Sázka na čínské akcie letos nevyšla. Mezi vyspělými trhy byly nejhorší

Čínským akciím se letos nedařilo, trh poznamenalo hned několik nevítaných milníků. Hlavní index šanghajské akciové burzy Shanghai Composite od začátku roku odepsal téměř 25 procent, a zaznamenal tak nejhorší výsledek ze všech velkých akciových trhů na světě.

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou podle propočtů agentury Bloomberg snížila hodnotu akcií na burze o 2,4 bilionu dolarů (54,1 bilionu Kč), což je nejvíce od roku 2002, kdy Bloomberg začal tyto údaje sledovat.

Nejhorší ztráty zaznamenaly čínské akcie během globální finanční krize před deseti lety, kdy se šanghajský index propadl o 65 procent. Čína také v letošním roce přišla o pozici druhého největšího akciového trhu na světě, dostalo se před ni Japonsko. Nicméně letošní rok nebyl příznivý ani pro japonský index Nikkei 225 a podle ekonomické televize CNBC skončí poprvé od roku 2011 ve ztrátě. 

Zatímco zahraniční investoři nadále vkládali peníze do čínských akcií prostřednictvím propojení s hongkongskou burzou a státní fondy údajně kupovaly veřejně obchodované fondy ETF, aby akciím pomohly, na zastavení poklesu to nestačilo. Nebylo místo, kde by se dalo před poklesem skrýt.

Dokonce i tituly považované za bezpečné v době nejistoty ztratily půdu pod nohama, protože zpomalení čínské ekonomiky mělo negativní dopad na výdaje, a tedy i na akcie firem zaměřené na spotřebitele. Skandál s vakcínami a zprávy o kontroverzní genetické úpravě embryí pak způsobily výprodej ve zdravotnickém sektoru.

Průměrný denní objem obchodů na burzách v Šanghaji a Šen-čenu klesl zhruba na 369 miliard jüanů (1,2 bilionu Kč), což je nejnižší hodnota od roku 2014. V pátek, tedy poslední obchodní den letošního roku, objem obchodování činil 263,8 miliardy jüanů, což byla zhruba desetina ve srovnání s vrcholem v roce 2015.

Žádný ze sektorů nebyl dostatečně bezpečný, aby ochránil investory před ztrátami. Všech deset odvětvových skupin v indexu CSI300 letos kleslo, což je prudký obrat ve srovnání s loňským rokem, kdy všechny sektory vzrostly. Index CSI300 sleduje výkon 300 největších firem obchodovaných na burzách v Šanghaji a Šen-čenu.

Zásah čínských úřadů proti investování za vypůjčené peníze však přispěl k tomu, že z akciového trhu zmizeli spekulanti. Nesplacená částka z nákupu na dluh se pohybuje kolem 756 miliard jüanů, což je zhruba třetina ve srovnání s vrcholem v roce 2015. Tehdy si investoři půjčovali obrovské částky kvůli sázkám na další růst, což vytvořilo na akciovém trhu velkou bublinu.

Mnoho investorů ale také muselo skončit. Letos se podle údajů Bloombergu dostalo do likvidace 75 čínských podílových fondů zaměřených na akcie. To je nejvíce od roku 2007, odkdy jsou tyto údaje k dispozici. Za předchozích 11 let bylo zlikvidováno celkem 88 akciových podílových fondů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 13 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
1. 6. 2026

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
1. 6. 2026

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...