Boeing se propadl do ztráty téměř tří miliard. Výsledek je však lepší, než analytici čekali

Americký výrobce letadel a letecké techniky Boeing se ve druhém čtvrtletí propadl do ztráty 2,94 miliardy dolarů (67,4 miliardy korun) ve srovnání se ziskem 2,2 miliardy dolarů ve stejném období loni. Důvodem je odstavení z provozu jeho nejprodávanějších letadel 737 MAX po dvou vážných nehodách. Akcie Boeingu krátce po zahájení obchodování na burze v New Yorku odepisovaly přes jedno procento.

Firma už minulý týden avizovala, že v souvislosti s problémy letadel 737 MAX odepíše zhruba 4,9 miliardy dolarů. Nyní dodala, že zatím nevydá výhled na letošní rok kvůli nejistotě kolem návratu letadel 737 MAX do provozu.

Očištěná ztráta na akcii činila 5,82 dolaru, což je lepší výsledek, než čekali analytici. Ti v anketě společnosti FactSet čekali ztrátu 6,69 dolaru na akcii. Příjmy se propadly o 35 procent na 15,75 miliardy dolarů (361,1 miliardy korun), rovněž ale překonaly odhady analytiků.

Příjmy divize komerčních letadel klesly o 66 procent na 4,72 miliardy dolarů, dodávky letadel odběratelům se pak snížily o 54 procent na 90. Divize se propadla do ztráty 4,95 miliardy dolarů po zisku 1,79 miliardy před rokem.

Příjmy obranné, vesmírné a bezpečnostní divize naopak o osm procent vzrostly a dosáhly 6,6 miliardy dolarů, všiml si server MarketWatch.

Letouny 737 MAX byly uzemněny po dvojici nehod

Na osudu letadel typu 737 MAX nyní stojí další vývoj hospodaření Boeingu. Dvě havárie těchto letadel totiž zapříčinily smrt více než tří set pasažérů. První se stala loni v říjnu, druhá pak letos v březnu. Provoz letounů Boeing 737 MAX byl po těchto nehodách pozastaven po celém světě a společnost se ocitla v jedné z nejhorších krizí ve své historii.

Podle agentury Reuters by společnost mohla po osmi letech přijít o titul největšího výrobce letadel na světě. Odbyt letadel Boeingu klesl v prvním pololetí o 37 procent na 239 strojů. Evropský konkurent Airbus dodal zákazníkům podle zdrojů Reuters ve stejném období 389 letadel, což bylo o 28 procent více než před rokem.

Světové letecké společnosti také musely kvůli uzemnění strojů 737 MAX zrušit tisíce letů a nasadit náhradní letadla, aby pokryly lety na trasách, které dříve obsluhovaly palivově úsporným letounem MAX. Dodatečné náklady se podepsaly na jejich hospodaření a Boeingu kvůli tomu hrozí, že bude platit vysoké odškodné.

Boeing mezitím zahájil kampaň s cílem obnovit důvěru veřejnosti i leteckých společností ve svůj nejprodávanější stroj. Zároveň se zavázal odstranit jakékoli riziko přeprogramováním stabilizačního softwaru, který byl v pozadí havárií v Indonésii a v Etiopii. Kdy budou moci letouny 737 MAX znovu vzlétnout, ale zůstává nejasné.

Akcie Boeingu přesto problémy v souvislosti s letadly 737 MAX zatím výrazněji nepoškodily, od začátku roku zpevnily zhruba o 16 procent. Je to ale méně než průměr celého leteckého odvětví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 14 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled