Brzdí to náš rozvoj. Obce si stěžují na nevýhodnou směnu pozemků se státem

Nahrávám video

Na velmi nevýhodnou směnu pozemků se státem si stěžují obce, které se chtějí rozrůstat. Nelíbí se jim jednak poměr dva hektary za jeden, jednak rozdílné odhady ceny pozemků ve vlastnictví Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a ve vlastnictví obcí. Svaz měst a obcí se chystá o tématu jednat se státními i krajskými úřady.

Do nelehkého vyjednávání se pustila například obec Blížejov na Domažlicku. Za uplynulou dekádu se co do počtu obyvatel rozrostla o polovinu, láká hlavně mladé rodiny, a pro další rozvoj se rozhodla směnit svůj pozemek za pozemek státního úřadu. 

Na třech hektarech chce obec vystavět infrastrukturu pro 32 parcel pro rodinné domy, jednání trvají již tři roky. „Jde o investiční akci. V těchto případech postupujeme vždy stejně, v poměru 2:1. To znamená, že za jeden hektar, co bude chtít obec, budeme chtít dva hektary,“ uvedl mluvčí Státního pozemkového úřadu Jiří Pivrnec. 

Podle této metodiky probíhalo v posledních pěti letech v průměru dvacet až třicet směn mezi obcemi a státem ročně. Obce daly vždy zhruba dvojnásobek toho, co dostaly. Letos směn co do počtu i výměry půdy ubylo. A státní úřad získal přibližně trojnásobek toho, co přešlo na samosprávy.

Směna pozemků mezi státem a obcemi
Zdroj: ČT24

Svaz měst a obcí chce jednat se státem

Vedle směnného poměru představuje další citlivou věc cena směňovaných pozemků. Místostarosta Blížejova Jiří Císař (Nezávislí Blížejov) to vysvětlil na příkladu (viz také grafika níže).

Odhadce pozvaný státním úřadem odhadne pozemek jako stavební parcelu,  v řádu stokorun za metr čtvereční. „Stejný pozemek v našem vlastnictví na stejném poli bude mít hodnotu zhruba šest korun,“ dodal Císař. Doplácet milionový rozdíl si Blížejov nemůže dovolit. Akce by pro něj byla ve výsledku ztrátová.

Směna pozemků (Státní pozemkový úřad vs. obce)
Zdroj: ČT24

Problémy při jednání s úřady spravujícími pozemky má více obcí. Svaz nedávno zpracoval anketu, ve které na nevýhodné podmínky nebo jinak bezúspěšná jednání s institucemi poukazuje většina respondentů, kteří s úřady jednali. 

Svaz proto chystá jednání s úřady. „Myslím si, že jak obce, tak kraje, tak stát jsme na jedné lodi. Proto budeme v září iniciovat pracovní skupinu, kde bychom to chtěli se všemi dotčenými otevřít,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl. Cílem jednání by měla být jednak zjednodušená administrativa, jednak úprava legislativy. Ta současná podle obcí brzdí další rozvoj regionů.

Anketa ke směně pozemků
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 10 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 23 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled