USA uvažují o clech pro země s podhodnocenou měnou. Míří hlavně na Čínu, ve hře je i Švýcarsko či Indie

Americké ministerstvo obchodu navrhne nový předpis, podle kterého by bylo možné uvalit antisubvenční cla na zboží ze zemí, jež podhodnocují svoji měnu vůči dolaru. Návrh ministerstva představuje další možnost, jak zvýšit cla na čínské zboží. Mohl by se však dotknout i dalších zemí jako Japonska, Jižní Koreje, Indie, Švýcarska i Německa, uvedla agentura Reuters.

Všechny tyto země, včetně Číny, byly na seznamu zemí pro další sledování v pololetní měnové zprávě ministerstva financí. Zpráva monitoruje zásahy na měnovém trhu, vysoké přebytky bilance běžného účtu a obchodu.

Předpis navržený ministerstvem by pozměnil běžný proces uvalení odvetných cel, který by nově zahrnoval kritéria pro podhodnocenou měnu. Úředníci vlády prezidenta Donalda Trumpa dlouho považují čínský jüan za podhodnocený vůči dolaru, a to navzdory americko-čínské obchodní válce, která podle odborníků na devizy hodnotu jüanu poškodila.

Ministerstvo zatím neupřesnilo kritéria, která budou použita při rozhodování, zda cena produktů v USA je uměle nízká kvůli podhodnocení měny.

O tom, že Čína intervenuje na trzích, se spekuluje už dlouho. Dříve se mluvilo o úmyslném podhodnocování měny, čímž čínská vláda měla podporovat export. Debata o možných intervencích na měnovém trhu ale nyní opět začíná být aktuální.

„Jedná se totiž o čínský trumf v rámci rozhovorů o obchodních válkách. Kdyby se američtí a čínští vyjednavači nakonec nedohodli, uvalení cel na čínské zboží ve výši 25 procent by mohlo být z velké části neutralizováno podhodnocením čínské měny. Toho si jsou Spojené státy vědomy, a proto se spekuluje, že se obchodní války začaly rozšiřovat na další oblasti. Jednou z nich by mohla být třeba i situace kolem společnosti Huawei, na které americký prezident Donald Trump ukazuje, že obchodování s Čínou dokáže zastavit na základě bezpečnostních otázek a nepotřebuje k tomu cla,“ vysvětluje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

S oslabováním měny má nedávné zkušenosti i Česko, když Česká národní banka prováděla devizové intervence. Slabší kurz koruny podpořil tuzemský export, což zemi pomohlo nastartovat ekonomický růst. Zároveň však devizové intervence znehodnotily úspory Čechů a prodražily dovoz. Někteří kritici devizových intervencí tvrdí, že prodražení dovozu zpomalilo investice do nových technologií, které Česko většinou nakupuje v zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 12 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled