Minimální mzdu chce Maláčová zvednout o více než tisíc korun, hnutí ANO takový růst odmítá

5 minut
Události ČT: Koaliční přetahovaná o minimální mzdu
Zdroj: ČT24

Ministry ANO a ČSSD čeká další dohadování, tentokrát kvůli růstu minimální mzdy. Šéfka resortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) má v úmyslu prosadit její růst o více než tisíc korun měsíčně. Konkrétní návrh zveřejní během září. Hnutí ANO s tím ale nesouhlasí a za přijatelné považuje zvýšení o sedm set. Odbory požadují růst dokonce o 1650 korun až na celkových 15 tisíc.

Na podzim česká vláda rozhodne o tom, jak se od ledna zvýší minimální mzda. Svůj návrh projedná i se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Jako v minulých letech se přitom požadavky na růst minimální mzdy liší.

„Konkrétní částku nebudu prozrazovat, určitě by to mělo být víc než tisíc korun,“ prohlásila Maláčová. Lidé, kteří pracují, by podle ní měli mít i přes minimální mzdu zajištěn důstojný život.

Jenže podle hnutí ANO si zpomalující ekonomika už nemůže tak výrazné navýšení dovolit. Babišovo hnutí podporuje nižší návrh zástupců firem. „Minimální mzda by v tak složité ekonomické situaci měla růst maximálně do pěti procent,“ prohlásil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. A pět procent znamená maximálně 700 korun měsíčně.

„Jestli se pohybují okolo 700 korun, tak si dovedu představit, že je to nějaký maximální strop,“ poznamenal ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Sedm set korun je v době hospodářského růstu strašně málo.
Jana Maláčová
ministryně práce a sociálních věcí

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navíc podotýká, že se necitlivé navýšení minimální mzdy může dotknout těch nejzranitelnějších, tedy malých a středních podnikatelů se zaměstnanci do 10 lidí.

Ještě radikálnější nárůst ale požadují odbory, podle nichž by měla vláda zvýšit minimální mzdu dokonce o více než dvanáct procent. „Stávající úroveň české minimální mzdy je extrémně nízká, dokonce v poměru k průměrné mzdě je nejnižší v Evropě podle dat Eurostatu,“ upozornil šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Od roku 2014 vzrostla měsíční minimální mzda skoro o pět tisíc na současných 13 350 korun. Nejrychleji ho přitom kabinet zvyšoval v posledních třech letech, každý rok o více než tisícovku.

Růst minimální mzdy
Zdroj: ČT24

KSČM podporuje vyšší růst, pravicová opozice je pro mírnější variantu

Plán ministryně práce podporuje KSČM, která vládu toleruje. Zvýšení o méně než tisíc korun by považovala za nedostatečné. „Jestliže se bavíme o tom, že se má zvyšovat minimální mzda, tak bychom měli hledat kompromis ve společnosti,“ uvedla předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

Naopak pravicová opozice požaduje, aby vláda vyšla vstříc návrhu firem. Podle místopředsedy poslaneckého klubu ODS Jana Skopečka bude jakékoli větší zvýšení odstraňovat z trhu práce lidi, kteří se ocitnou ve frontě na úřadu práce.

„TOP 09 je spíše na straně zaměstnavatelů, a tedy toho střízlivějšího přidávání minimální mzdy,“ řekla 1. místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Podle Pirátů by zase bylo záhodno stanovit pravidelný valorizační mechanismus. „Stejně jako je třeba u důchodů,“ přiblížil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

O zvýšení minimální mzdy by měla vláda s odbory a zaměstnavateli jednat už 9. září na zasedání tripartity.

  • V Česku ji pobírá zhruba 150 tisíc lidí, zaměstnavatelé ji vyplácejí hlavně za nekvalifikovanou práci.
  • Její nynější výše 13 350 korun tvoří zhruba 41 procent průměrné mzdy, která je podle statistického úřadu necelých 32,5 tisíce hrubého.
  • Na Slovensku činí minimální mzda v přepočtu 13 476 korun, v Polsku 13 311. Naopak v Německu je výrazně vyšší, přesahuje 40 tisíc korun.
  • S minimální mzdou, která by se měla od ledna 2020 zvednout na 14 600 korun, se zvyšuje i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce. Vyplácí se v osmi stupních. Od ledna 2020 by se měla zvednout z nynějších 13 350 až 26 700 korun na 14 600 až 29 200 korun.
  • Zdroj: ČT24, ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 2 mminutami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 7 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...