Je nesolidní a neprofesionální. Šéf průmyslníků kritizoval ministryni práce kvůli minimální mzdě

Nahrávám video

Ani čtyři dny po pondělním návrhu ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) skokově zvýšit minimální mzdu nešetří prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák na její adresu ostrou kritikou. „Zaskočila mě svojí nesolidností a neprofesionalitou“ a „je vidět, že nemá žádné životní ani praktické zkušenosti“, řekl o ní v pořadu Interview ČT24.

Maláčová v pondělí prezentovala svůj návrh, že minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z doby o dva roky dříve (v případě roku 2020 tak letošní úrovni, o rok později mzdě z roku 2019). 

Její ministerstvo proto navrhlo do novely zákoníku práce valorizační mechanismus, podle kterého by minimální mzda mohla každý rok dosahovat poloviny dva roky staré průměrné mzdy. Návrh předalo do připomínkového řízení. 

„Postupně bychom se měli dostat k tomuto cíli: 50 procent průměrné mzdy. Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16 000 a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda,“ uvedla v pondělí Maláčová.

Hanák: Věřím, že Babiš takové extrémy nedovolí

Hanák kritizoval, že ačkoliv vedení svazu jednalo minulý týden ve čtvrtek s vedením ministerstva práce a sociálních věcí, ministryně „nebyla za celé jednání schopna nám říci, co připravuje“. Považuje to za porušení sociálního dialogu v zemi. 

Svaz podporoval zavedení valorizačního koeficientu (aby firmy předem věděly, co je čeká, a nemusely jako dosud vyčkávat na ad hoc rozhodnutí vlády). Měl začínat na 40 procentech průměrné mzdy.

„Čekali jsme, že takto nastartujeme mechanismus, aby se minimální mzda nemohla pořád stávat populistickou věcí před volbami, které většinou zneužívají levicové strany a někdy i některá odborová centrála,“ řekl Hanák. V pondělí ho proto překvapil navržený koeficient na 50 procent. „Překvapila mě svojí nesolidností a neprofesionalitou,“ hodnotí postup ministryně.

Je vidět, že nemá žádné životní ani praktické zkušenosti, protože chtít zvednout minimální mzdu z roku na rok o pět tisíc korun je smrt pro drtivou část firem, kde se tahle minimální mzda používá.
Jaroslav Hanák
prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Hanák věří, že tento návrh vládou neprojde. Vychází i ze svého úterního jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). „Věřím, že takové extrémy ve vládě nedovolí.“ 

Odhaduje, že návrh podpoří jen ČSSD a KSČM, zatímco ostatní strany pochopí, že zvýšit minimální mzdu meziročně o taková procenta je nezodpovědné. Zvláště v ekonomice, „která se pomaličku může dostat do problémů“, podotkl s odkazem na zhoršující se prognózy dalšího vývoje národního hospodářství.

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Hanák v pořadu Interview ČT24 připomněl, že minimální mzda v Česku zahrnuje 131 až 135 tisíc lidí (tři až čtyři procenta pracovníků). Zdůraznil, že se netýká úspěšných odvětví, která táhnou ekonomiku, například zpracovatelského průmyslu. Její růst by byl podle něho problémem pro stát, pro samosprávu, pro zemědělství, lesnictví a brigády v průběhu roku. 

Odsuzuje také způsob řízení firmy či země tak, že se přidá těm nejméně kvalifikovaným a nebude pak možné přidat víc, diferenciovaně těm, kteří opravdu táhnou firmu či ekonomiku země.  

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24
Dopady růstu minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Prezident Svazu průmyslu a dopravy (zahrnuje podle něho přes jedenáct tisíc firem s 1,3 miliony zaměstnanců) také v pořadu odmítl názory, že bez tlaku na růst minimální mzdy by podniky nepřidávaly (nebo méně než pod ním). 

Mzdové prostředí teď rozhoduje to, že nemáme lidi a ekonomice se daří, řekl. Moudrá firma podle něho investuje nejen do technologií, ale také do vzdělání a platů lidí. „Obviňovat nás, že nechceme lidem dát, to vůbec není pravda. Přijďte se do firem podívat.“ 

Srovnávání českých mezd se mzdami v západní Evropě a jejich „dohánění“ se mu nelíbí. Je tam prý jiný spotřební koš nebo jiné podíly placení nájemného.

Hanák: Vláda garantovala, že daně zvyšovat nebude

Připomněl, že v Česku je už pátým rokem hospodářský růst. „Jsme v nejšťastnějším období této země po roce 1993, vzniku České republiky, ale ekonomické cykly neobelžeme.“ Dodal, že existuje riziko poklesu a poukázal na zhoršující se prognózy České národní banky, České bankovní asociace či OECD. Tomu by podle něho měl odpovídat i růst mezd. 

Hanák v pořadu také odmítl komentovat úvahy ministryně Maláčové, že miliardy na důchody by mohly vzejít ze zdanění digitálních obrů, jak se o tom nyní mluví v Německu. „Je to rétorika ČSSD. Tahle vláda garantovala, že se daně zvyšovat nebudou, tak o tom nechci hovořit,“ řekl šéf největšího podnikatelského svazu v Česku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 6 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 15 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.