Lesům ČR vysychají zisky. Možná sáhneme po úvěru, předvídá nový ředitel

Nahrávám video
Nový ředitel Lesů ČR: Možná budeme muset sáhnout po úvěru
Zdroj: ČT24

Lesy České republiky se potýkají kvůli kůrovci, suchu i vichřicím s kalamitním dřevem, jehož cena prudce klesá. Podle nového ředitele Josefa Vojáčka se podnik může rozloučit s miliardovými zisky, kterých dosahoval v minulosti. A možná bude nutné sáhnout časem i po úvěru, uvedl Vojáček v pořadu Interview ČT24.

Nový ředitel Lesů ČR nastoupil v pondělí do úřadu s tím, že kladných hospodářských výsledků se podnik v příštích letech spíše nedočká. „Každý plusový výsledek bude úspěchem. Na zisky z minulých let můžeme zapomenout,“ prohlásil.

Stromy v českých lesích podle něj nejsou v dobré kondici. „Za primární problém nepovažuji kůrovcovou kalamitu, ale sucho a změnu teplot. Sucho oslabuje smrkové porosty a celoplošeně dochází k chřadnutí. I škody způsobené větrem lze přičíst suchu,“ zhodnotil Vojáček. Jen kůrovcem je podle něj nyní napadena pětina státních stromů. 

Cena dřeva klesá, kalamitní těžbu bude třeba navíc skladovat

K zemi tak podle něj půjde v nejbližší době v nejhorším případě dvojnásobek až trojnásobek běžné roční těžby stromů – ta se pohybuje okolo 17 milionů kubíků.

Takový objem kalamitního dřeva se ale podniku nepodaří prodat hned. „Budeme ho muset na vlastní náklady uskladnit a teprve potom umístit na trh. Nevýhodu to má v tom, že dřevo ztrácí na kvalitě, i když v rámci kalamitního dřeva už nejde o velké ztráty. Do skladů poputuje minimálně milion kubíků,“ plánuje Vojáček.

  • Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) za první pololetí 2018 klesl hrubý zisk o 38 procent na 1,77 miliardy korun z 2,88 miliardy korun ve stejném období loni.
  • Tržby Lesů ČR do konce června meziročně klesly o 20 procent na 4,68 miliardy korun z předchozích 5,85 miliardy korun.
  • Nárůst těžby dřeva v pololetí o 22 procent na 4,77 milionu metrů krychlových je odrazem velkých kalamitních těžeb.
  • Zdroj: ČTK

I proto budou Lesy ČR hospodařit v příštích letech skromněji než dosud. „Od začátku roku cena dřeva padá nevídaným tempem. Na konci letošního roku budeme mít na účtu jen dvě miliardy korun,“ uvedl Vojáček s tím, že se stejnou částkou hospodaří mnohem menší armádní lesy, které dosud vedl. 

„Provozních problémů bude ale potřeba řešit mnohem víc. Chci tím jemně říct, že podnik si bude muset možná zřídit cizí financování, kontokorent, úvěr, cokoliv,“ přiznal ředitel Lesů ČR. 

S těžbou po vichřici se má příště začít okamžitě

Nově chce Vojáček zavést také mechanismus, podle kterého by firmy třeba po vichřici neměly čekat na debatu s vedením Lesů ČR o tom, jak a které dřevo těžit, ale rovnou by s těžbou měly začít. „Rozhodně chci zachovat systém dlouhodobých tendrů. Ale chci do toho zabudovat nástroje, jak automaticky reagovat na kalamitní stavy. Abychom nemuseli po každé vichřici řešit, jak to bude tentokrát,“ zdůraznil Vojáček.

Do budoucna by také Lesy ČR neměly vysazovat pouze smrky. To, jaké stromy se do krajiny vrátí, má odpovídat přirozené skladbě lesa podle nadmořské výšky. „Je to součást boje proti klimatickým změnám. Takové lesy navíc lépe odolají škůdcům. To, že máme dnes hodně smrků, je dáno tím, že od revoluce v roce 1989 zatím uběhlo jen málo času a skladba lesů se tolik nestihla proměnit,“ dodal nový ředitel státních lesů.

Datum narození: 12. května 1971 v Olomouci

Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně (1994). Od března 2014 působil na pozici ředitele Vojenských lesů a statků.

V Lesích ČR působil již v letech 1993–2004, nejprve na Lesní správě ve Šternberku, od roku 1998 na ředitelství v Hradci Králové, kde byl přes pět let vedoucím odboru informatiky.

V letech 2004–2009 byl poprvé ředitelem Vojenských lesů a statků (VLS), v polovině listopadu 2009 pak požádal o uvolnění z funkce z rodinných důvodů. Poté působil jako poradce a v letech 2010–2014 byl kvestorem České zemědělské univerzity v Praze. 

Josef Vojáček, generální ředitel, Lesy ČR
Zdroj: ČTK/Vondrouš Roman

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 1 hhodinou

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 3 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 8 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 9 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 10 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
včera v 14:27
Načítání...