České firmy začínají lovit pracovníky v Indii. „Kartu“ může dostat až 500 lidí

Do Česka může přijít pracovat 500 vysoce kvalifikovaných občanů Indie. Režim je připraven, firmy se do projektu budou moci hlásit od 1. října. Oznámila to Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, která proces spolu s vládou, ministerstvy a dalšími zaměstnavatelskými svazy připravila.

Dosud se projekt vztahoval pouze na vysoce kvalifikované pracovníky z Ukrajiny, kvóta pro ukrajinské zaměstnance činila také 500 žádostí ročně. Příjem žádostí o tzv. modré nebo zaměstnanecké karty začne pro uchazeče indické státní příslušnosti zařazené do projektu od 1. října na českém zastupitelském úřadě v Novém Dillí.

„Nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků trápí řadu firem a podnikatelů. Jsme rádi, že po Ukrajině, Mongolsku, Filipínách a Srbsku se podařilo přispět k tomu, že do naší země mohou přijít další tolik potřebné kvalitní pracovní síly, v tomto případě z Indie,“ uvedl prezident konfederace Jan Wiesner.

Nedostatek pracovních sil na českém trhu práce znamená podle něj ztrátu na hrubém domácím produktu (HDP) v řádu miliard korun ročně.

„Máme již 5,4 procenta neobsazených pracovních míst, do konce roku to může být až šest procent, což znamená ztrátu potenciálního HDP v řádu miliard korun ročně, ztrátu důvěry zákazníků, neplnění či zpožďování zakázek a jednou z hlavních možností, jak tomu čelit, je právě využití pracovní migrace,“ doplnil vedoucí tajemník konfederace Jan Zikeš.

Do Česka už přišli pracovníci ze Srbska, Mongolska i Filipín

Konfederace již zprostředkovala zjednodušené zaměstnávání zahraničních pracovníků z Ukrajiny, Srbska, Mongolska a Filipín. Lidé z těchto zemí našli pracovní uplatnění především na pozicích švadlen, šiček, řidičů MHD a autobusů, pracovníků na stavbách nebo kovodělníků.

„Zájem našich podniků o nové zahraniční pracovníky neklesá,“ dodal Wiesner.

Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost. Podle údajů ministerstva práce je nejnižší od července 1997 a také nejmenší v celé EU. V květnu dosahovala tří procent, v létě vzrostla jen nepatrně. Zaměstnavatelé již delší dobu chtějí pracovní síly ze zahraničí. Stěžují si na to, že musí kvůli nedostatku zaměstnanců omezovat výrobu a odmítat zakázky.

Bývalá ministryně práce Jaroslava Němcová (ANO) dříve řekla, že v Česku pracuje asi 374 tisíc cizinců. Z nich kolem 280 tisíc pochází z EU a 94 tisíc ze států mimo společenství. Loni v Česku podle údajů ministerstva práce bylo 382 889 zahraničních zaměstnanců. Tři čtvrtiny z nich pocházely z EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...