Živnostníci s příjmy do milionu korun by se mohli jednotného paušálu dočkat od roku 2021

7 minut
Události ČT: Jednotný paušál pro část živnostníků může být v roce 2021
Zdroj: ČT24

Vláda dokončuje opatření na podporu drobných a středních živnostníků. Jedním z hlavních bodů je zavedení jednotného paušálu pro osoby samostatně výdělečně činné. Místo daní, sociálních odvodů a zdravotního pojištění by podnikatelé s příjmem do jednoho milionu odvedli státu jednotný, předem stanovený paušál. Podle zjištění České televize by novinka měla platit od roku 2021.

„V příštím roce by se vše mělo dokončit po stránce technické a od začátku toho následujícího roku by vše mělo být účinné,“ přiblížil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Návrh zákona, který má paušál zavést, teď dokončuje ministerstvo financí. Dotčení ministři už svoje požadavky na to, jak by měla změna fungovat, poslali.

Resort zdravotnictví s jednotným paušálem souhlasí, i když to bude znamenat určitý výpadek příjmů. Odvádět by totiž měli všichni s příjmem do milionu stejně vysoké pojistné, a to jen v minimální výši.

„Mělo by dojít k určitému snížení výběru pojistného, ale nepatrnému, asi o sto milionů korun. To není nic, co by mělo zásadní dopad,“ přiblížil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Jeho ministerstvo vítá mimo jiné to, že případné nedoplatky na paušální platbě bude vymáhat daňová správa. Zdravotní pojišťovny dostanou vždy plnou částku.

Resort práce a sociálních věcí chce vědět, jak se budou finance přerozdělovat

Zato ministerstvo práce a sociálních věcí je zatím zdrženlivé. Po resortu financí požaduje vysvětlení, jak bude vypadat přerozdělování peněz na sociální pojištění.

„Musíme definovat, jakým způsobem budou částky z finančního úřadu přeposílány na jednotlivé okresní správy sociálního zabezpečení a jak budou převedeny například do systému důchodového pojištění,“ podotkl vedoucí oddělení poradců ministryně práce a sociálních věcí Michal Picl (ČSSD).

Jednotný paušál
Zdroj: ČT24

I ministerstvo práce chce z paušální částky minimální výši sociálního pojištění. Ta se každý rok mění. Kdyby tedy paušální odvod platil už letos, podnikatelé s ročním příjmem do milionu by měsíčně odváděli na sociálním pojištění 2388 korun, na zdravotním 2208 a k tomu 500 korun daň.

„Pro nejmenší živnostníky není největší úspora o tom, jestli získá jeden nebo dvě procenta na nějaké daňové bonifikaci, ale v tom, že ušetří čas, který musí věnovat administrativě,“ zdůraznil Havlíček. Dopad na snížení zátěže oceňuje i Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

ODS by hranici pro paušál zvýšila

Opozice plán vítá, ale chce vyšší hranici než jeden milion korun. „Pokud to vláda bude chtít prosadit, budeme navrhovat, aby se to dotklo více živnostníků – nejen těch, kteří mají tržby do jednoho milionu korun,“ zmínil ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík zase považuje za nešťastné, že v tuzemsku začíná být milion hranicí, kde najednou narostou prakticky všechny výrazné zátěže.

Vláda každopádně počítá s tím, že systém bude dobrovolný a každý z podnikatelů si bude moci vybrat, zda do něj vstoupí.

  • V Česku je přes milion osob samostatně výdělečně činných. Do téhle skupiny patří vedle živnostníků a zemědělců typicky třeba také umělci nebo soudní znalci. To jsou takzvaní malí podnikatelé. Většina z nich pracuje na živnostenský list. Jejich počet rok od roku roste. V porovnání s rokem 2006 je jich o 200 tisíc víc.
  • Nejvíc jich je v Praze, přes 180 tisíc. Jen o něco míň ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Téměř 600 tisíc lidí má živnost jako hlavní výdělek, více než 400 tisíc ji bere jako přivýdělek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
11:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
včera v 14:29

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
včera v 09:09

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...