O financování nového jaderného bloku by mohlo být jasno do dubna, potvrdila ministryně Nováková

Do dubna letošního roku by mohlo být jasno o investičním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku, uvedla při příchodu na pondělní jednání vlády ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO). Slibovat, že tendr na stavbu bude vypsán letos, je ale podle ní předčasné.

Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. „Tendr bude tehdy, až bude jasno o investičním modelu a i o tom, jakou formou budeme investovat, a budeme to mít vyjednáno v Bruselu. Dá se předpokládat, že s velkou pravděpodobností tam bude nějaká veřejná podpora, tu budeme muset v Bruselu vydiskutovat,“ uvedla Nováková. „Tento rok je před námi tenhle úkol,“ dodala.

Ministryně během loňského roku hovořila o tom, že o modelu stavby nového bloku by se mělo rozhodnout do konce roku 2018. Loni na podzim ona i premiér Andrej Babiš (ANO) připustili, že vláda může rozhodnutí o případné stavbě nového jaderného zdroje odložit a prodloužit životnost Jaderné elektrárny Dukovany.

Babiš následně zprávu o prodloužení provozu elektrárny a odkladu stavby označil za nesmysl vytržený z kontextu. Stavbu nového bloku Dukovan by podle něj měla zajistit dceřiná firma ČEZu. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, uvedl premiér již dříve.

V rozhovoru pro Deník N zveřejněném v pondělí pak Nováková uvedla, že stavbu nových jaderných bloků by měl zaplatit ČEZ, i kdyby kvůli tomu hrozilo zdražení elektřiny. „Jakýkoliv náklad vždycky platí spotřebitel. Investici by měl udělat ČEZ. A když tu investici udělá, měla by se projevit v jeho hospodaření a může to mít dopad do cen energie. V konečném důsledku to zaplatí spotřebitel. Stejně tak ovšem zaplatí také za solární elektrárny a solární barony, kteří dostávají dotace. I to platí spotřebitel, přestože prostřednictvím státu,“ dodala ministryně.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v České republice se dlouhodobě staví ekologové.

Vládním zmocněncem pro jadernou energetiku bude od začátku února Jaroslav Míl, který byl v minulosti mimo jiné šéfem energetické společnosti ČEZ, rozhodla na začátku roku 2019 vláda. Míl nahradí Jána Štullera. Kabinet podle dřívějšího vyjádření Babiše pověřil nového zmocněnce změnou statutu stálého výboru pro jadernou energetiku tak, že předsedou výboru bude premiér a místopředsedou bude ministryně průmyslu a obchodu. Vláda chce nabídnout místa ve výboru i opozici.

„Myslím, že to, že jsme posunuli na vládní úroveň řízení stálého výboru pro dostavbu jaderných zdrojů, je důkazem toho, že tato vláda tomu věnuje mimořádnou pozornost a bude hledat celospolečenský konsenzus. Chceme udělat změny ve statusu stálého výboru, aby do něj byly integrovány všechny politické subjekty, které jsou ve sněmovně,“ dodala v pondělí Nováková.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží 70 procent akcií. Jaderná elektrárna Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Její první blok je v provozu od roku 1985.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...