Češi by mohli mít brzy „digitální občanku“. Pomocí přístupu do internetového bankovnictví by čerpali i další služby

Přes 5,5 milionu Čechů by mohlo brzy získat univerzální „digitální občanku“, která jim zpřístupní možnost elektronické komunikace s úřady i soukromými společnostmi. Česká bankovní asociace (ČBA) připravuje projekt Sonia, který by měl právě umožnit využívání bankovní identity nejen k přihlašování do internetového bankovnictví, ale nově i pro plošné prokazování totožnosti lidí v digitálním světě. Služba bude zdarma pro občany i úřady.

V Česku zatím univerzální masově rozšířený digitální doklad totožnosti, jímž by se lidé mohli prokazovat při on-line komunikaci s úřady i soukromými společnostmi, na rozdíl od zahraničí chybí, upozorňuje ČBA. „Nejrozšířenějším nástrojem digitálního ověřování totožnosti je bankovní identita pro přihlašování do internetového bankovnictví, která je prověřená a důvěryhodná. V zahraničí je často využívaná ke vzdálenému prokazování identity i pro potřeby nebankovních subjektů,“ vysvětluje výkonný ředitel asociace Pavel Štěpánek.

Vzdálené prokazování identity je podmínkou, aby lidé mohli čerpat digitální služby poskytované státem. „Například na čerpání služeb e-governementu, nahlížení do katastru, placení poplatků za psa, komunikaci s finančním úřadem a podobně,“ konkretizoval před časem v týdeníku Euro právě Štěpánek.

Bankovní identita by ale otevřela prostor i pro služby různých soukromých společností – typicky například od dodavatelů energií nebo operátorů.

Poskytovatelům služeb by měl nový systém přinést zjednodušení identifikace osob, a to díky tomu, že budou mít k dispozici snadný a spolehlivý nástroj, jak klienta v on-line prostředí identifikovat. Pro jakékoli služby vyžadující určitou úroveň ověření to tak přináší celkové zjednodušení, zrychlení a tím i snížení nákladů.

Bankovní identita by podle plánů asociace zprostředkovávala pouze ověření identity, bez jakéhokoliv poskytování či uchovávání soukromých dat. Její využívání by tedy bylo bezpečné. Každé ověření prostřednictvím bankovní identity by bylo provedeno pouze na základě aktivity a souhlasu občana. Za ověření identity by neplatili nic občané ani úřady. Zpoplatněny by byly pouze pro komerční poskytovatele služeb.

Projekt Sonia zároveň podporuje vládní koncepci Digitální Česko a rozvoj digitální ekonomiky. „Sonia je projekt, který nejen že přinese daleko větší dynamiku do tempa naplňování vládního programu pro Digitální Česko, ale také jasně doloží, že právě spolupráce veřejného a soukromého sektoru je cestou, jak dostat Česko mezi nejvyspělejší digitální země,“ upozornil vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla.

V řadě zemí je už „digitální totožnost“ běžná

Inspirací pro projekt Sonia jsou zkušenosti z dalších zemí, kde spolupráce bank a státu při ověřování digitální totožnosti už mnoho let usnadňuje každodenní činnost obyvatel. Zkušenosti s ní mají například v Dánsku, Švédsku, Kanadě, ale i v Indii či Spojených arabských emirátech.

Například ve Švédsku, z jehož zkušenosti také projekt čerpal, systém funguje už do roku 2003 pod hlavičkou švédské firmy BankID. Vlastní ji tamní bankovní domy v čele s Danske Bank či Nordea a v současnosti ho pravidelně používá 7,5 milionu lidí. 

Pro uskutečnění projektu je ale nejdříve nutné provést nezbytné legislativní změny. „Aby projekt fungoval tak, jak je dnes zamýšlen, a byla vyloučena všechna rizika, je navrhována úprava čtyř zákonů – zákona o bankách, kdy se musí rozšířit kompetence bankovních domů, které mohou pracovat s elektronickou identifikací, dále přímo zákona o elektronické identifikaci, pak takzvaného AML zákona, tedy zákona o praní špinavých peněz, a také zákona o informačních systémech veřejné správy,“ vysvětluje Štěpánek.

Když všechno půjde dobře, legislativa by se mohla změnit ještě letos a celý projekt by se mohl spustit v roce příštím. „My jsme v tom optimističtí, protože spolupráce se státními orgány v tomto probíhá velmi dobře,“ dodává Štěpánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 19 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 21 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
včera v 06:01

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
22. 3. 2026

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
22. 3. 2026

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...