Česko se pomalu přidává k indickému obchodnímu trysku

Zájem malých a středních exportérů o indický trh roste. Vývoz do Indie činil v první polovině letošního roku téměř 7,9 miliardy korun, což je o dvě procenta více než o rok dříve. Za posledních pět let vzrostl o polovinu, uvedl ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal. Základnou pro středně velké české firmy se v Indii má nově stát vybudování českého průmyslového parku v industriální zóně Bengalúru.

Východní gigant patří k nejdůležitějším obchodním partnerům Česka v Asii a prioritním zemím z hlediska Exportní strategie České republiky 2012–2020; obrat vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi rostl v posledních pěti letech.

Zatímco podle serveru BusinessInfo.cz ještě v roce 2013 činil součet exportu a importu 23,5 miliardy, v loňském roce už to bylo přes čtyřiatřicet miliard. Nemění se ale záporné saldo vzájemné bilance, dovoz z Indie každoročně převažuje nad exportem z Česka do země na východě.

Export ovšem i tak významně roste. „Vývoz do Indie vzrostl za posledních pět let o polovinu. Tamní trh láká stále více investorů, zejména z řad malých a středních podnikatelů,“ uvedl ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.

Největší zájem je o příslušenství k motorovým vozidlům, různé druhy motorů, elektrická zařízení, karoserie a také například čerpadla. Z Indie se do Česka dováží nejčastěji rovněž přístroje a jejich součástky a příslušenství, elektronika, farmaceutické výrobky a textil.

V Bengalúru se připravuje český průmyslový park

Asociace malých a středních podniků a živnostníků a Agentura CzechTrade otevřely už před rokem v Bengalúru takzvaný podnikatelský hub. V průmyslové zóně indického města vznikne v návaznosti na projekt i český průmyslový park.

Ten by se měl stát základnou pro středně velké firmy z České republiky a poskytnout jim výrobní, skladové i obchodní zázemí. Projekt je prvním pokusem o ucelenou podporu českých investorů v zahraničí. K zajímavým investičním pobídkám ze strany indické vlády v podobě daňových úlev se současně na ministerstvu průmyslu a obchodu připravuje investiční balíček, který by firmám v investici pomohl.

Baťovská tradice i potíže s tatrovkami

Indie zavedla před čtyřmi lety program velké modernizace země s názvem Make in India, jehož cílem je nastartovat domácí výrobu a přilákat zahraniční investice. Indické hospodářství se řadí k nejrychleji rostoucím velkým ekonomikám, každoročně zaznamenává vzestup HDP o sedm až osm procent. Tradice česko-indických vztahů navíc sahá do doby před druhou světovou válkou. 

Bývalé Československo, které bylo v 50. až 70. letech po tehdejším SSSR nejvýznamnějším partnerem Indie, této zemi pomáhalo budovat průmysl. Vznikly tak například závody na těžké obráběcí stroje v Ráňčí, výroba těžkých energetických zařízení v Haidarábádu a obráběcích strojů v Ádžmeru.

Už ve třicátých letech vstoupila na indický trh obuvnická firma Baťa, která zde vybudovala tovární město Batanagar a v Indii měla o třicet let později podle údajů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně již přes 770 prodejen, čtyři továrny a více než deset tisíc zaměstnanců. V poválečných dobách se v Indii také licenčně vyráběly motocykly Jawa či traktory Zetor.

Na indický trh pronikla již v 80. letech také kopřivnická automobilka Tatra s dodávkami tisíců svých nákladních vozidel pro indickou armádu. Před několika lety ale nastal problém s kvalitou dodávek neoriginálních náhradních dílů, které nebyly vyrobeny v Kopřivnici, a také propukla korupční aféra bývalého akcionáře firmy Ravindera Kumara Rišiho, kvůli níž indická vláda uvalila v roce 2012 na tatrovky embargo. Před nedávnem se Tatra Trucks do Indie vrátila, podle informací firmy je Indie pro Tatru v současnosti nejvýznamnějším zahraničním
trhem.

Na indickém subkontinentu působí od roku 2001 automobilka Škoda Auto, která zde loni zvýšila odbyt ve srovnání s předchozím rokem o více než 30 procent na 17 100 vozů. Automobilka letos v Indii přebrala zodpovědnost za aktivity celého koncernu Volkswagen a v současnosti zde nabízí čtyři modelové řady – Rapid, Octavia, Superb a Kodiaq. V roce 2020 představí Škoda první model, který se bude vyvíjet a vyrábět v Indii.

Ostravské oceli se po 15 letech indický vlastník zbavuje

Letos v srpnu získal miliardovou zakázku v Indii jihlavský podnik Motorpal, který bude dodávat mechanické vstřikovací systémy pro dieselové motory indickému výrobci nákladních aut a autobusů Ashok Leyland z koncernu Hinduja Group. Ashok Leyland v letech 2006 až 2016 vlastnil automobilku Avia.

Mezi společnosti původem z Indie působící v ČR se naopak řadí indický koncern Tata Global Beverages, který vlastní výrobce čajů Jemča, v současnosti však indický vlastník Jemču prodává. V Česku investovala také indická společnost Glenmark Pharmaceuticals, která v roce 2007 koupila přes devadesát procent akcií farmaceutické společnosti Medicamenta.

K největším hutním společnostem v Česku patří ArcelorMittal Ostrava, která od roku 2003 patří do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal, kterou ovládá Ind Lakšmí Mittal. V současné době ArcelorMittal svou ostravskou firmu prodává. Skupina totiž kupuje italskou huť Ilva, která je největší evropskou ocelárnou, a kvůli zachování hospodářské soutěže se proto musí v Evropě několika podniků zbavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 11 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 14 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled