Důchodový systém byl podruhé za sebou v plusu. Příjmy loni převýšily výdaje na penze o 22 miliard

Nahrávám video

Důchodový systém v Česku skončil loni v přebytku. Na penze se vybralo zhruba o 22 miliard korun víc, než se na ně vyplatilo. Příjmy činily téměř 445,5 miliardy, výdaje 423,5 miliardy korun. Penzijní soustava skončila v plusu druhý rok za sebou, předtím byla od roku 2009 v deficitu. Přebytek nemocenského pojištění se naopak postupně snižuje.

Za přebytky je podle ministerstva financí dobrá kondice české ekonomiky, velmi malá nezaměstnanost a růst mezd. „Je to záležitost velmi citlivá na stav ekonomiky. Pokud jsme v loňském roce byli na vrcholu hospodářského cyklu, tak by měl být na vrcholu svého financování i důchodový systém,“ podotkl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

  • Příjmy i výdaje byly v loňském roce rekordní.
  • Dohromady se vybralo 480,1 miliardy korun, z toho na penze 445,5 miliardy, na nemocenské 34,6 miliardy.
  • Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody a na nemocenskou, mateřskou, otcovskou a další dávky se vydalo celkem 457,5 miliardy korun. Výdaje na důchody činily 423,5 miliardy, na nemocenské pojištění 34 miliard.

Loni tak na pomyslném důchodovém účtu zůstalo 22 miliard korun, předloni to bylo 900 milionů. Ještě v roce 2017 výdaje převýšily příjmy o 16,3 miliardy korun. Nejvyšší byl deficit v letech 2012 a 2013, kdy se blížil 50 miliardám korun. 

Vývoj v oblasti důchodového pojištění
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Zato přebytek nemocenského pojištění se loni citelně ztenčil, zůstalo v něm 630 milionů korun. V roce 2017 byla částka pětkrát vyšší, činila 3,19 miliardy. Výdaje rostou rychleji než příjmy. Loni k nemocenské či mateřské přibyla i otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Na příjmech se v budoucnu promítne to, že Babišova vláda prosadila od letošního pololetí zrušení karenční doby, přičemž zaměstnavatelům se za to sníží odvody z 2,3 na 2,1 procenta.

Podle Maláčové se musí pracovat na udržitelnosti výsledků

„Údaje ukazují, že rozpočty systémů sociálního zabezpečení jsou stabilní, a proto není třeba se obávat černých scénářů, jak se je někteří snaží malovat,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). 

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda oponuje, že za uplynulých deset let se důchodový účet navzdory přebytku z posledních dvou let nachází v kumulovaném schodku zhruba 212 miliard korun. „To příliš nenasvědčuje tomu, co tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Maláčová, a sice že takzvaný důchodový účet je stabilizovaný,“ míní.

Maláčová však připouští, že se musí pracovat „na dlouhodobé udržitelnosti výsledků“. Šéfka resortu připomněla, že nedávno představila komisi pro spravedlivé důchody, která má podle ní navrhnout kroky ke stabilitě systému. Při uvedení komise nicméně mluvila hlavně o tom, že by se měla zaměřit na odstraňování nynějších nespravedlností v penzijní soustavě. Zmínila nižší penze žen a zavedení dřívějšího důchodu pro náročné profese. Někteří opoziční politici a ekonomové to kritizovali, podle nich je nutné se soustředit hlavně na získání příjmů.

Příjemců penzí přibývá, výrazný deficit mohou znamenat Husákovy děti v důchodu

Česká správa sociálního zabezpečení na konci září vyplácela bezmála 2,9 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Počet se postupně zvyšuje. Své penzijní systémy mají také resorty obrany či vnitra.

Nahrávám video

Resort práce spočítal, že systém penzí by se beze změn mohl propadnout do výrazného deficitu po nástupu silné generace 70. let, takzvaných Husákových dětí,  do důchodu. Při zmrazení důchodového věku na 65 letech by schodek mohl v roce 2060 pak činit 3,4 procenta hrubého domácího produktu. V dnešních částkách by tak výdaje převýšily příjmy asi o 172 miliard korun. K podobným závěrům dospělo ve svých propočtech i ministerstvo financí či Národní rozpočtová rada.

Podle ekonoma Marka mohou důchodový účet ohrozit dvě věci – vedle demografie je to populismus v politice. „Viděli jsme, že se zvyšují důchody nad rámec schválené zákonné valorizace a každé takové zvyšování znamená zátěž nejen dnes, ale i do budoucna,“ upozornil.

„Politici by se neměli nechat uchlácholit příznivým saldem takzvaného důchodového účtu a přikročit co nejdříve k realizaci systémové důchodové reformy, nikoli pouze k parametrickým úpravám stávajícího penzijního systému,“ dodal Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 10 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 18 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

Evropský pohled