Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) chystá na první polovinu ledna metodický pokyn pro úřady, které využívají software i hardware firem Huawei a ZTE. Úřad v pondělí varoval před používáním softwaru i hardwaru těchto čínských společností, podle něj představuje bezpečnostní hrozbu. Huawei tvrzení, že představuje riziko pro národní bezpečnost, kategoricky odmítla a vyzvala USA a další vlády, aby poskytly důkazy. Lidovci v souvislosti s varováním NÚKIB vyzvali vládu, aby přepracovala zákon o veřejných zakázkách tak, aby zohledňoval i bezpečnostní rizika. A podle premiéra Andreje Babiše (ANO) NÚKIB záležitost s varováním nezvládl a nepředložil právní analýzu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) záležitost kolem varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nezvládl. Předseda vlády to v úterý řekl ve Vídni, kde se účastní fóra Afrika-Evropa. Úřad, který vydal varování v pondělí, podle Babiše však nepředložil žádnou právní analýzu.
„Já si myslím, že NÚKIB tuhle záležitost vůbec nezvládl,“ řekl premiér. V pondělí Babiš po zveřejnění varování uvedl, že vláda věc projednávala v utajeném režimu. „Je to pro nás překvapení, že úřad vydal to stanovisko. Jsou tam některé věci, které nejsou úplně domyšlené, mohou mít dopad na naši zemi,“ řekl už v pondělí.
Mluvčí NÚKIB Radek Holý na to reagoval, že úřad musí bezprostředně jednat způsobem, který zohledňuje závažnost hrozby. NÚKIB podle něj použil tzv. varování, které představuje nejmírnější možnou reakci podle zákona o kybernetické bezpečnosti. „Má charakter zejména preventivní a informační,“ sdělil.
Podle Babiše se se situací nyní budou muset vypořádat jednotlivá ministerstva, která mají před sebou nějaké soutěže. Například ministersto průmyslu a obchodu už v souvislosti s varováním NÚKIB oznámilo, že stáhne všechna zařízení firmy Huawei používaná na ministerstvu a vymění je za jiné značky.
Základní metodika bude v lednu
„Základní metodiku bychom chtěli vydat v první polovině ledna. Dodáváme však, že bude vycházet ze zákona o kybernetické bezpečnosti, který toto řeší,“ uvedl mluvčí NÚKIB Radek Holý. Doplnil, že pokyn bude univerzální – pro ministerstva, úřady i firmy. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že metodický pokyn k tomu, jak mají úřady používající výrobky těchto společností postupovat, by uvítal. A postup NÚKIB brání, podle něj postupoval podle zákona. Připustil, že technologie obou firem využívá i vnitro.
Zmapovat situaci už nechal ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). „Bude záležet, jak se to vyhodnotí, ale za mě mohu říct, že v tomto směru udělám opatření, aby je nepoužívali,“ řekl v pondělí na dotaz novinářů, zda je udržitelné, aby někteří důstojníci armády užívali aparáty Huawei. Podobné kroky podle Metnara učiní i další ministerstva.
Úřad v pondělí varování rozeslal všem takzvaným povinným osobám. „Celkem spadá pod zákon 285 systémů ve správě 129 organizací. Jmenovat konkrétní organizace či systémy nebudeme. Obecně lze říci, že jde o významné státní úřady a dále například o klíčové subjekty energetického, telekomunikačního či bankovního sektoru,“ uvedl ve vyjádření ředitel odboru regulace NÚKIB Adam Kučínský.
Podle Holého úřad nyní bezpečnostní riziko pojmenoval a záleží na tom, jak se k věci nyní uživatelé výrobků těchto firem postaví. Týká se to i běžných uživatelů. „Je na tom jednotlivém uživateli, aby zvážil, jestli je to pro něj riziko, nebo ne. Nejedná se o žádný zákaz. Je to podobné, jako když hygienici vyhlásí hrozbu epidemie, to také nikdo nemá zákaz jít ven. Ale je tu nějaké zvýšené riziko a podle toho se chováte,“ uvedl mluvčí.
Huawei dále odmítá, že představuje bezpečnostní riziko
Firma Huawei v pondělí v prohlášení kategoricky odmítla tvrzení, že představuje riziko pro národní bezpečnost. Vyzvala NÚKIB, aby místo špinění její reputace předložil fakta. Holý k tomu uvedl, že úřad ani jinou reakci neočekával, ale nemá důvod to nějak komentovat. I vzhledem k tomu, že dost argumentů je neveřejných.
