Ministerstvo zahraničí zvýší kapacity, aby mohlo vyřídit ročně až 20 tisíc žádostí z Ukrajiny o práci v Česku, tedy zhruba dvojnásobek současného počtu. Víc zaměstnanců by mělo do Česka přicházet i z Mongolska a Filipín, kde začnou platit pravidla podobná jako pro Ukrajinu. Úřad sonduje i pracovní trh Srbska a Běloruska.
Až 20 tisíc Ukrajinců ročně, s nimi Mongolové i Filipínci. Česko zvýší dovoz pracovníků
Informoval o tom šéf české diplomacie Martin Stropnický (ANO). Rozšíření služeb konzulátů bude podle něj stát 50 milionů korun. Současně uvažuje o navýšení poplatku za žádost. Středeční rozhodnutí kabinetu má za cíl mimo jiné zkrátit dobu zpracování žádostí.
Vyšší má být i kvóta pro hledání pracovníků na Ukrajině pro české zemědělství, naroste na 1500 lidí ročně z nynějšího počtu 572, uvedl po jednání ministr.
Takzvaný režim Ukrajina pro nabírání pracovníků z této země dosud počítal s roční kvótou 9600 žádostí. Pro Mongolsko platí limit tisíc žádostí stejně jako pro Filipíny.
Obavy odborářů
Stropnický se ohradil proti dlouhodobým námitkám odborářů vůči nabírání poptávaných pracovních sil ze zahraničí. „Nejde o dumpingové náklady, jsou placeni v rámci mzdového mediánu,“ uvedl s tím, že o odměňování pracovníků ze zahraničí jednali zástupci vlády se zaměstnavateli.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula loni v říjnu uvedl, že odbory nepodpoří žádný nový projekt na přísun pracovníků z ciziny kromě již stávajícího projektu, který se týká pracovníků z Ukrajiny.
Na tom, že jako nástupce bývalého ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) v čele Černínského paláce hodlá Stropnický zrychlit přijímání pracovníků z Ukrajiny, se nový ministr dohodl s premiérem Andrejem Babišem (ANO) už v prosinci při nástupu do funkce. O navýšení počtu příchozích pracovníků usilují zaměstnavatelé, kterým při rekordně nízké nezaměstnanosti chybějí pracovní síly. Babiš o navýšení počtů hovořil už jako ministr financí minulé vlády, ve které ANO spolupracovalo s ČSSD a KDU-ČSL.