Je nesolidní a neprofesionální. Šéf průmyslníků kritizoval ministryni práce kvůli minimální mzdě

Nahrávám video
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Hanák v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Ani čtyři dny po pondělním návrhu ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) skokově zvýšit minimální mzdu nešetří prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák na její adresu ostrou kritikou. „Zaskočila mě svojí nesolidností a neprofesionalitou“ a „je vidět, že nemá žádné životní ani praktické zkušenosti“, řekl o ní v pořadu Interview ČT24.

Maláčová v pondělí prezentovala svůj návrh, že minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z doby o dva roky dříve (v případě roku 2020 tak letošní úrovni, o rok později mzdě z roku 2019). 

Její ministerstvo proto navrhlo do novely zákoníku práce valorizační mechanismus, podle kterého by minimální mzda mohla každý rok dosahovat poloviny dva roky staré průměrné mzdy. Návrh předalo do připomínkového řízení. 

„Postupně bychom se měli dostat k tomuto cíli: 50 procent průměrné mzdy. Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16 000 a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda,“ uvedla v pondělí Maláčová.

Hanák: Věřím, že Babiš takové extrémy nedovolí

Hanák kritizoval, že ačkoliv vedení svazu jednalo minulý týden ve čtvrtek s vedením ministerstva práce a sociálních věcí, ministryně „nebyla za celé jednání schopna nám říci, co připravuje“. Považuje to za porušení sociálního dialogu v zemi. 

Svaz podporoval zavedení valorizačního koeficientu (aby firmy předem věděly, co je čeká, a nemusely jako dosud vyčkávat na ad hoc rozhodnutí vlády). Měl začínat na 40 procentech průměrné mzdy.

„Čekali jsme, že takto nastartujeme mechanismus, aby se minimální mzda nemohla pořád stávat populistickou věcí před volbami, které většinou zneužívají levicové strany a někdy i některá odborová centrála,“ řekl Hanák. V pondělí ho proto překvapil navržený koeficient na 50 procent. „Překvapila mě svojí nesolidností a neprofesionalitou,“ hodnotí postup ministryně.

Je vidět, že nemá žádné životní ani praktické zkušenosti, protože chtít zvednout minimální mzdu z roku na rok o pět tisíc korun je smrt pro drtivou část firem, kde se tahle minimální mzda používá.
Jaroslav Hanák
prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Hanák věří, že tento návrh vládou neprojde. Vychází i ze svého úterního jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). „Věřím, že takové extrémy ve vládě nedovolí.“ 

Odhaduje, že návrh podpoří jen ČSSD a KSČM, zatímco ostatní strany pochopí, že zvýšit minimální mzdu meziročně o taková procenta je nezodpovědné. Zvláště v ekonomice, „která se pomaličku může dostat do problémů“, podotkl s odkazem na zhoršující se prognózy dalšího vývoje národního hospodářství.

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Hanák v pořadu Interview ČT24 připomněl, že minimální mzda v Česku zahrnuje 131 až 135 tisíc lidí (tři až čtyři procenta pracovníků). Zdůraznil, že se netýká úspěšných odvětví, která táhnou ekonomiku, například zpracovatelského průmyslu. Její růst by byl podle něho problémem pro stát, pro samosprávu, pro zemědělství, lesnictví a brigády v průběhu roku. 

Odsuzuje také způsob řízení firmy či země tak, že se přidá těm nejméně kvalifikovaným a nebude pak možné přidat víc, diferenciovaně těm, kteří opravdu táhnou firmu či ekonomiku země.  

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24
Dopady růstu minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Prezident Svazu průmyslu a dopravy (zahrnuje podle něho přes jedenáct tisíc firem s 1,3 miliony zaměstnanců) také v pořadu odmítl názory, že bez tlaku na růst minimální mzdy by podniky nepřidávaly (nebo méně než pod ním). 

Mzdové prostředí teď rozhoduje to, že nemáme lidi a ekonomice se daří, řekl. Moudrá firma podle něho investuje nejen do technologií, ale také do vzdělání a platů lidí. „Obviňovat nás, že nechceme lidem dát, to vůbec není pravda. Přijďte se do firem podívat.“ 

Srovnávání českých mezd se mzdami v západní Evropě a jejich „dohánění“ se mu nelíbí. Je tam prý jiný spotřební koš nebo jiné podíly placení nájemného.

Hanák: Vláda garantovala, že daně zvyšovat nebude

Připomněl, že v Česku je už pátým rokem hospodářský růst. „Jsme v nejšťastnějším období této země po roce 1993, vzniku České republiky, ale ekonomické cykly neobelžeme.“ Dodal, že existuje riziko poklesu a poukázal na zhoršující se prognózy České národní banky, České bankovní asociace či OECD. Tomu by podle něho měl odpovídat i růst mezd. 

Hanák v pořadu také odmítl komentovat úvahy ministryně Maláčové, že miliardy na důchody by mohly vzejít ze zdanění digitálních obrů, jak se o tom nyní mluví v Německu. „Je to rétorika ČSSD. Tahle vláda garantovala, že se daně zvyšovat nebudou, tak o tom nechci hovořit,“ řekl šéf největšího podnikatelského svazu v Česku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 10 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...