Česko se pomalu přidává k indickému obchodnímu trysku

Zájem malých a středních exportérů o indický trh roste. Vývoz do Indie činil v první polovině letošního roku téměř 7,9 miliardy korun, což je o dvě procenta více než o rok dříve. Za posledních pět let vzrostl o polovinu, uvedl ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal. Základnou pro středně velké české firmy se v Indii má nově stát vybudování českého průmyslového parku v industriální zóně Bengalúru.

Východní gigant patří k nejdůležitějším obchodním partnerům Česka v Asii a prioritním zemím z hlediska Exportní strategie České republiky 2012–2020; obrat vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi rostl v posledních pěti letech.

Zatímco podle serveru BusinessInfo.cz ještě v roce 2013 činil součet exportu a importu 23,5 miliardy, v loňském roce už to bylo přes čtyřiatřicet miliard. Nemění se ale záporné saldo vzájemné bilance, dovoz z Indie každoročně převažuje nad exportem z Česka do země na východě.

Export ovšem i tak významně roste. „Vývoz do Indie vzrostl za posledních pět let o polovinu. Tamní trh láká stále více investorů, zejména z řad malých a středních podnikatelů,“ uvedl ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.

Největší zájem je o příslušenství k motorovým vozidlům, různé druhy motorů, elektrická zařízení, karoserie a také například čerpadla. Z Indie se do Česka dováží nejčastěji rovněž přístroje a jejich součástky a příslušenství, elektronika, farmaceutické výrobky a textil.

V Bengalúru se připravuje český průmyslový park

Asociace malých a středních podniků a živnostníků a Agentura CzechTrade otevřely už před rokem v Bengalúru takzvaný podnikatelský hub. V průmyslové zóně indického města vznikne v návaznosti na projekt i český průmyslový park.

Ten by se měl stát základnou pro středně velké firmy z České republiky a poskytnout jim výrobní, skladové i obchodní zázemí. Projekt je prvním pokusem o ucelenou podporu českých investorů v zahraničí. K zajímavým investičním pobídkám ze strany indické vlády v podobě daňových úlev se současně na ministerstvu průmyslu a obchodu připravuje investiční balíček, který by firmám v investici pomohl.

Baťovská tradice i potíže s tatrovkami

Indie zavedla před čtyřmi lety program velké modernizace země s názvem Make in India, jehož cílem je nastartovat domácí výrobu a přilákat zahraniční investice. Indické hospodářství se řadí k nejrychleji rostoucím velkým ekonomikám, každoročně zaznamenává vzestup HDP o sedm až osm procent. Tradice česko-indických vztahů navíc sahá do doby před druhou světovou válkou. 

Bývalé Československo, které bylo v 50. až 70. letech po tehdejším SSSR nejvýznamnějším partnerem Indie, této zemi pomáhalo budovat průmysl. Vznikly tak například závody na těžké obráběcí stroje v Ráňčí, výroba těžkých energetických zařízení v Haidarábádu a obráběcích strojů v Ádžmeru.

Už ve třicátých letech vstoupila na indický trh obuvnická firma Baťa, která zde vybudovala tovární město Batanagar a v Indii měla o třicet let později podle údajů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně již přes 770 prodejen, čtyři továrny a více než deset tisíc zaměstnanců. V poválečných dobách se v Indii také licenčně vyráběly motocykly Jawa či traktory Zetor.

Na indický trh pronikla již v 80. letech také kopřivnická automobilka Tatra s dodávkami tisíců svých nákladních vozidel pro indickou armádu. Před několika lety ale nastal problém s kvalitou dodávek neoriginálních náhradních dílů, které nebyly vyrobeny v Kopřivnici, a také propukla korupční aféra bývalého akcionáře firmy Ravindera Kumara Rišiho, kvůli níž indická vláda uvalila v roce 2012 na tatrovky embargo. Před nedávnem se Tatra Trucks do Indie vrátila, podle informací firmy je Indie pro Tatru v současnosti nejvýznamnějším zahraničním
trhem.

Na indickém subkontinentu působí od roku 2001 automobilka Škoda Auto, která zde loni zvýšila odbyt ve srovnání s předchozím rokem o více než 30 procent na 17 100 vozů. Automobilka letos v Indii přebrala zodpovědnost za aktivity celého koncernu Volkswagen a v současnosti zde nabízí čtyři modelové řady – Rapid, Octavia, Superb a Kodiaq. V roce 2020 představí Škoda první model, který se bude vyvíjet a vyrábět v Indii.

Ostravské oceli se po 15 letech indický vlastník zbavuje

Letos v srpnu získal miliardovou zakázku v Indii jihlavský podnik Motorpal, který bude dodávat mechanické vstřikovací systémy pro dieselové motory indickému výrobci nákladních aut a autobusů Ashok Leyland z koncernu Hinduja Group. Ashok Leyland v letech 2006 až 2016 vlastnil automobilku Avia.

Mezi společnosti původem z Indie působící v ČR se naopak řadí indický koncern Tata Global Beverages, který vlastní výrobce čajů Jemča, v současnosti však indický vlastník Jemču prodává. V Česku investovala také indická společnost Glenmark Pharmaceuticals, která v roce 2007 koupila přes devadesát procent akcií farmaceutické společnosti Medicamenta.

K největším hutním společnostem v Česku patří ArcelorMittal Ostrava, která od roku 2003 patří do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal, kterou ovládá Ind Lakšmí Mittal. V současné době ArcelorMittal svou ostravskou firmu prodává. Skupina totiž kupuje italskou huť Ilva, která je největší evropskou ocelárnou, a kvůli zachování hospodářské soutěže se proto musí v Evropě několika podniků zbavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 18 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 21 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...