Čeští dolaroví milionáři stárnou, investují do start-upů a stávají se mentory

Investice do sběratelství je novým výrazným trendem mezi českými dolarovými milionáři. Dalšími směry, od nichž si slibují největší výnos, jsou pak investice do stavebních pozemků, start-upů a rezidenčních nemovitostí. Vyplývá to z průzkumu J&T Banky mezi 173 lidmi, jejichž disponibilní majetek má hodnotu minimálně milion dolarů (21,7 milionu korun).

Stálicemi pak zůstávají akcie zahraničních firem, korporátní dluhopisy, směnky či podílové fondy. Meziročně si u českých dolarových milionářů o něco polepšily akcie českých firem. 

U start-upů boháči vnímají riziko a vědí, že ne každý nápad vyjde, ale tato forma investice jim nabízí víc než jen zhodnocení peněz. Uplatňují tam zkušenosti a postavení. Mnoho z nich tak v začínajících firmách působí jako mentoři. To souvisí i s narůstajícím věkem: českému dolarovému milionáři je v průměru 53 let.

Mnozí již předávají žezla svým nástupcům a ponechávají si jen kontrolní role ve vybudovaných impériích. Proto jich celá sedmina zastává funkci člena dozorčí rady nebo představenstva. 

V Česku je podle odhadů přes 25 tisíc dolarových milionářů, uvádí také průzkum J&T Banky. Podle „konkureční“ červencové zprávy společnosti Capgemini jejich počet loni stoupl o bezmála jedenáct procent na více než 28 tisíc.

  • Největší výnosy čekají od:
  • stavebních pozemků (39 procent respondentů)
  • start-upů (35 %)
  • rezidenčních nemovitostí (29 %)
  • akcií zahraničních firem (20 %)
  • sběratelských aktiv (20 %, největší skok, meziroční zdvojnásobení)
  • korporátních dluhopisů (16 %)
  • směnek (11 %)
  • podílových fondů (5 %)
  • Zdroj: průzkum J&T Banky mezi 173 dolarovými milionáři v Česku, ČTK

Milionáři trendům nepodléhají

Stále více dolarových milionářů (až 95 procent tvoří muži) očekává zajímavý výnos také u kryptoměn, vyplynulo z průzkumu J&T Banky. Mohlo by se zdát, že za zvýšeným zájmem o kryptoměny může stát jejich vysoká medializace, zejména pak bitcoinu. Nicméně dolaroví milionáři nepatří k těm, kteří by podléhali mediálním tlakům a trendům. Za investicí vidí nejen kryptoměnu samotnou, ale technologie potřebné pro její existenci. 

Nahrávám video

Podnětný pohled na investiční trendy přináší porovnání za uplynulých pět let. Stále více českých dolarových milionářů věří výhodnosti investic do stavebních pozemků, rezidenčních nemovitostí a jiných nemovitostí. Naopak zatímco v roce 2014 očekávalo zajímavé zhodnocení od zemědělské půdy 31 procent českých bohatých, letos je to jen 17 procent.

Nejbohatší Čechem je dlouhodobě Petr Kellner, který ovládá investiční společnost PPF. Časopis Forbes odhaduje jeho majetek na 15,5 miliardy dolarů (319 miliard korun). Druhým nejbohatším Čechem je premiér a dřívější majitel skupiny Agrofert Andrej Babiš, za ním následují podle amerického magazínu Karel Komárek, Radovan Vítek, Daniel Křetínský a Pavel Tykač.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 11 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 14 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled