimální mzda v přepočtu 13 476 korun, v Polsku 13 311. Naopak v Německu je výrazně vyšší, přesahuje 40 tisíc korun.
  • S minimální mzdou, která by se měla od ledna 2020 zvednout na 14 600 korun, se zvyšuje i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce. Vyplácí se v osmi stupních. Od ledna 2020 by se měla zvednout z nynějších 13 350 až 26 700 korun na 14 600 až 29 200 korun.
  • Zdroj: ČT24, ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 39 mminutami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 5 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
před 18 hhodinami

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
včeraAktualizovánovčera v 14:44

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
včera v 13:35

Tržby ve službách loni meziročně stouply o 1,8 procenta

Tržby ve službách v Česku loni meziročně reálně vzrostly o 1,8 procenta. Zpomalily tak růst, v roce 2024 totiž stouply podle revidovaných údajů o 2,3 procenta. Tržby minulý rok neklesly v žádném ze sledovaných odvětví služeb, nejvíce k růstu přispěly profesní, vědecké a technické činnosti. Vyplývá to z údajů, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
včera v 10:08

Studenti vyvinuli aplikaci na vyhledávání brigád

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.
včera v 07:30
Načítání...