Letošní rozpočet skončí podle Schillerové lépe než loni. Místo schodku bude vyrovnaný výsledek

Nahrávám video

Vláda letos bude hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Návrh státního rozpočtu přitom pro letošní rok počítal se schodkem ve výši 50 miliard. Ministryně tak očekává, že výsledek bude lepší než loni, i když minulé měsíce se hospodaření státu drželo ve stínu předcházejícího roku. Opozice pak kritizuje velký rozdíl mezi rozpočtovým plánem a realitou.

„Rozpočet roku 2018 skončí lepším výsledkem než v roce 2017, kdy bylo minus 6,2 miliardy korun. Budeme se pohybovat kolem nuly, přesné číslo sdělím 3. ledna 2019 na tiskové konferenci, ale už teď mohu potvrdit, že se bavíme o vyrovnaném státním rozpočtu,“ sdělila ministryně Schillerová.

Nejrychleji v letošním rozpočtu rostly výdaje na investice. „Je to díky tomu, že se investuje zejména do infrastruktury,“ přiblížila Schillerová. Jen od letošního ledna do začátku prosince dala vláda na investice o 35 miliard víc než ve stejném období loňského roku.

Hospodaření státu
Zdroj: ČT24

Podle opozice by ale měl kabinet v době ekonomického růstu investovat ještě víc. „Pořád to třeba nedosahuje čísel, které byly v době ekonomické krize, což je z hlediska budoucnosti České republiky vážná věc,“ upozornil předseda ODS Petr Fiala. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek zase říká, že „vláda chce peníze projíst dnes a nemyslí na budoucnost“.

O 20 miliard v tomto roce vzrostly výdaje na důchody a přes 20 miliard navíc přidala vláda na platy učitelů, úředníků a dalších státních zaměstnanců. Přesto se letos stát teprve podruhé během posledních 23 let vyhne rozpočtovému schodku.

„Mnohem lépe vybíráme daně, vybíráme je díky kontrolnímu hlášení, díky elektronické evidenci tržeb,“ vysvětluje ministryně financí.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) upozorňuje, že příjmy z daní firem rostou daleko méně než třeba příjmy ze zdanění zaměstnanců. „Myslím si, že by se daňová správa měla zaměřit především na velké ryby,“ podotkl.

Rozpočtové plány, které nevycházejí

Loni vláda hospodařila se schodkem šesti miliard korun. Předloni pak dokázala hlavně díky evropským penězům dostat státní finance do více než 60miliardového plusu. Vláda přitom už několik let plánuje, že bude hospodařit mnohem hůř. Pro letošek například počítala se schodkem 50 miliard korun.

„Čísla vypovídají o tom, že rozpočet jako plán moc nevychází, pokaždé se ministerstvo netrefí, a to v řádu desítek miliard,“ říká ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš.

Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) je to ale zlatá střední cesta. „Kdybychom byli méně konzervativní, tak bychom byli zase kritizováni, že nafukujeme příjmy,“ poznamenal.

Ministerstvo financí počítá s tím, že se v příštím roce hospodaření státu oproti letošnímu plánu zlepší, avšak ve srovnání s letošní realitou by mělo být horší. Vláda má totiž podle schváleného rozpočtu na rok 2019 hospodařit se schodkem 40 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 13 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
1. 6. 2026

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
1. 6. 2026

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...