Masa se vyrobilo ve druhém čtvrtletí víc. Po ročním propadu začala růst i cena jatečných prasat

Produkce masa v Česku se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšila o 2,2 procenta na 114 015 tun. Vzrostla výroba hovězího, vepřového i drůbežího. Nákup mléka od producentů pak dosáhl téměř 768,4 milionu litrů, což bylo meziročně o 0,2 procenta více, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

ilustrační foto
Zdroj: ČTK/DPA Autor: Jens Büttner

Hovězího masa bylo vyrobeno 17 788 tun, meziročně o čtyři procenta více. Porážky skotu na jatkách stouply ve 2. čtvrtletí o 3,1 procenta na 57 800 kusů. Podle statistiků meziročně vyšší počet poražených zvířat a vyšší výroba hovězího masa souvisely s nižším vývozem, především býků určených k porážce. Ceny jatečného skotu meziročně klesly v průměru o 3,2 procenta.

Produkce vepřového stoupla meziročně o procento na 53 607 tun. Porážky prasat se zvýšily o 1,3 procenta na 587 700 kusů. Ceny jatečných prasat začaly po ročním propadu růst, meziročně se zvýšily o 13,6 procenta. Zemědělští výrobci prodávali jatečná prasata v průměru za 30,48 korun za kilogram živé hmotnosti nebo 39,63 korun za kilogram jatečně upraveného těla. V porovnání s minulým čtvrtletím byla průměrná cena v mase vyšší o 4,76 koruny za kilogram a 426 korun za jatečné prase.

Výroba drůbežího masa dosáhla ve 2. čtvrtletí 42 534 tun a byla meziročně vyšší o 2,8 procenta. Ceny jatečných kuřat stouply o 1,2 procenta.

Vyšší byl i výkup mléka

Ve 2. čtvrtletí bylo nakoupeno od tuzemských producentů 768,35 milionu litrů mléka, meziročně o 0,2 procenta více. „Vzhledem k dopadům enormního loňského a letošního sucha, problémům s nedostatkem objemných krmiv v řadě chovů, se jeví výsledek šetření ČSÚ v objemu nákupu mléka od tuzemských producentů velice úspěšným,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Ze zmíněného celkového množství mlékárny nakoupily od producentů a odbytových organizací ke zpracování 648,58 milionu litrů, meziročně o 1,1 procenta méně.

Ceny zemědělských výrobců mléka byly podle ČSÚ vzhledem k nízké cenové úrovni ve 2. čtvrtletí loňského roku meziročně vyšší o 6,2 procenta. Zemědělci prodávali mléko za průměrnou cenu 8,92 koruny za litr, tedy o 18 hal/l nižší než v minulém čtvrtletí. Snížení ceny podle Bílého odpovídá sníženému obsahu tuku a bílkovin, který je v těchto měsících roku obvyklý.

Ministerstvo očekává nárůst výroby masa, především vepřového

Ve třetím čtvrtletí letošního roku vzroste výroba vepřového masa do deseti procent a drůbežího masa do pěti procent. Výroba hovězího bude stagnovat. Očekává to ministerstvo zemědělství, sdělil mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.

Podle Bílého poroste především produkce vepřového masa. „Důvodem je vysoká poptávka Číny po této komoditě spojená s výskytem afrického moru prasat. Výpadek v produkci vepřového masa řeší tato asijská země dovozem mimo jiné ze států Evropské unie,“ řekl.

Nárůst stát očekává i u drůbeže, vzhledem k rostoucí poptávce, nižší ceně a snadné kuchyňské úpravě. Naopak produkce hovězího bude podle Bílého kvůli vyšší spotřebitelské ceně a dlouhodobě nízké spotřebě stagnovat.

Kovanda: Česko většinou vyváží jen levnou produkci

Samotná zemědělská produkce Česka není slabá, konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda, potíž je v tom, že je levná.

„Jinými slovy, jsme schopni sklidit relativně dost obilí, například sklizeň základních obilovin letos bude podle odhadů vyšší o 0,26 tuny na hektar, a jsme schopni chovat dost dobytka či drůbeže. Dokonce tolik, že pokud by se náš zemědělský zahraniční obchod počítal na tuny, dosahujeme už od počátku tisíciletí přebytku, například v roce 2016 jsme vyvezli o skoro devět milionů tun více zemědělské produkce, než kolik jsme dovezli,“ říká Kovanda.

Problém tkví podle něho ale v tom, že z velké části Česko vyváží levnou, jen málo zpracovanou produkci. „Takže exportujeme třeba krmiva, obiloviny, olejnatá semena, živá zvířata, minerální vodu či čerstvé mléko,“ říká Kovanda.

Cena takového kilogramu vývozu navíc stále klesá. „V roce 2001 kilogram českého zemědělského exportu vyšel průměrně na zhruba šestnáct korun. V roce 2016 už to ovšem bylo jen necelých třináct korun,“ říká.

V případě dovozu je to však obráceně. „Dovážíme totiž zemědělskou produkci s vyšší mírou zpracování. Jedná se třeba o sýry, tvaroh, vepřové maso nebo čokoládu,“ vyjmenovává. Kilogram dovozu tak stojí více než kilogram vývozu. A nůžky se podle něho rozevírají.

„Ve zmíněném roce 2001 stál kilogram dovozu lehce přes 22 korun, v roce 2016 už bezmála třicet korun. Kilogram dovozu tedy od počátku tisíciletí zdražil z 1,4násobku na skoro 2,5násobek ceny kilogramu vývozu,“ upřesňuje Kovanda.

Podle něho by tak Česku pomohla silnější vývozní orientace na méně rozvinuté země, do kterých jsme schopni vyvážet zemědělskou produkci s vyšší mírou zpracování. „Šedesát procent obratu tuzemského agrárního zahraničního obchodu se ale uskutečňuje jen s pěti zeměmi, a to s Německem, Slovenskem, Polskem, Rakouskem a Maďarskem,“ dodává.