Sázka na čínské akcie letos nevyšla. Mezi vyspělými trhy byly nejhorší

Čínským akciím se letos nedařilo, trh poznamenalo hned několik nevítaných milníků. Hlavní index šanghajské akciové burzy Shanghai Composite od začátku roku odepsal téměř 25 procent, a zaznamenal tak nejhorší výsledek ze všech velkých akciových trhů na světě.

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou podle propočtů agentury Bloomberg snížila hodnotu akcií na burze o 2,4 bilionu dolarů (54,1 bilionu Kč), což je nejvíce od roku 2002, kdy Bloomberg začal tyto údaje sledovat.

Nejhorší ztráty zaznamenaly čínské akcie během globální finanční krize před deseti lety, kdy se šanghajský index propadl o 65 procent. Čína také v letošním roce přišla o pozici druhého největšího akciového trhu na světě, dostalo se před ni Japonsko. Nicméně letošní rok nebyl příznivý ani pro japonský index Nikkei 225 a podle ekonomické televize CNBC skončí poprvé od roku 2011 ve ztrátě. 

Zatímco zahraniční investoři nadále vkládali peníze do čínských akcií prostřednictvím propojení s hongkongskou burzou a státní fondy údajně kupovaly veřejně obchodované fondy ETF, aby akciím pomohly, na zastavení poklesu to nestačilo. Nebylo místo, kde by se dalo před poklesem skrýt.

Dokonce i tituly považované za bezpečné v době nejistoty ztratily půdu pod nohama, protože zpomalení čínské ekonomiky mělo negativní dopad na výdaje, a tedy i na akcie firem zaměřené na spotřebitele. Skandál s vakcínami a zprávy o kontroverzní genetické úpravě embryí pak způsobily výprodej ve zdravotnickém sektoru.

Průměrný denní objem obchodů na burzách v Šanghaji a Šen-čenu klesl zhruba na 369 miliard jüanů (1,2 bilionu Kč), což je nejnižší hodnota od roku 2014. V pátek, tedy poslední obchodní den letošního roku, objem obchodování činil 263,8 miliardy jüanů, což byla zhruba desetina ve srovnání s vrcholem v roce 2015.

Žádný ze sektorů nebyl dostatečně bezpečný, aby ochránil investory před ztrátami. Všech deset odvětvových skupin v indexu CSI300 letos kleslo, což je prudký obrat ve srovnání s loňským rokem, kdy všechny sektory vzrostly. Index CSI300 sleduje výkon 300 největších firem obchodovaných na burzách v Šanghaji a Šen-čenu.

Zásah čínských úřadů proti investování za vypůjčené peníze však přispěl k tomu, že z akciového trhu zmizeli spekulanti. Nesplacená částka z nákupu na dluh se pohybuje kolem 756 miliard jüanů, což je zhruba třetina ve srovnání s vrcholem v roce 2015. Tehdy si investoři půjčovali obrovské částky kvůli sázkám na další růst, což vytvořilo na akciovém trhu velkou bublinu.

Mnoho investorů ale také muselo skončit. Letos se podle údajů Bloombergu dostalo do likvidace 75 čínských podílových fondů zaměřených na akcie. To je nejvíce od roku 2007, odkdy jsou tyto údaje k dispozici. Za předchozích 11 let bylo zlikvidováno celkem 88 akciových podílových fondů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 46 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...