Ministryně proti premiérovi, šéf jedné odborové centrály proti šéfovi jiné centrály – současné debaty o růstu minimální mzdy v příštích letech odhalují rozpory i v jindy spíše soudržných skupinách. V pořadu Interview ČT24 to potvrdilo také vystoupení předsedy Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a předsedy Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumíra Dufka, jenž má výrazně jiný názor než předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Asi nejsilnějším startovacím výstřelem do debaty o minimální mzdě bylo pondělní vystoupení ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Do připomínkovacího řízení dala svůj návrh, že minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z doby o dva roky dříve (v případě roku 2020 tak letošní úrovni, o rok později mzdě z roku 2019).
Její ministerstvo proto navrhlo do novely zákoníku práce valorizační mechanismus, podle kterého by minimální mzda mohla každý rok dosahovat poloviny dva roky staré průměrné mzdy. „Postupně bychom se měli dostat k tomuto cíli: 50 procent průměrné mzdy. Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16 000 a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda,“ uvedla v pondělí Maláčová.
Zároveň ČSSD navrhuje zvýšit minimální mzdu od příštího roku o 1500 korun.
Tento přístup sociální demokracie podporuje rovněž šéf ČMKOS Středula.
Premiér Andrej Babiš (ANO) je naopak zastáncem zvýšení minimální mzdy maximálně o jeden tisíc korun od příštího roku z letošních 12 200 korun. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák pak prosazuje maximální růst o 800 korun. Rozhodnutí o výši růstu minimální mzdy padne nejspíše v září na zasedání vlády.
Dufkův návrh: Tisíc korun ročně navíc
Předák ASO Dufek v pátečním Interview ČT24 zmínil názor svých odborů – zvyšovat minimální mzdu o jeden tisíc každý rok. Pokud by se tak stalo od příštího roku, dostala by se tato mzda na poměr 43,5 procenta vůči průměrné mzdě. Když by pak zvyšování pokračovalo stejným tempem po dobu trvání současné vlády, dostala by se na podíl 46 až 47 procent, uvedl Dufek.
Návrh skokového růstu, jak ho prezentovala Maláčová, nepovažuje za dobrý pro českou ekonomiku a firmy, „i když si všichni přejeme, aby minimální mzda rostla strmějším způsobem než v minulosti za pravicových premiérů Topolánka a Nečase (oba ODS), kdy se nezvedla ani o korunu“.
Podle něj však ekonomika nesnáší radikální skoky a on dává přednost udržení většího počtu pracovních míst než skokově zvedat minimální mzdu. „Za dva roky zvedat minimální mzdu o tak velké peníze je prostě mimo ekonomickou realitu,“ řekl.
V tom má odlišný názor od odborového předáka Středuly. I proto, že ASO zastupuje menší firmy, menší odborové svazy, zatímco ČMKOS zastupuje velké svazy. „Pan Středula se nám snaží diktovat některé věci, místo aby si raději zametl před svým prahem a snažil se být ekonomickým realistou, ne optimistou“. Naznačil, že je to ovlivněno i Středulovými politickými ambicemi. Podotkl rovněž, že v minulosti obě odborové centrály své názory v této záležitosti konzultovaly, byť se jejich návrhy lišily. Nyní se tak nestalo.
Dufek: Skok by zlikvidoval místa pro handicapované
Dufek řekl, že skokové zvýšení minimální mzdy by táhlo ostatní mzdové třídy, ale zlikvidovalo by to místa lidí, kteří nejsou schopni vytvořit takový ekonomický výkon. Zmínil například tělesně postižené. Dodal také, že v malých městech, na vesnici, v malých firmách, v zemědělství či také ve stavebnictví nebo cestovním ruchu není možné vytvořit takový tlak na růst produktivity práce.
Šéf průmyslníků Hanák ve čtvrtečním Interview ČT24 uvedl, že minimální mzda v Česku zahrnuje 131 až 135 tisíc lidí (tři až čtyři procenta celkového počtu pracovníků). Zdůraznil, že se netýká úspěšných odvětví, která táhnou ekonomiku, například zpracovatelského průmyslu. Její nadměrný růst by byl podle něho problémem pro stát, pro samosprávu, pro zemědělství, lesnictví a brigády v průběhu roku.
Dufek v pořadu Interview ČT24 však zároveň zdůraznil význam existence minimální mzdy. Má smysl, protože pomáhá zvedat i platy v ostatních třídách, lze od ní počítat také míru chudoby, uvedl.
„Bez ní by se podnikatelé chovali velice nekorektně a Česká republika není připravena na stávky,“ dodal.
V pořadu hovořil rovněž o ztrátách ze sucha a o požadavcích Agrární komory na kompenzace od státu. Podotkl, že by to nemělo fungovat tak, aby každý podnikatel zabrečel a dostal peníze ze státního rozpočtu.
