Důchodový systém byl podruhé za sebou v plusu. Příjmy loni převýšily výdaje na penze o 22 miliard

Nahrávám video

Důchodový systém v Česku skončil loni v přebytku. Na penze se vybralo zhruba o 22 miliard korun víc, než se na ně vyplatilo. Příjmy činily téměř 445,5 miliardy, výdaje 423,5 miliardy korun. Penzijní soustava skončila v plusu druhý rok za sebou, předtím byla od roku 2009 v deficitu. Přebytek nemocenského pojištění se naopak postupně snižuje.

Za přebytky je podle ministerstva financí dobrá kondice české ekonomiky, velmi malá nezaměstnanost a růst mezd. „Je to záležitost velmi citlivá na stav ekonomiky. Pokud jsme v loňském roce byli na vrcholu hospodářského cyklu, tak by měl být na vrcholu svého financování i důchodový systém,“ podotkl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

  • Příjmy i výdaje byly v loňském roce rekordní.
  • Dohromady se vybralo 480,1 miliardy korun, z toho na penze 445,5 miliardy, na nemocenské 34,6 miliardy.
  • Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody a na nemocenskou, mateřskou, otcovskou a další dávky se vydalo celkem 457,5 miliardy korun. Výdaje na důchody činily 423,5 miliardy, na nemocenské pojištění 34 miliard.

Loni tak na pomyslném důchodovém účtu zůstalo 22 miliard korun, předloni to bylo 900 milionů. Ještě v roce 2017 výdaje převýšily příjmy o 16,3 miliardy korun. Nejvyšší byl deficit v letech 2012 a 2013, kdy se blížil 50 miliardám korun. 

Vývoj v oblasti důchodového pojištění
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Zato přebytek nemocenského pojištění se loni citelně ztenčil, zůstalo v něm 630 milionů korun. V roce 2017 byla částka pětkrát vyšší, činila 3,19 miliardy. Výdaje rostou rychleji než příjmy. Loni k nemocenské či mateřské přibyla i otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Na příjmech se v budoucnu promítne to, že Babišova vláda prosadila od letošního pololetí zrušení karenční doby, přičemž zaměstnavatelům se za to sníží odvody z 2,3 na 2,1 procenta.

Podle Maláčové se musí pracovat na udržitelnosti výsledků

„Údaje ukazují, že rozpočty systémů sociálního zabezpečení jsou stabilní, a proto není třeba se obávat černých scénářů, jak se je někteří snaží malovat,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). 

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda oponuje, že za uplynulých deset let se důchodový účet navzdory přebytku z posledních dvou let nachází v kumulovaném schodku zhruba 212 miliard korun. „To příliš nenasvědčuje tomu, co tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Maláčová, a sice že takzvaný důchodový účet je stabilizovaný,“ míní.

Maláčová však připouští, že se musí pracovat „na dlouhodobé udržitelnosti výsledků“. Šéfka resortu připomněla, že nedávno představila komisi pro spravedlivé důchody, která má podle ní navrhnout kroky ke stabilitě systému. Při uvedení komise nicméně mluvila hlavně o tom, že by se měla zaměřit na odstraňování nynějších nespravedlností v penzijní soustavě. Zmínila nižší penze žen a zavedení dřívějšího důchodu pro náročné profese. Někteří opoziční politici a ekonomové to kritizovali, podle nich je nutné se soustředit hlavně na získání příjmů.

Příjemců penzí přibývá, výrazný deficit mohou znamenat Husákovy děti v důchodu

Česká správa sociálního zabezpečení na konci září vyplácela bezmála 2,9 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Počet se postupně zvyšuje. Své penzijní systémy mají také resorty obrany či vnitra.

Nahrávám video

Resort práce spočítal, že systém penzí by se beze změn mohl propadnout do výrazného deficitu po nástupu silné generace 70. let, takzvaných Husákových dětí,  do důchodu. Při zmrazení důchodového věku na 65 letech by schodek mohl v roce 2060 pak činit 3,4 procenta hrubého domácího produktu. V dnešních částkách by tak výdaje převýšily příjmy asi o 172 miliard korun. K podobným závěrům dospělo ve svých propočtech i ministerstvo financí či Národní rozpočtová rada.

Podle ekonoma Marka mohou důchodový účet ohrozit dvě věci – vedle demografie je to populismus v politice. „Viděli jsme, že se zvyšují důchody nad rámec schválené zákonné valorizace a každé takové zvyšování znamená zátěž nejen dnes, ale i do budoucna,“ upozornil.

„Politici by se neměli nechat uchlácholit příznivým saldem takzvaného důchodového účtu a přikročit co nejdříve k realizaci systémové důchodové reformy, nikoli pouze k parametrickým úpravám stávajícího penzijního systému,“ dodal Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 7 hhodinami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 7 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 13 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.