Předložení stejných důkazů žádá Huawei i po Spojených státech, Austrálii a dalších zemích. Zároveň popřel, že by byl jakýmkoliv způsobem spojen s čínskou zpravodajskou službou. Informují o tom agentury AP a AFP.
Huawei Technologies je po jihokorejském Samsungu druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě a největším dodavatelem mobilních sítí a další infrastruktury pro české operátory. Zařízení Huawei podle serveru Deník N používají kromě některých ministerstev také například Správa Pražského hradu, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Správa železniční dopravní cesty nebo společnost Lesy ČR.
Spolupráci s Huawei zakázaly či omezují i některé další země, obávají se toho, že její výrobky v sobě mohou mít špionážní software. Firma se do potíží dostala už v roce 2012, kdy tajné služby pro americký Kongres uvedly, že čínské firmy jako Huawei a ZTE jsou úzce spojené s čínskou armádou, která koordinuje kybernetickou špionáž vůči USA.
Od letoška mají v USA zakázáno používat techniku Huawei a ZTE státní úředníci a jejich přímí spolupracovníci. Zákaz přístupu Huawei do 5G mobilní sítě vydaly Nový Zéland, Austrálie či Japonsko, Británie Huawei pustí pouze do „okrajových“ částí sítě. Překážkám nyní čínská firma podle médií čelí rovněž ve Francii.
Předseda správní rady společnosti Huawei Ken Chu v úterý prohlásil, že obvinění ohledně bezpečnostních rizik jsou důsledkem ideologických a geopolitických faktorů. „Neexistuje žádný důkaz, že Huawei ohrožuje národní bezpečnost jakékoliv země,“ uvedl.
Ken Chu také varoval, že vyčlenění firmy Huawei z rozvoje telekomunikačních sítí páté generace zvýší náklady a bude mít negativní dopad na inovace. Upozornil rovněž, že Japonsko a Francie telekomunikační zařízení od Huawei zatím oficiálně nezakázaly. „Vyřazováním konkurence ze hry se sami nezlepšíte. Domníváme se, že jakékoliv obavy či obvinění ohledně bezpečnosti v Huawei by měly být založeny na faktických důkazech,“ uvedl Ken Chu. „Bez faktických důkazů tato obvinění nepřijímáme a stavíme se proti nim,“ dodal.
Společnost Huawei v úterý rovněž oznámila, že během příštích pěti let hodlá investovat dvě miliardy dolarů (zhruba 45 miliard korun) do rozvoje kybernetické bezpečnosti.
Produkty a služby Huawei jsou dostupné ve více než 170 zemích a využívá je třetina světové populace. V Česku má společnost velké plány. Do roku 2022 firma hodlá v Česku investovat 360 milionů dolarů (8,64 miliardy korun) a vytvořit nepřímo více než 4 tisíce nových pracovních míst.
Lidovci žádají vládu, aby přepracovala zákon o veřejných zakázkách
Lidovci v souvislosti s varováním NÚKIB vyzvali vládu, aby přepracovala zákon o veřejných zakázkách. Norma by podle KDU-ČSL měla při vyhodnocování zakázek zohledňovat i bezpečnostní rizika, sdělili v úterý poslanci strany novinářům a nabídli spolupráci při přípravě novely i při jejím projednávání ve sněmovně.
„Jsme přesvědčeni, že je nezbytné novelizovat zákon o zadávání veřejných zakázek tak, aby to podporovalo bezpečnost státu a aby u věcí týkajících se kritické infrastruktury byla jako partner přizvána nějaká autorita, která se vyjádří k bezpečnostnímu hledisku,“ řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Výrobky, které jsou rizikové, se podle něj nemohou ucházet o to, aby se staly součástí klíčové infrastruktury.
„Hlavním problémem je právní a politické prostředí Čínské lidové republiky, ve kterém uvedené společnosti primárně působí. Čínské zákony vyžadují po soukromých společnostech působících v Číně mimo jiné součinnost při zpravodajských aktivitách,“ uvedl v pondělí ředitel NÚKIB Dušan Navrátil.
