Česko se pomalu přidává k indickému obchodnímu trysku

Zájem malých a středních exportérů o indický trh roste. Vývoz do Indie činil v první polovině letošního roku téměř 7,9 miliardy korun, což je o dvě procenta více než o rok dříve. Za posledních pět let vzrostl o polovinu, uvedl ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal. Základnou pro středně velké české firmy se v Indii má nově stát vybudování českého průmyslového parku v industriální zóně Bengalúru.

Východní gigant patří k nejdůležitějším obchodním partnerům Česka v Asii a prioritním zemím z hlediska Exportní strategie České republiky 2012–2020; obrat vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi rostl v posledních pěti letech.

Zatímco podle serveru BusinessInfo.cz ještě v roce 2013 činil součet exportu a importu 23,5 miliardy, v loňském roce už to bylo přes čtyřiatřicet miliard. Nemění se ale záporné saldo vzájemné bilance, dovoz z Indie každoročně převažuje nad exportem z Česka do země na východě.

Export ovšem i tak významně roste. „Vývoz do Indie vzrostl za posledních pět let o polovinu. Tamní trh láká stále více investorů, zejména z řad malých a středních podnikatelů,“ uvedl ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.

Největší zájem je o příslušenství k motorovým vozidlům, různé druhy motorů, elektrická zařízení, karoserie a také například čerpadla. Z Indie se do Česka dováží nejčastěji rovněž přístroje a jejich součástky a příslušenství, elektronika, farmaceutické výrobky a textil.

V Bengalúru se připravuje český průmyslový park

Asociace malých a středních podniků a živnostníků a Agentura CzechTrade otevřely už před rokem v Bengalúru takzvaný podnikatelský hub. V průmyslové zóně indického města vznikne v návaznosti na projekt i český průmyslový park.

Ten by se měl stát základnou pro středně velké firmy z České republiky a poskytnout jim výrobní, skladové i obchodní zázemí. Projekt je prvním pokusem o ucelenou podporu českých investorů v zahraničí. K zajímavým investičním pobídkám ze strany indické vlády v podobě daňových úlev se současně na ministerstvu průmyslu a obchodu připravuje investiční balíček, který by firmám v investici pomohl.

Baťovská tradice i potíže s tatrovkami

Indie zavedla před čtyřmi lety program velké modernizace země s názvem Make in India, jehož cílem je nastartovat domácí výrobu a přilákat zahraniční investice. Indické hospodářství se řadí k nejrychleji rostoucím velkým ekonomikám, každoročně zaznamenává vzestup HDP o sedm až osm procent. Tradice česko-indických vztahů navíc sahá do doby před druhou světovou válkou. 

Bývalé Československo, které bylo v 50. až 70. letech po tehdejším SSSR nejvýznamnějším partnerem Indie, této zemi pomáhalo budovat průmysl. Vznikly tak například závody na těžké obráběcí stroje v Ráňčí, výroba těžkých energetických zařízení v Haidarábádu a obráběcích strojů v Ádžmeru.

Už ve třicátých letech vstoupila na indický trh obuvnická firma Baťa, která zde vybudovala tovární město Batanagar a v Indii měla o třicet let později podle údajů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně již přes 770 prodejen, čtyři továrny a více než deset tisíc zaměstnanců. V poválečných dobách se v Indii také licenčně vyráběly motocykly Jawa či traktory Zetor.

Na indický trh pronikla již v 80. letech také kopřivnická automobilka Tatra s dodávkami tisíců svých nákladních vozidel pro indickou armádu. Před několika lety ale nastal problém s kvalitou dodávek neoriginálních náhradních dílů, které nebyly vyrobeny v Kopřivnici, a také propukla korupční aféra bývalého akcionáře firmy Ravindera Kumara Rišiho, kvůli níž indická vláda uvalila v roce 2012 na tatrovky embargo. Před nedávnem se Tatra Trucks do Indie vrátila, podle informací firmy je Indie pro Tatru v současnosti nejvýznamnějším zahraničním
trhem.

Na indickém subkontinentu působí od roku 2001 automobilka Škoda Auto, která zde loni zvýšila odbyt ve srovnání s předchozím rokem o více než 30 procent na 17 100 vozů. Automobilka letos v Indii přebrala zodpovědnost za aktivity celého koncernu Volkswagen a v současnosti zde nabízí čtyři modelové řady – Rapid, Octavia, Superb a Kodiaq. V roce 2020 představí Škoda první model, který se bude vyvíjet a vyrábět v Indii.

