Už od první republiky se české země pyšnily silným průmyslem, který táhl hospodářství. Jestli si průmysl udrží význam i dál, bude podle 1. viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje záležet na tom, jak si poradí s průmyslovou revolucí 4.0. V pořadu 90' ČT24, který se věnoval sto letům tuzemské ekonomiky, řekl, že slabinu vidí v tom, že neumíme dobře podpořit nápady. Podle ekonoma Tomáše Sedláčka je určitou brzdou politika a malá vůle vyzkoušet něco nového. „Úředníkům stále trvá stejnou dobu jako za Rakouska-Uherska, aby vyřídili spis,“ poznamenal.
České ekonomice schází podnikatelé, kteří přinášejí hodnoty. Přitom neumíme účinně podpořit nápad, míní Rafaj
„Dochází k transformaci. Přichází nové technologie jako umělá inteligence a podobně. Je to obrovská příležitost pro český průmysl, ale také obrovské riziko, pokud nebudeme dostatečně pružní a rychlí, tak můžeme ztratit velkou část svého průmyslového prvenství. Jsme na velké křižovatce,“ poznamenal Rafaj k průmyslové revoluci 4.0.
Podle něj chybí nějaké cílenější směřování. „Dnes se rozhlížíme po všem a zkoušíme všechno. Na jedné straně není špatné vytvořit prostředí, aby mohl vzniknout jakýkoli nápad, třeba to bude i ten klíčový, který může zemi posunout dál. Na druhé straně je pravdou, že bychom měli zejména výzkumná centra směřovat do oblastí, které jsou pro nás důležité,“ řekl 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
Zároveň vidí jako problém, že se nedaří rychle a dobře nápady podpořit. „Dočetl jsem životopis Elona Muska. Přišel s tím, že chce vyrábět solární panely, měl nějaký nápad a stát Nevada mu dal peníze, aby tam podnik vybudoval. Nebo udělal první úspěšný pokus startu rakety a od NASA dostal zakázku, že bude létat do kosmu. To jsou odvážné kroky i ze strany vlády, kdy vidí nápad a je ochotna ho podpořit,“ popsal Rafaj.
Ekonom Sedláček si nicméně všímá toho, že jsou určité obory, ve kterých jsou Češi špičkoví. „Třeba herní průmysl. Ono to vypadá jako sranda, ale je to opravdu velikánský trh podobný filmovému. V tomhle jsme spolu s Poláky legendární, i co se týče oblasti antivirových programů. Myslím ale, že se zvedá i český design. České republice by slušelo, kdybychom se soustředili na design plus to kombinovali s vysokou technickou zručností,“ přiblížil.
Sedláček ale souhlasí s tím, že jistou brzdou je politika. „Vezměte si, jakou revolucí prochází normální svět, ale úředníkům stále trvá stejnou dobu jako za Rakouska-Uherska, aby vyřídili spis. E-government celkem dobře funguje v Estonsku nebo jiných zemích, takže už to vlastně máme i vyzkoušené. Nemusíme tak být ani odvážní, což jsme nikdy moc nebyli,“ podotkl. Přiblížil, že když dělal poradce politikům nebo byl v Národní ekonomické radě vlády, tak nejenže viděl extrémní nevůli vyzkoušet něco nového, co se třeba nikdy nezkusilo, ale i zkusit to, co už někde bylo.
Absence kapitálu i kapitalistů
Rafaj k tomu dodává, že co českou zemi v novodobé historii po pádu komunismu také zbrzdilo, byla absence českého kapitálu. „Dodnes bojujeme s jeho nedostatkem,“ tvrdí. S kuponovou privatizací se totiž povedlo jenom částečně uchovat majetek v českých rukou.
Další rozvoj v tomhle ohledu pak znemožňovaly různé krize. „My jsme skutečně ještě neprožili dvacet let toho, že by tady byly odvážné banky. Teprve teď tak dva roky registruji na trhu banky, které jsou ochotny financovat nové nápady. Lokální, české nápady. To potřebujeme,“ řekl Rafaj.
„Kuponová privatizace nevygenerovala ani nový kapitál, ale chyběli i kapitalisté. Po těch čtyřiceti letech jsme ani nevěděli, jak se to dělá,“ dodal Sedláček. A Rafaj doplnil, že české ekonomice ještě stále chybí podnikatelé, kteří do prostředí vnášejí hodnoty. „Vidíme to i v politice. Chybí tam hodnotový řetězec,“ poznamenal.