Důchodový systém byl podruhé za sebou v plusu. Příjmy loni převýšily výdaje na penze o 22 miliard

Nahrávám video

Důchodový systém v Česku skončil loni v přebytku. Na penze se vybralo zhruba o 22 miliard korun víc, než se na ně vyplatilo. Příjmy činily téměř 445,5 miliardy, výdaje 423,5 miliardy korun. Penzijní soustava skončila v plusu druhý rok za sebou, předtím byla od roku 2009 v deficitu. Přebytek nemocenského pojištění se naopak postupně snižuje.

Za přebytky je podle ministerstva financí dobrá kondice české ekonomiky, velmi malá nezaměstnanost a růst mezd. „Je to záležitost velmi citlivá na stav ekonomiky. Pokud jsme v loňském roce byli na vrcholu hospodářského cyklu, tak by měl být na vrcholu svého financování i důchodový systém,“ podotkl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

  • Příjmy i výdaje byly v loňském roce rekordní.
  • Dohromady se vybralo 480,1 miliardy korun, z toho na penze 445,5 miliardy, na nemocenské 34,6 miliardy.
  • Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody a na nemocenskou, mateřskou, otcovskou a další dávky se vydalo celkem 457,5 miliardy korun. Výdaje na důchody činily 423,5 miliardy, na nemocenské pojištění 34 miliard.

Loni tak na pomyslném důchodovém účtu zůstalo 22 miliard korun, předloni to bylo 900 milionů. Ještě v roce 2017 výdaje převýšily příjmy o 16,3 miliardy korun. Nejvyšší byl deficit v letech 2012 a 2013, kdy se blížil 50 miliardám korun. 

Vývoj v oblasti důchodového pojištění
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Zato přebytek nemocenského pojištění se loni citelně ztenčil, zůstalo v něm 630 milionů korun. V roce 2017 byla částka pětkrát vyšší, činila 3,19 miliardy. Výdaje rostou rychleji než příjmy. Loni k nemocenské či mateřské přibyla i otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Na příjmech se v budoucnu promítne to, že Babišova vláda prosadila od letošního pololetí zrušení karenční doby, přičemž zaměstnavatelům se za to sníží odvody z 2,3 na 2,1 procenta.

Podle Maláčové se musí pracovat na udržitelnosti výsledků

„Údaje ukazují, že rozpočty systémů sociálního zabezpečení jsou stabilní, a proto není třeba se obávat černých scénářů, jak se je někteří snaží malovat,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). 

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda oponuje, že za uplynulých deset let se důchodový účet navzdory přebytku z posledních dvou let nachází v kumulovaném schodku zhruba 212 miliard korun. „To příliš nenasvědčuje tomu, co tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Maláčová, a sice že takzvaný důchodový účet je stabilizovaný,“ míní.

Maláčová však připouští, že se musí pracovat „na dlouhodobé udržitelnosti výsledků“. Šéfka resortu připomněla, že nedávno představila komisi pro spravedlivé důchody, která má podle ní navrhnout kroky ke stabilitě systému. Při uvedení komise nicméně mluvila hlavně o tom, že by se měla zaměřit na odstraňování nynějších nespravedlností v penzijní soustavě. Zmínila nižší penze žen a zavedení dřívějšího důchodu pro náročné profese. Někteří opoziční politici a ekonomové to kritizovali, podle nich je nutné se soustředit hlavně na získání příjmů.

Příjemců penzí přibývá, výrazný deficit mohou znamenat Husákovy děti v důchodu

Česká správa sociálního zabezpečení na konci září vyplácela bezmála 2,9 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Počet se postupně zvyšuje. Své penzijní systémy mají také resorty obrany či vnitra.

Nahrávám video

Resort práce spočítal, že systém penzí by se beze změn mohl propadnout do výrazného deficitu po nástupu silné generace 70. let, takzvaných Husákových dětí,  do důchodu. Při zmrazení důchodového věku na 65 letech by schodek mohl v roce 2060 pak činit 3,4 procenta hrubého domácího produktu. V dnešních částkách by tak výdaje převýšily příjmy asi o 172 miliard korun. K podobným závěrům dospělo ve svých propočtech i ministerstvo financí či Národní rozpočtová rada.

Podle ekonoma Marka mohou důchodový účet ohrozit dvě věci – vedle demografie je to populismus v politice. „Viděli jsme, že se zvyšují důchody nad rámec schválené zákonné valorizace a každé takové zvyšování znamená zátěž nejen dnes, ale i do budoucna,“ upozornil.

„Politici by se neměli nechat uchlácholit příznivým saldem takzvaného důchodového účtu a přikročit co nejdříve k realizaci systémové důchodové reformy, nikoli pouze k parametrickým úpravám stávajícího penzijního systému,“ dodal Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 17 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 19 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
23. 8. 2026

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.