Češi by mohli mít brzy „digitální občanku“. Pomocí přístupu do internetového bankovnictví by čerpali i další služby

Přes 5,5 milionu Čechů by mohlo brzy získat univerzální „digitální občanku“, která jim zpřístupní možnost elektronické komunikace s úřady i soukromými společnostmi. Česká bankovní asociace (ČBA) připravuje projekt Sonia, který by měl právě umožnit využívání bankovní identity nejen k přihlašování do internetového bankovnictví, ale nově i pro plošné prokazování totožnosti lidí v digitálním světě. Služba bude zdarma pro občany i úřady.

V Česku zatím univerzální masově rozšířený digitální doklad totožnosti, jímž by se lidé mohli prokazovat při on-line komunikaci s úřady i soukromými společnostmi, na rozdíl od zahraničí chybí, upozorňuje ČBA. „Nejrozšířenějším nástrojem digitálního ověřování totožnosti je bankovní identita pro přihlašování do internetového bankovnictví, která je prověřená a důvěryhodná. V zahraničí je často využívaná ke vzdálenému prokazování identity i pro potřeby nebankovních subjektů,“ vysvětluje výkonný ředitel asociace Pavel Štěpánek.

Vzdálené prokazování identity je podmínkou, aby lidé mohli čerpat digitální služby poskytované státem. „Například na čerpání služeb e-governementu, nahlížení do katastru, placení poplatků za psa, komunikaci s finančním úřadem a podobně,“ konkretizoval před časem v týdeníku Euro právě Štěpánek.

Bankovní identita by ale otevřela prostor i pro služby různých soukromých společností – typicky například od dodavatelů energií nebo operátorů.

Poskytovatelům služeb by měl nový systém přinést zjednodušení identifikace osob, a to díky tomu, že budou mít k dispozici snadný a spolehlivý nástroj, jak klienta v on-line prostředí identifikovat. Pro jakékoli služby vyžadující určitou úroveň ověření to tak přináší celkové zjednodušení, zrychlení a tím i snížení nákladů.

Bankovní identita by podle plánů asociace zprostředkovávala pouze ověření identity, bez jakéhokoliv poskytování či uchovávání soukromých dat. Její využívání by tedy bylo bezpečné. Každé ověření prostřednictvím bankovní identity by bylo provedeno pouze na základě aktivity a souhlasu občana. Za ověření identity by neplatili nic občané ani úřady. Zpoplatněny by byly pouze pro komerční poskytovatele služeb.

Projekt Sonia zároveň podporuje vládní koncepci Digitální Česko a rozvoj digitální ekonomiky. „Sonia je projekt, který nejen že přinese daleko větší dynamiku do tempa naplňování vládního programu pro Digitální Česko, ale také jasně doloží, že právě spolupráce veřejného a soukromého sektoru je cestou, jak dostat Česko mezi nejvyspělejší digitální země,“ upozornil vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla.

V řadě zemí je už „digitální totožnost“ běžná

Inspirací pro projekt Sonia jsou zkušenosti z dalších zemí, kde spolupráce bank a státu při ověřování digitální totožnosti už mnoho let usnadňuje každodenní činnost obyvatel. Zkušenosti s ní mají například v Dánsku, Švédsku, Kanadě, ale i v Indii či Spojených arabských emirátech.

Například ve Švédsku, z jehož zkušenosti také projekt čerpal, systém funguje už do roku 2003 pod hlavičkou švédské firmy BankID. Vlastní ji tamní bankovní domy v čele s Danske Bank či Nordea a v současnosti ho pravidelně používá 7,5 milionu lidí. 

Pro uskutečnění projektu je ale nejdříve nutné provést nezbytné legislativní změny. „Aby projekt fungoval tak, jak je dnes zamýšlen, a byla vyloučena všechna rizika, je navrhována úprava čtyř zákonů – zákona o bankách, kdy se musí rozšířit kompetence bankovních domů, které mohou pracovat s elektronickou identifikací, dále přímo zákona o elektronické identifikaci, pak takzvaného AML zákona, tedy zákona o praní špinavých peněz, a také zákona o informačních systémech veřejné správy,“ vysvětluje Štěpánek.

Když všechno půjde dobře, legislativa by se mohla změnit ještě letos a celý projekt by se mohl spustit v roce příštím. „My jsme v tom optimističtí, protože spolupráce se státními orgány v tomto probíhá velmi dobře,“ dodává Štěpánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...