Češi by mohli mít brzy „digitální občanku“. Pomocí přístupu do internetového bankovnictví by čerpali i další služby

Přes 5,5 milionu Čechů by mohlo brzy získat univerzální „digitální občanku“, která jim zpřístupní možnost elektronické komunikace s úřady i soukromými společnostmi. Česká bankovní asociace (ČBA) připravuje projekt Sonia, který by měl právě umožnit využívání bankovní identity nejen k přihlašování do internetového bankovnictví, ale nově i pro plošné prokazování totožnosti lidí v digitálním světě. Služba bude zdarma pro občany i úřady.

V Česku zatím univerzální masově rozšířený digitální doklad totožnosti, jímž by se lidé mohli prokazovat při on-line komunikaci s úřady i soukromými společnostmi, na rozdíl od zahraničí chybí, upozorňuje ČBA. „Nejrozšířenějším nástrojem digitálního ověřování totožnosti je bankovní identita pro přihlašování do internetového bankovnictví, která je prověřená a důvěryhodná. V zahraničí je často využívaná ke vzdálenému prokazování identity i pro potřeby nebankovních subjektů,“ vysvětluje výkonný ředitel asociace Pavel Štěpánek.

Vzdálené prokazování identity je podmínkou, aby lidé mohli čerpat digitální služby poskytované státem. „Například na čerpání služeb e-governementu, nahlížení do katastru, placení poplatků za psa, komunikaci s finančním úřadem a podobně,“ konkretizoval před časem v týdeníku Euro právě Štěpánek.

Bankovní identita by ale otevřela prostor i pro služby různých soukromých společností – typicky například od dodavatelů energií nebo operátorů.

Poskytovatelům služeb by měl nový systém přinést zjednodušení identifikace osob, a to díky tomu, že budou mít k dispozici snadný a spolehlivý nástroj, jak klienta v on-line prostředí identifikovat. Pro jakékoli služby vyžadující určitou úroveň ověření to tak přináší celkové zjednodušení, zrychlení a tím i snížení nákladů.

Bankovní identita by podle plánů asociace zprostředkovávala pouze ověření identity, bez jakéhokoliv poskytování či uchovávání soukromých dat. Její využívání by tedy bylo bezpečné. Každé ověření prostřednictvím bankovní identity by bylo provedeno pouze na základě aktivity a souhlasu občana. Za ověření identity by neplatili nic občané ani úřady. Zpoplatněny by byly pouze pro komerční poskytovatele služeb.

Projekt Sonia zároveň podporuje vládní koncepci Digitální Česko a rozvoj digitální ekonomiky. „Sonia je projekt, který nejen že přinese daleko větší dynamiku do tempa naplňování vládního programu pro Digitální Česko, ale také jasně doloží, že právě spolupráce veřejného a soukromého sektoru je cestou, jak dostat Česko mezi nejvyspělejší digitální země,“ upozornil vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla.

V řadě zemí je už „digitální totožnost“ běžná

Inspirací pro projekt Sonia jsou zkušenosti z dalších zemí, kde spolupráce bank a státu při ověřování digitální totožnosti už mnoho let usnadňuje každodenní činnost obyvatel. Zkušenosti s ní mají například v Dánsku, Švédsku, Kanadě, ale i v Indii či Spojených arabských emirátech.

Například ve Švédsku, z jehož zkušenosti také projekt čerpal, systém funguje už do roku 2003 pod hlavičkou švédské firmy BankID. Vlastní ji tamní bankovní domy v čele s Danske Bank či Nordea a v současnosti ho pravidelně používá 7,5 milionu lidí. 

Pro uskutečnění projektu je ale nejdříve nutné provést nezbytné legislativní změny. „Aby projekt fungoval tak, jak je dnes zamýšlen, a byla vyloučena všechna rizika, je navrhována úprava čtyř zákonů – zákona o bankách, kdy se musí rozšířit kompetence bankovních domů, které mohou pracovat s elektronickou identifikací, dále přímo zákona o elektronické identifikaci, pak takzvaného AML zákona, tedy zákona o praní špinavých peněz, a také zákona o informačních systémech veřejné správy,“ vysvětluje Štěpánek.

Když všechno půjde dobře, legislativa by se mohla změnit ještě letos a celý projekt by se mohl spustit v roce příštím. „My jsme v tom optimističtí, protože spolupráce se státními orgány v tomto probíhá velmi dobře,“ dodává Štěpánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 19 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 21 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
23. 8. 2026

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.