Ani čtyři dny po pondělním návrhu ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) skokově zvýšit minimální mzdu nešetří prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák na její adresu ostrou kritikou. „Zaskočila mě svojí nesolidností a neprofesionalitou“ a „je vidět, že nemá žádné životní ani praktické zkušenosti“, řekl o ní v pořadu Interview ČT24.
Je nesolidní a neprofesionální. Šéf průmyslníků kritizoval ministryni práce kvůli minimální mzdě
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Hanák v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Maláčová v pondělí prezentovala svůj návrh, že minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z doby o dva roky dříve (v případě roku 2020 tak letošní úrovni, o rok později mzdě z roku 2019).
Její ministerstvo proto navrhlo do novely zákoníku práce valorizační mechanismus, podle kterého by minimální mzda mohla každý rok dosahovat poloviny dva roky staré průměrné mzdy. Návrh předalo do připomínkového řízení.
„Postupně bychom se měli dostat k tomuto cíli: 50 procent průměrné mzdy. Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16 000 a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda,“ uvedla v pondělí Maláčová.
Hanák: Věřím, že Babiš takové extrémy nedovolí
Hanák kritizoval, že ačkoliv vedení svazu jednalo minulý týden ve čtvrtek s vedením ministerstva práce a sociálních věcí, ministryně „nebyla za celé jednání schopna nám říci, co připravuje“. Považuje to za porušení sociálního dialogu v zemi.
Svaz podporoval zavedení valorizačního koeficientu (aby firmy předem věděly, co je čeká, a nemusely jako dosud vyčkávat na ad hoc rozhodnutí vlády). Měl začínat na 40 procentech průměrné mzdy.
„Čekali jsme, že takto nastartujeme mechanismus, aby se minimální mzda nemohla pořád stávat populistickou věcí před volbami, které většinou zneužívají levicové strany a někdy i některá odborová centrála,“ řekl Hanák. V pondělí ho proto překvapil navržený koeficient na 50 procent. „Překvapila mě svojí nesolidností a neprofesionalitou,“ hodnotí postup ministryně.
Je vidět, že nemá žádné životní ani praktické zkušenosti, protože chtít zvednout minimální mzdu z roku na rok o pět tisíc korun je smrt pro drtivou část firem, kde se tahle minimální mzda používá.
Hanák věří, že tento návrh vládou neprojde. Vychází i ze svého úterního jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). „Věřím, že takové extrémy ve vládě nedovolí.“
Odhaduje, že návrh podpoří jen ČSSD a KSČM, zatímco ostatní strany pochopí, že zvýšit minimální mzdu meziročně o taková procenta je nezodpovědné. Zvláště v ekonomice, „která se pomaličku může dostat do problémů“, podotkl s odkazem na zhoršující se prognózy dalšího vývoje národního hospodářství.
Vývoj minimální mzdy
Hanák v pořadu Interview ČT24 připomněl, že minimální mzda v Česku zahrnuje 131 až 135 tisíc lidí (tři až čtyři procenta pracovníků). Zdůraznil, že se netýká úspěšných odvětví, která táhnou ekonomiku, například zpracovatelského průmyslu. Její růst by byl podle něho problémem pro stát, pro samosprávu, pro zemědělství, lesnictví a brigády v průběhu roku.
Odsuzuje také způsob řízení firmy či země tak, že se přidá těm nejméně kvalifikovaným a nebude pak možné přidat víc, diferenciovaně těm, kteří opravdu táhnou firmu či ekonomiku země.
Vývoj minimální mzdy
Dopady růstu minimální mzdy
Prezident Svazu průmyslu a dopravy (zahrnuje podle něho přes jedenáct tisíc firem s 1,3 miliony zaměstnanců) také v pořadu odmítl názory, že bez tlaku na růst minimální mzdy by podniky nepřidávaly (nebo méně než pod ním).
Mzdové prostředí teď rozhoduje to, že nemáme lidi a ekonomice se daří, řekl. Moudrá firma podle něho investuje nejen do technologií, ale také do vzdělání a platů lidí. „Obviňovat nás, že nechceme lidem dát, to vůbec není pravda. Přijďte se do firem podívat.“
Srovnávání českých mezd se mzdami v západní Evropě a jejich „dohánění“ se mu nelíbí. Je tam prý jiný spotřební koš nebo jiné podíly placení nájemného.
Hanák: Vláda garantovala, že daně zvyšovat nebude
Připomněl, že v Česku je už pátým rokem hospodářský růst. „Jsme v nejšťastnějším období této země po roce 1993, vzniku České republiky, ale ekonomické cykly neobelžeme.“ Dodal, že existuje riziko poklesu a poukázal na zhoršující se prognózy České národní banky, České bankovní asociace či OECD. Tomu by podle něho měl odpovídat i růst mezd.
Hanák v pořadu také odmítl komentovat úvahy ministryně Maláčové, že miliardy na důchody by mohly vzejít ze zdanění digitálních obrů, jak se o tom nyní mluví v Německu. „Je to rétorika ČSSD. Tahle vláda garantovala, že se daně zvyšovat nebudou, tak o tom nechci hovořit,“ řekl šéf největšího podnikatelského svazu v Česku.