V Česku loni přibylo nejvíc podnikatelů za posledních šest let. Polovina z nich byli mladí lidé

V minulém roce začalo v Česku podnikat skoro 59 tisíc lidí, z toho polovinu tvořili lidé do třiceti let. Statistiky společnosti CRIF dále ukázaly, že čistý přírůstek – tedy rozdíl mezi podnikateli, kteří začali podnikat, a skončili s podnikáním – činil 13 tisíc nových podnikatelských oprávnění. Šlo tak o nejvyšší počet za posledních šest let.

Právě „mladá vlna“ je nejvýraznější změnou, k níž loni došlo. Zdaleka nejvíce nováčků totiž pocházelo z věkové skupiny do třiceti let. 

„Zatímco v roce 2011 tvořili pouze pětinu nových podnikatelů, v roce 2015 to byly již téměř dvě pětiny a v uplynulém roce už tvořili polovinu všech nových podnikatelů,“ uvedla analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková.

Mladí podnikatelé do 30 let jsou jedinou skupinou, která se každoročně početně rozrůstá. V minulém roce jich začalo podnikat 28 tisíc. Podle Kameníčkové dávají mladí lidé podnikání přednost kvůli větší tvůrčí svobodě a flexibilitě. Podnikání „na fyzickou osobu“ je navíc méně komplikované než založení obchodní společnosti.

  • Věkové skupiny / Roky                 2011       2015       2016       2017       2018
  • 18–30                                                     22          38             42           46              50
  • 31–40                                                     41          34             32            31              29
  • 41–50                                                    23          18             17            16               14
  • 51–60                                                      9            6               6                5                 5 
  • 61+                                                          5             3              3                3                 3
  • Zdroj: CRIF – výpočty Credit Bureau

U starších generací Čechů naopak slábne ochota nést riziko spojené se startem podnikání. Lidé v kategorii 51 let a více představovali jen sedm procent nových podnikatelů. Starší lidé upřednostňují stabilitu příjmu v zaměstnání. 

Toho si všímá i hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle něj statistiky nedávají mnoho důvodů k oslavám. Varuje právě před úbytkem nových podnikatelů ve všech dalších věkových skupinách. Od roku 2011 poklesl počet začínajících podnikatelů z kategorie 31 až 50 let o více než polovinu.

„Skutečnost, že mladí mají o podnikání větší zájem, by neměla zastřít fakt, že celkově se zájem podnikat snižuje,“ upozorňuje Kovanda. Na vině je podle něj jak stárnutí populace, tak především růst administrativní zátěže podnikatelů.

  • Nejvíce nových podnikatelů se loni zaregistrovalo v Praze a ve Středočeském kraji. Zároveň zde také nejvíce lidí své podnikání ukončilo. V případě odvětví se začínající podnikatelé nejčastěji věnovali profesním, vědeckým a technickým činnostem nebo působili ve zpracovatelském průmyslu a obchodu.
  • Zdroj: CRIF

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 10 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 23 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled