Češi by mohli mít brzy „digitální občanku“. Pomocí přístupu do internetového bankovnictví by čerpali i další služby

Přes 5,5 milionu Čechů by mohlo brzy získat univerzální „digitální občanku“, která jim zpřístupní možnost elektronické komunikace s úřady i soukromými společnostmi. Česká bankovní asociace (ČBA) připravuje projekt Sonia, který by měl právě umožnit využívání bankovní identity nejen k přihlašování do internetového bankovnictví, ale nově i pro plošné prokazování totožnosti lidí v digitálním světě. Služba bude zdarma pro občany i úřady.

V Česku zatím univerzální masově rozšířený digitální doklad totožnosti, jímž by se lidé mohli prokazovat při on-line komunikaci s úřady i soukromými společnostmi, na rozdíl od zahraničí chybí, upozorňuje ČBA. „Nejrozšířenějším nástrojem digitálního ověřování totožnosti je bankovní identita pro přihlašování do internetového bankovnictví, která je prověřená a důvěryhodná. V zahraničí je často využívaná ke vzdálenému prokazování identity i pro potřeby nebankovních subjektů,“ vysvětluje výkonný ředitel asociace Pavel Štěpánek.

Vzdálené prokazování identity je podmínkou, aby lidé mohli čerpat digitální služby poskytované státem. „Například na čerpání služeb e-governementu, nahlížení do katastru, placení poplatků za psa, komunikaci s finančním úřadem a podobně,“ konkretizoval před časem v týdeníku Euro právě Štěpánek.

Bankovní identita by ale otevřela prostor i pro služby různých soukromých společností – typicky například od dodavatelů energií nebo operátorů.

Poskytovatelům služeb by měl nový systém přinést zjednodušení identifikace osob, a to díky tomu, že budou mít k dispozici snadný a spolehlivý nástroj, jak klienta v on-line prostředí identifikovat. Pro jakékoli služby vyžadující určitou úroveň ověření to tak přináší celkové zjednodušení, zrychlení a tím i snížení nákladů.

Bankovní identita by podle plánů asociace zprostředkovávala pouze ověření identity, bez jakéhokoliv poskytování či uchovávání soukromých dat. Její využívání by tedy bylo bezpečné. Každé ověření prostřednictvím bankovní identity by bylo provedeno pouze na základě aktivity a souhlasu občana. Za ověření identity by neplatili nic občané ani úřady. Zpoplatněny by byly pouze pro komerční poskytovatele služeb.

Projekt Sonia zároveň podporuje vládní koncepci Digitální Česko a rozvoj digitální ekonomiky. „Sonia je projekt, který nejen že přinese daleko větší dynamiku do tempa naplňování vládního programu pro Digitální Česko, ale také jasně doloží, že právě spolupráce veřejného a soukromého sektoru je cestou, jak dostat Česko mezi nejvyspělejší digitální země,“ upozornil vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla.

V řadě zemí je už „digitální totožnost“ běžná

Inspirací pro projekt Sonia jsou zkušenosti z dalších zemí, kde spolupráce bank a státu při ověřování digitální totožnosti už mnoho let usnadňuje každodenní činnost obyvatel. Zkušenosti s ní mají například v Dánsku, Švédsku, Kanadě, ale i v Indii či Spojených arabských emirátech.

Například ve Švédsku, z jehož zkušenosti také projekt čerpal, systém funguje už do roku 2003 pod hlavičkou švédské firmy BankID. Vlastní ji tamní bankovní domy v čele s Danske Bank či Nordea a v současnosti ho pravidelně používá 7,5 milionu lidí. 

Pro uskutečnění projektu je ale nejdříve nutné provést nezbytné legislativní změny. „Aby projekt fungoval tak, jak je dnes zamýšlen, a byla vyloučena všechna rizika, je navrhována úprava čtyř zákonů – zákona o bankách, kdy se musí rozšířit kompetence bankovních domů, které mohou pracovat s elektronickou identifikací, dále přímo zákona o elektronické identifikaci, pak takzvaného AML zákona, tedy zákona o praní špinavých peněz, a také zákona o informačních systémech veřejné správy,“ vysvětluje Štěpánek.

Když všechno půjde dobře, legislativa by se mohla změnit ještě letos a celý projekt by se mohl spustit v roce příštím. „My jsme v tom optimističtí, protože spolupráce se státními orgány v tomto probíhá velmi dobře,“ dodává Štěpánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 22 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 23 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...