Řetězce rychlého občerstvení ustupují od plastů. Zákazníky čekají papírová brčka či nástup porcelánu

Nahrávám video

Místo plastu papír, dřevo nebo klasické nádobí. Další firmy, mezi nimi i fast foody, omezují jednorázové obaly. Zatím dobrovolně, oficiální zákaz přijde za dva roky. Členské státy EU už potvrdily novou směrnici proti plastovým výrobkům na jedno použití v celé Unii.

Přechod na papírová brčka a další ekologické materiály chystá řetězec restaurací McDonald's. V současnosti testuje papírová brčka, která by do třech až čtyř měsíců měla být v restauracích zavedena. Zmrzlinu McFlurry bude prodávat v papírovém obalu bez víčka s lehčí lžičkou.

Firma má nyní 80 procent obalů vyrobených z papíru. Zbývající plastové obaly jsou kelímky, víčka na salát a podobně.

Vedení řetězce také chce, aby do roku 2025 byly všechny obaly z recyklovaného materiálu a certifikovaných zdrojů.

Podle odborníka na odpady Iva Kropáčka z Hnutí Duha není ale papír, který je v restauraci znečištěn, ideální pro recyklaci.

„Znečištěný materiál se nedá recyklovat. Lepší by bylo ho kompostovat. Pokud je tedy zajištěno třídění a odvoz, tak dává smysl kompost nebo energetické využití,“ sdělil agentuře ČTK. Energetické využití ale znamená další spalování. „Nejlepší by bylo mít systém omývání obalů a nádobí a zbavit se jednorázových obalů,“ dodal Kropáček.

Řetězec KFC například používá papírové tašky místo původních plastových. Pracuje i na náhradě současných kelímků na nápoje za plně ekologickou variantu nebo nahrazení plastových příborů, brček a tácků, uvedla Ivana Dlouhá z firmy KFC. 

Dodala, že KFC šetří energiemi, třídí odpad – jak po zákaznících, tak vzniklý chodem restaurace. Použitý olej se vrací k dalšímu použití. „V KFC Rozvozu používáme k přepravě i pěší roznos. Do budoucna zvažujeme flexibilnější a k životnímu prostředí šetrnější  doručovámí – elektroskútry.“

Řetězec Bageterie Boulevard zavedl ve svých kamenných restauracích porcelán na kávu či třeba na palačinky. Plastové příbory zde nahradil nerezovými. Zákazníkům umožňuje nákup nápojů do jejich vlastních obalů (lahve, termohrnky). Snaží se také omezovat plastové či papírové materiály v provozech, v kuchyních. Například nahrazením papírových utěrek látkovými či používáním obalů na opakované použití. 

„Za důležité považujeme nahrazení našich plastových obalů na nápoje a jednorázová brčka, kde ale hledáme takové řešení, které bude opravdu přátelské k životnímu prostředí. To znamená materiály, které se v krátké době rozloží a životní prostředí nezatíží. Zde hledáme vhodné dodavatele, protože dostupné výrobky tyto parametry bohužel nesplňují, a byť se tváří jako ekologické, tak ve skutečnosti takové nejsou. Předpokládáme, že alternativu k těmto obalům nabídneme ještě do konce tohoto roku,“ uvedl marketingový ředitel Marek Picek.

Podle ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky Soni Jonášové je obecně dobré snižovat množství jednorázového obalu. Za přínosný by ale také považovala přísup, kdy se změní způsob nabídky. „Jde o to, že dnes často zákazník dostane automaticky plastový kelímek i s brčkem, takže si to tak vezme. Kdyby ale bylo brčko třeba na vyžádání, jejich používání by se snížilo,“ vysvětluje. 

Otazník kolem bioplastů

A při zavádění jakýchkoliv změn podle ní dávají novinky smysl jen tehdy, pokud známe jejich „koncovku“. Tedy to, co se třeba s určitým obalem děje na konci životního cyklu. „Tohle je třeba příklad bioplastů. Stojí třikrát více než obyčejné, ale zjistilo se, že nejsou plně rozložitelné,“ dodává Jonášová.

Ani ministerstvo životního prostředí bioplasty nedoporučuje. 

Ekologové pak upozorňují, že řada obalů je kombinována – například z plastu a papíru zároveň – recyklovat se nedá, a patří proto do směsného odpadu. „V Kanadě navrhují, aby se na obaly mohly používat jenom jednodruhové materiály, a to buď dokonce jenom polyetylen, anebo PET. To je podle mě principiální řešení,“ řekl odpadový expert Arniky Milan Havel. 

Co lze čekat dál

Evropská unie omezí jednorázové plasty v polovině roku 2021. „Česká republika se bude muset připravit na to, že některé výrobky, jako jsou jednorázové talíře, příbory, budou zcela zakázány,“ uvedl ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. 

Některé země – nově i Slovensko – navíc chystají zálohování PET lahví a plechovek. Česko si zatím nechává čas na rozmyšlenou, v třídění plastů patří už teď k nejlepším. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 11 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.