Ostravské oceli se po 15 letech indický vlastník zbavuje

Letos v srpnu získal miliardovou zakázku v Indii jihlavský podnik Motorpal, který bude dodávat mechanické vstřikovací systémy pro dieselové motory indickému výrobci nákladních aut a autobusů Ashok Leyland z koncernu Hinduja Group. Ashok Leyland v letech 2006 až 2016 vlastnil automobilku Avia.

Mezi společnosti původem z Indie působící v ČR se naopak řadí indický koncern Tata Global Beverages, který vlastní výrobce čajů Jemča, v současnosti však indický vlastník Jemču prodává. V Česku investovala také indická společnost Glenmark Pharmaceuticals, která v roce 2007 koupila přes devadesát procent akcií farmaceutické společnosti Medicamenta.

K největším hutním společnostem v Česku patří ArcelorMittal Ostrava, která od roku 2003 patří do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal, kterou ovládá Ind Lakšmí Mittal. V současné době ArcelorMittal svou ostravskou firmu prodává. Skupina totiž kupuje italskou huť Ilva, která je největší evropskou ocelárnou, a kvůli zachování hospodářské soutěže se proto musí v Evropě několika podniků zbavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst tržeb obchodníků meziročně zrychlil

Tržby v českém maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání stouply o 0,6 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu podle statistiků stejně jako o měsíc dřív nejvíc přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. Tržby za služby se oproti stejnému období loni zvýšily o tři procenta.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA a Velká Británie dosáhly klíčové obchodní dohody

USA a Spojené království oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent, píše ve čtvrtek odpoledne zpravodajský server BBC News. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.
8. 5. 2025Aktualizováno8. 5. 2025

Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
8. 5. 2025Aktualizováno8. 5. 2025

České firmy nepůjde při dostavbě Dukovan obejít, řekl Vlček

Korejská společnost KHNP podepsala první závazné smlouvy o budoucí spolupráci s českými firmami na výstavbě nových bloků v Dukovanech. Měly by mít na starosti až šedesát procent obří zakázky. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem ujistil, že samotný kontrakt obsahuje záruky, aby tuzemské firmy nebylo možné obcházet.
8. 5. 2025

Energetický regulační úřad letos udělil rekordní pokuty

Energetický regulační úřad letos udělil rekordní sankce za praktiky proti spotřebitelům. Historicky nejvyšší šestimilionovou pokutu dostala společnost ELGAS Energy, spotřebitelé na ni poslali tisíce stížností. Skoro 1,5 milionu korun udělil úřad Lidové energii. Regulátor rozdal pokuty za víc než devět milionů korun. Nejčastěji si lidé stěžují na špatné vyúčtování.
7. 5. 2025

Vláda schválila připravovaný podpis dohody o Dukovanech s KHNP

Korejský ministr průmyslu, obchodu a energetiky An Tuk-kun věří, že Česko a Korea mohou překonat překážky, které vyvstaly při schvalování tendru na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny. Po slavnostním podpisu smluv o budoucí spolupráci jednal s premiérem Petrem Fialou (ODS). Vláda zároveň schválila připravovaný podpis finální dohody s KHNP dopředu pro případ, až podpis kontraktu bude možný.
7. 5. 2025Aktualizováno7. 5. 2025

ČNB snížila úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Dostala se tak na nejnižší úroveň od začátku prosince 2021. Podle analytiků vývoj ekonomiky dával argumenty pro snížení sazby i pro její ponechání na 3,75 procenta. Guvernér ČNB Aleš Michl řekl, že prostor pro další snižování sazeb je omezený a tento krok je podmíněný tím, že v české ekonomice budou slábnout proinflační rizika.
7. 5. 2025Aktualizováno7. 5. 2025

Průmysl v březnu meziročně rostl lehce, stavebnictví výrazně

Stavební výroba v tuzemsku v březnu meziročně vzrostla o 12,1 procenta, dvouciferným tempem posílila produkce v pozemním i v inženýrském stavitelství, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj k růstu zčásti přispělo teplejší počasí a nízká srovnávací základna. Meziročně v březnu reálně stoupla i průmyslová výroba – o 1,4 procenta, tedy podobně jako v únoru, kdy vzrostla o 1,5 procenta. V porovnání s loňským březnem vzrostly i zakázky v sektoru, uvedli statistici.
7. 5. 2025
Načítání...