Zprávy v 16: Důchodový systém v Česku skončil loni v přebytku
Za přebytky je podle ministerstva financí dobrá kondice české ekonomiky, velmi malá nezaměstnanost a růst mezd. „Je to záležitost velmi citlivá na stav ekonomiky. Pokud jsme v loňském roce byli na vrcholu hospodářského cyklu, tak by měl být na vrcholu svého financování i důchodový systém,“ podotkl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Loni tak na pomyslném důchodovém účtu zůstalo 22 miliard korun, předloni to bylo 900 milionů. Ještě v roce 2017 výdaje převýšily příjmy o 16,3 miliardy korun. Nejvyšší byl deficit v letech 2012 a 2013, kdy se blížil 50 miliardám korun.
Zato přebytek nemocenského pojištění se loni citelně ztenčil, zůstalo v něm 630 milionů korun. V roce 2017 byla částka pětkrát vyšší, činila 3,19 miliardy. Výdaje rostou rychleji než příjmy. Loni k nemocenské či mateřské přibyla i otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Na příjmech se v budoucnu promítne to, že Babišova vláda prosadila od letošního pololetí zrušení karenční doby, přičemž zaměstnavatelům se za to sníží odvody z 2,3 na 2,1 procenta.
Podle Maláčové se musí pracovat na udržitelnosti výsledků
„Údaje ukazují, že rozpočty systémů sociálního zabezpečení jsou stabilní, a proto není třeba se obávat černých scénářů, jak se je někteří snaží malovat,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda oponuje, že za uplynulých deset let se důchodový účet navzdory přebytku z posledních dvou let nachází v kumulovaném schodku zhruba 212 miliard korun. „To příliš nenasvědčuje tomu, co tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Maláčová, a sice že takzvaný důchodový účet je stabilizovaný,“ míní.
Maláčová však připouští, že se musí pracovat „na dlouhodobé udržitelnosti výsledků“. Šéfka resortu připomněla, že nedávno představila komisi pro spravedlivé důchody, která má podle ní navrhnout kroky ke stabilitě systému. Při uvedení komise nicméně mluvila hlavně o tom, že by se měla zaměřit na odstraňování nynějších nespravedlností v penzijní soustavě. Zmínila nižší penze žen a zavedení dřívějšího důchodu pro náročné profese. Někteří opoziční politici a ekonomové to kritizovali, podle nich je nutné se soustředit hlavně na získání příjmů.
Příjemců penzí přibývá, výrazný deficit mohou znamenat Husákovy děti v důchodu
Česká správa sociálního zabezpečení na konci září vyplácela bezmála 2,9 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Počet se postupně zvyšuje. Své penzijní systémy mají také resorty obrany či vnitra.
Ekonom Marek: Důchodový účet mohou ohrozit dvě hlavní věci - demografie a politika
Resort práce spočítal, že systém penzí by se beze změn mohl propadnout do výrazného deficitu po nástupu silné generace 70. let, takzvaných Husákových dětí, do důchodu. Při zmrazení důchodového věku na 65 letech by schodek mohl v roce 2060 pak činit 3,4 procenta hrubého domácího produktu. V dnešních částkách by tak výdaje převýšily příjmy asi o 172 miliard korun. K podobným závěrům dospělo ve svých propočtech i ministerstvo financí či Národní rozpočtová rada.
Podle ekonoma Marka mohou důchodový účet ohrozit dvě věci – vedle demografie je to populismus v politice. „Viděli jsme, že se zvyšují důchody nad rámec schválené zákonné valorizace a každé takové zvyšování znamená zátěž nejen dnes, ale i do budoucna,“ upozornil.
„Politici by se neměli nechat uchlácholit příznivým saldem takzvaného důchodového účtu a přikročit co nejdříve k realizaci systémové důchodové reformy, nikoli pouze k parametrickým úpravám stávajícího penzijního systému,“ dodal Kovanda.