Rusnok centrálním bankéřem: „Považuji to za vrchol odborné kariéry“

Praha – Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval bývalého premiéra Jiřího Rusnoka členem bankovní rady České národní banky (ČNB). Z úkolů, které na nového bankéře čekají, podtrhla hlava státu přípravu země na přijetí společné evropské měny. Rusnok své jmenování do nejužšího vedení centrální banky označil za „pokračování a asi i vyvrcholení své odborné kariéry“. Rusnok je vůbec prvním nominantem prezidenta Zemana do bankovní rady ČNB.

Zeman v průběhu Rusnokova slavnostního jmenování připomněl, že v programové části koaliční smlouvy se hovoří o přijetí eura. „Domnívám se, že právě Vy jako člověk, který kombinuje politické i ekonomické znalosti, budete velkým přínosem při řešení tohoto složitého – nejen ekonomického, ale i politického – problému,“ zaznělo z úst hlavy státu.

Rusnok je, zdá se, s prezidentem ve shodě – součástí práce banky by podle něj měl být „servis vládě v tom směru, kdy a jak se zapojit do eurozóny“. „Není ale rolí centrální banky, aby určovala politické priority země a otázka přijetí eura je primárně politická,“ upozornil bývalý ministerský předseda.

Česko je podle něj ekonomicky zdravou zemí, která je schopna splnit kritéria pro přijetí společné měny. „Největší problém je v hlavách politiků a občanů. Musíme vidět, že je to naše perspektiva,“ vybídl Rusnok, který by se kromě eura rád věnoval taky regulaci finančního trhu a ochraně spotřebitelů.

Jmenování bývalého premiéra do bankovní rady se očekávalo, Zeman ho avizoval krátce po zvolení do funkce v minulém roce. Že nabídku na tento post od hlavy státu přijal, přiznal Rusnok v prosinci loňského roku (čtěte víc). Expremiér nahradí v týmu bankéřů Evu Zamrazilovou, které vyprší šestiletý mandát na konci února.

Přesun expremiéra z úřadu vlády do centrální banky není překvapením, stejně jako fakt, že Rusnok má k Hradu blízko. Řeč na jeho angažmá ve Strakově akademii přišla i tentokrát. „Chtěl bych Vám při této příležitosti ještě jednou poděkovat za práci, kterou jste vykonal jako předseda překlenovací vlády,“ řekl Zeman.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) hodnotí jmenování Rusnoka do bankovní rady jako dobrý krok. Mimo jiné uvedl, že Rusnok rozšíří názorové spektrum členů rady. To od něj ostatně očekávají i ekonomové, podle kterých rozmělní euroskepticismus, který v bankovní radě doposud převažoval.

Česká národní banka
Zdroj: ISIFA/VLP/Martin Divíšek

„Jiří Rusnok je na to nepochybně odborně vybaven. Škoda, že to před veřejností bude vždycky vypadat jako trafika za servilní poslušnost panu prezidentovi,“ myslí si místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Místopředseda ODS Jan Zahradil to vidí podobně – jmenování vnímá jako odměnu Miloše Zemana za věrné služby.

Hlavní ekonom Patria Finance David Marek oceňuje, že v osobě Rusnoka se snoubí zkušenosti z hospodářské politiky s praxí ve finančním světě.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. A Jiří Rusnok do ní usedne právě v době, kdy centrální banka čelí ostré kritice části ekonomů, politiků a veřejnosti za devizové intervence z loňského listopadu, které vedly k oslabení koruny.

Důvěra Čechů v centrální banku po intervencích klesla

Důvodům, které Českou národní banku vedly k oslabení koruny devizovými intervencemi, nerozumějí dvě třetiny Čechů. 64 procent lidí s oslabením české měny v důsledku intervencí nesouhlasí (souhlas s intervencemi vyjádřilo jen 12 procent respondentů). Vyplývá to z lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Po zahájení intervencí také klesla důvěra v ČNB. V lednu 2014 se propadla na 31 procent z 66 procent při předcházejícím průzkumu v dubnu 2011. CVVM průzkum provedlo mezi 13. a 20. lednem, dotazováno bylo víc než 1 100 lidí starších patnácti let.

ČNB chtěla poklesem kurzu na 27 korun za euro zabránit hrozící deflaci a zvýšit konkurenceschopnost tuzemského exportu. Guvernér banky Miroslav Singer uvedl, že intervence poleví nejdřív na začátku roku 2015 (čtěte víc).

Jak upozorňují analytici, příchodem Rusnoka nelze v tomto směru očekávat zásadní změnu kurzu. Jako premiér kroky ČNB hájil. „Důvody, které vedly ČNB k tomuto kroku, chápu, myslím, že jim rozumím,“ nechal se slyšet loni v listopadu (čtěte víc). Prezident Miloš Zeman ovšem zásah centrálních bankéřů kritizoval (více si přečtěte zde). A vystoupil proti němu i bývalý prezident Václav Klaus (více zde).

Rada centrálních bankéřů čítá sedm členů. Na další výměnu dojde až za dva a půl roku, v létě 2016. V tomto termínu končí mandát guvernérovi Miroslavu Singerovi a členovi bankovní rady Kamilu Janáčkovi. Právě o Rusnokovi se už teď hovoří jako o možném nástupci Singera v čele rady. Sám expremiér však tyto spekulace odmítá jako předčasné.

