Letošní rozpočet skončí podle Schillerové lépe než loni. Místo schodku bude vyrovnaný výsledek

6 minut
Události ČT: Rozpočet letos podle ministryně financí neskončí v plánovaném minusu
Zdroj: ČT24

Vláda letos bude hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Návrh státního rozpočtu přitom pro letošní rok počítal se schodkem ve výši 50 miliard. Ministryně tak očekává, že výsledek bude lepší než loni, i když minulé měsíce se hospodaření státu drželo ve stínu předcházejícího roku. Opozice pak kritizuje velký rozdíl mezi rozpočtovým plánem a realitou.

„Rozpočet roku 2018 skončí lepším výsledkem než v roce 2017, kdy bylo minus 6,2 miliardy korun. Budeme se pohybovat kolem nuly, přesné číslo sdělím 3. ledna 2019 na tiskové konferenci, ale už teď mohu potvrdit, že se bavíme o vyrovnaném státním rozpočtu,“ sdělila ministryně Schillerová.

Nejrychleji v letošním rozpočtu rostly výdaje na investice. „Je to díky tomu, že se investuje zejména do infrastruktury,“ přiblížila Schillerová. Jen od letošního ledna do začátku prosince dala vláda na investice o 35 miliard víc než ve stejném období loňského roku.

Hospodaření státu
Zdroj: ČT24

Podle opozice by ale měl kabinet v době ekonomického růstu investovat ještě víc. „Pořád to třeba nedosahuje čísel, které byly v době ekonomické krize, což je z hlediska budoucnosti České republiky vážná věc,“ upozornil předseda ODS Petr Fiala. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek zase říká, že „vláda chce peníze projíst dnes a nemyslí na budoucnost“.

O 20 miliard v tomto roce vzrostly výdaje na důchody a přes 20 miliard navíc přidala vláda na platy učitelů, úředníků a dalších státních zaměstnanců. Přesto se letos stát teprve podruhé během posledních 23 let vyhne rozpočtovému schodku.

„Mnohem lépe vybíráme daně, vybíráme je díky kontrolnímu hlášení, díky elektronické evidenci tržeb,“ vysvětluje ministryně financí.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) upozorňuje, že příjmy z daní firem rostou daleko méně než třeba příjmy ze zdanění zaměstnanců. „Myslím si, že by se daňová správa měla zaměřit především na velké ryby,“ podotkl.

Rozpočtové plány, které nevycházejí

Loni vláda hospodařila se schodkem šesti miliard korun. Předloni pak dokázala hlavně díky evropským penězům dostat státní finance do více než 60miliardového plusu. Vláda přitom už několik let plánuje, že bude hospodařit mnohem hůř. Pro letošek například počítala se schodkem 50 miliard korun.

„Čísla vypovídají o tom, že rozpočet jako plán moc nevychází, pokaždé se ministerstvo netrefí, a to v řádu desítek miliard,“ říká ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš.

Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) je to ale zlatá střední cesta. „Kdybychom byli méně konzervativní, tak bychom byli zase kritizováni, že nafukujeme příjmy,“ poznamenal.

Ministerstvo financí počítá s tím, že se v příštím roce hospodaření státu oproti letošnímu plánu zlepší, avšak ve srovnání s letošní realitou by mělo být horší. Vláda má totiž podle schváleného rozpočtu na rok 2019 hospodařit se schodkem 40 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...