„Umím si ho představit jako člena rady, ale to, že by byl guvernérem, je na něj podle mě příliš ambiciózní mise,“ hodnotí Rusnokovu možnou aspiraci na pozici šéfa ČNB ekonom VŠE Lukáš Kovanda. Podle jeho názoru se Rusnok od současného i minulého guvernéra liší především svým backgroundem, který je spíše politický. Miroslav Singer i Zdeněk Tůma mají naproti tomu mnohem blíže k akademickému prostředí.

Jiří Rusnok (53) se narodil 16. října 1960 v Ostravě. Vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE. V osmdesátých letech začínal na Státní plánovací komisi a prošel dvěma federálními ministerstvy. V letech 1992 až 1998 vedl sociálně-ekonomické oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

V exekutivě začínal jako náměstek ministra práce a sociálních věcí (1998 až 2001), poté byl ministrem financí ve vládě Miloše Zemana (duben 2001 až červenec 2002) a ministrem průmyslu a obchodu ve vládě Vladimíra Špidly (červenec 2002 až březen 2003).

Od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR. Mezi roky 2009 a 2013 působil také v Národní ekonomické radě vlády (NERV). Loni se stal poradcem prezidenta Zemana.

Od 25. června 2013 do 29. ledna 2014 byl předsedou vlády České republiky. Prezident tento kabinet označoval jako vládu odborníků, jeho kritici o něm mluvili jako o vládě Zemanových přátel. Za dobu svého působení nezískala důvěru Poslanecké sněmovny.

Od 5. února 2014 je členem bankovní rady České národní banky (do funkce fakticky nastoupí 1. března 2014, až skončí mandát Evě Zamrazilové).

Členství v politických stranách: do roku 1989 byl kandidátem na členství v KSČ, od roku 1998 byl členem ČSSD, v roce 2003 dokonce neúspěšně aspiroval na křeslo předsedy strany. Nyní je nestraník. Jako nestraník taky vedl v komunálních volbách v říjnu 2010 v pražské Vinoři kandidátku SPOZ.

Jiří Rusnok je ženatý a má tři děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zadní vrátka pro ruský plyn vedou do Evropy přes Turecko

Evropská komise se chce do konce roku 2027 zbavit dovozu ruského plynu. Pokud ale Turecko nepřistoupí na evropské požadavky, tak může pro Moskvu nechat otevřená zadní vrátka. Dohledat původ plynu je totiž bez spolupráce státních orgánů velmi složité, upozorňují experti. Ankara však za svou spolupráci s EK může požadovat ústupky, například v podobě oživení diplomatických vztahů.
Právě teď

Americká cla české zbrojaře výrazněji nepoškodí, tvrdí asociace

Cla uvalená na dovoz zboží ze států sedmadvacítky do USA nebudou mít podle oborové asociace na české zbrojaře výraznější dopad. Tuzemské podniky v obranném a bezpečnostním průmyslu jsou připravené ve Spojených státech zvýšit ceny, přesunout tam část výroby nebo své produkty dovézt jinam. Zájem o zbraně je teď v celém světě enormní.
před 8 hhodinami

Trump o 90 dní prodloužil nižší cla na dovoz čínského zboží

Americký prezident Donald Trump několik hodin před vypršením termínu podepsal exekutivní příkaz, kterým o devadesát dní prodloužil platnost stávajících třicetiprocentních cel na dovoz čínského zboží do Spojených států. Informoval o tom web CNBC. Po úterní půlnoci amerického času (06:01 SELČ) měly tarify původně vzrůst o 115 procentních bodů. Novým termínem je 9. listopad.
před 15 hhodinami

Vyjednat zastropování cen povolenek ETS 2 v EU se podaří, věří Hladík

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.
před 17 hhodinami

Resort financí nesouhlasí s verzemi růstu platů od ledna

Ministerstvo financí (MF) nyní nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok totiž podle resortu neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Ministerstvo doporučilo, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu.
před 19 hhodinami

Kvůli energetické náročnosti mají některé domy problém najít kupce

Nabídkové ceny nových i starších nemovitostí letos opět rostly. Hodnotu a prodejnost může ale ovlivnit i energetická náročnost staveb. Třeba některé vily z devadesátých let mohou mít jejich majitelé problém prodat. Mladé rodiny hledají co nejekonomičtější bydlení.
10. 8. 2025

Příjmy z prodeje velkých firem se zřejmě nakonec danit nebudou

Lidé, kteří vydělají na prodeji firmy nebo její části více než čtyřicet milionů korun ročně, nakonec asi nebudou muset z tohoto prodeje platit daň z příjmu. A to přesto, že vládní koalice od letošního ledna právě toto zdanění v konsolidačním balíčku zavedla. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž ve sněmovně prakticky jistě prosadí svůj návrh, aby stát taxu zrušil. Plán podporuje i opoziční hnutí ANO.
9. 8. 2025

Německé ocelárny drtí americká cla i drahé energie

Cla na dovoz oceli do USA ve výši padesát procent dopadají i na německé ocelárny. Spolková republika je největším evropským výrobcem oceli, letošní rok ale zástupci průmyslu očekávají historický propad výroby. Příčinou jsou kromě tarifů i drahé energie a slabá poptávka.
8. 8. 2025
Načítání...